Česká republika - duben/květen

Datum vydání: 10. 5. 2009

75 LET BUDOVY MINISTERSTVA PRŮMYSLU A OBCHODU ČR

Katalogové číslo: 0594
Datum vydání: 22.04. 2009
Nominále: 10,00 Kč
Tiskové listy: á 50 ks známek
Rozměr obrázku známky: 40 x 23 mm
Výtvarný návrh: Zdeněk Ziegler
Rytina: Václav Fajt
Způsob tisku: rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný čtyřbarevným hlubotiskem v barvě žluté, růžové, světle modré a modré
Náklad: 2 000 000

Pohled na severní průčelí budovy s hlavním vchodem doplněný textem 75 LET BUDOVY MINISTERSTVA PRŮMYSLU A OBCHODU.
Výstavba budovy byla zahájena v r. 1928 a podle původního záměru pražského zastupitelstva měla být dokončena za tři roky, nakonec však byla kolaudována až v r. 1934. Autorem návrhu na výstavbu paláce ministerstva a Patentního úřadu byl jeden z nejvýznamnějších architektů české secese Josef Fanta, který rovněž projektoval halu Hlavního nádraží či Hlávkovy koleje v Praze. Čtyřpatrová budova má kamenné fasády ze žuly a pískovce, dominantu tvoří prosklená kopule, zvláště je-li večer osvětlená.
Na západní straně budovy byl původně vchod do Patentního úřadu, a proto jsou na balkoně v prvním patře umístěny sochy Matematiky, Fyziky, Chemie a Inženýrství. Na celé budově lze napočítat 120 soch, velké množství sgrafit, ornamentů, kovových mříží a dalších ozdobných prvků, které podtrhují celkový reprezentativní vzhled. Na výzdobě se podílelo čtrnáct umělců, například známí sochaři Josef Paukert a Čeněk Vosmík. Rukopis architekta Fanty se výrazně projevil i v interiéru budovy, zvláště na ministerském schodišti ze žuly a mramoru. Dva přijímací salonky mají intarzované obložení stěn, doplněné kovovými ozdobnými prvky. Přestože budova byla po r. 1945 čtyřikrát rozsáhle opravována, tvoří dodnes jednotný architektonický celek.

150. VYROČÍ BÝVALÉ JIHOSEVERONĚMECKÉ SPOJOVACÍ DRÁHY Z PARDUBIC DO LIBERCE

Katalogové číslo: 0595
Datum vydání: 22.04. 2009
Nominále: 10,00 Kč
Tiskové listy: á 50 ks známek
Rozměr obrázku známky: 40 x 23 mm
Výtvarný návrh: Jiří Bouda
Rytina: Bohumil Šneider
Způsob tisku: rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný čtyřbarevným hlubotiskem v barvě červené, žluté, růžové a modré
Náklad: 2 000 000

Trať Pardubice – Liberec je třetí nejstarší lokomotivní dráhou v Čechách. Před 150 lety dostala úřední pojmenování Jihoseveroněmecká spojovací dráha, německy Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn, ve zkratce SNDVB. V českém prostředí se proto ujal mnohem výstižnější a praktičtější název Pardubicko-liberecká dráha. Jejích 160 km protíná dnes tři kraje: vede z Pardubic přes Hradec Králové, kolem Jaroměře, údolím Jizery a přes ještědské úpatí do Liberce. Koncese na výstavbu této dráhy byla vydána soukromé společnosti šlechticů, podnikatelů a finančníků v r. 1856, první vlak přijel do Liberce 1. května 1859. Tato dráha byla součástí celé sítě téměř 800 km tratí, které spojovaly celé průmyslové severovýchodní Čechy se Saskem, Pruskem a Rakouskem. Na známce je zobrazen vlak tažený lokomotivou řady IIa SNDVB z r. 1857 vyjíždějící z tunelu v údolí Jizery mezi Železným Brodem a Semily. Známka je doplněna texty Jihoseveroněmecká spojovací dráha – 150 let, PARDUBICE – LIBEREC.

EUROPA: ASTRONOMIE - 400. VÝROČÍ KEPLEROVÝCH ZÁKONŮ: ASTRONOMIA NOVA

Katalogové číslo: 0596
Datum vydání: 6.05. 2009
Nominále: 17,00 Kč
Tiskové listy: á 6 ks známek
Rozměr obrázku známky: 37,5 x 37,5 mm
Výtvarný návrh: Jan Ungrád
Způsob tisku: barevný ofset
Náklad: 240 000

PostEurop – asociace veřejných evropských poštovních operátorů – vyhlásil společným tématem známky EUROPA pro letošní rok astronomii. Rok 2009 byl z iniciativy profesionálních astronomů sdružených v Mezinárodní astronomické unii prohlášen světovou organizaci UNESCO za Mezinárodní rok astronomie pod patronací OSN. Tato událost úzce souvisí se 400. výročím prvního užití hvězdářského dalekohledu Galileo Galileem. Česká republika oslaví mezinárodní konferencí též 400. výročí vydání Keplerovy významné publikace Astronomia nova.
Astronom, matematik, fyzik a astrolog Johannes Kepler (1571-1630) přišel do Prahy ke dvoru císaře Rudolfa II., kde se stal spolupracovníkem Tychona Brahe a po jeho smrti (1601) zaujal místo císařského matematika a astronoma. Kepler byl přesvědčen o harmonickém uspořádání světa, na jehož základě se domníval, že seskupení planet do specifických geometrických obrazců má pro světové dění mimořádný význam. Na základě dat získaných Brahem propočítal eliptickou dráhu planety Marsu a formuloval první dva ze svých slavných zákonů, kterými se řídí pohyb planet. Výsledky publikoval r. 1609 ve spisu Astronomia nova. V r. 1612 odešel Kepler z Prahy do Lince, kde r. 1618 formuloval svůj třetí zákon o oběhu planet. J. Kepler patří k nejvýznamnějším astronomům 17. století. Zabýval se geometrií, pozoroval výbuch supernovy, zdokonalil a zkonstruoval astronomický dalekohled. Byl první, kdo opravdu vypočítal tzv. betlémskou hvězdu. Na známce, která připomíná 400. výročí publikování díla J. Keplera Astronomia nova, je portrét J. Keplera se schematickým výkladem jeho prvního a druhého zákona o eliptické dráze a rychlosti pohybu planet kolem Slunce. Známka je doplněna logem EUROPA a texty Johannes Kepler – Astronomia nova 1609 – Mezinárodní rok astronomie 2009.

KRÁSY NAŠÍ VLASTI: CISTERCIÁCKÝ KLÁŠTER VYŠŠÍ BROD

Katalogové číslo: 0597
Datum vydání: 6.05. 2009
Nominále: 12,00 Kč
Tiskové listy: á 8 ks známek
Rozměr obrázku známky: 26 x 40 mm
Výtvarný návrh: Jan Kavan
Rytina: Václav Fajt
Způsob tisku: čtyřbarevný ocelotisk z plochých desek v barvě okrové, modré, tmavomodrá a černohnědé
Náklad: 256 000

Cisterciácký klášter Vyšší Brod, který slaví v tomto roce 750. výročí svého vzniku, patří k nejvýznamnějším kulturním památkám jižních Čech. Založil jej r. 1259 Vok z Rožmberka, který povolal cisterciácké mnichy z rakouského Wilheringu. Vyšší Brod se stal rodovým klášterem Rožmberků s velkým majetkem a je zde pohřbeno deset generací tohoto rodu. Po vymření Rožmberků v r. 1611 přešel pod patronát císaře, který jej později udělil rodu Eggenberků, s nimiž musel klášter neustále bojovat o svá práva. Na jejich místo nastoupili na počátku 18. stol. Schwarzenberkové. Značně odlehlá poloha ochránila klášter v době husitských válek i reformace, takže areál zůstal v podstatě neporušen a je tak nejzachovalejší a historicky nejautentičtější monastickou lokalitou v České republice. Cyklus devíti deskových obrazů tzv. Mistra Vyšebrodského v klášterní galerii je vrcholně gotickým skvostem českého malířství. V kapli je deskový obraz Vyšebrodské madony od anonymního umělce a v klášterním pokladu je nejvzácnější památkou dvouramenný Závišův kříž. Knihovna je třetí největší knihovnou u nás.
V současné době v klášteře opět žije komunita cisterciáků, kteří objekt postupně rekonstruují. V budově opatství je umístěna pobočka Poštovního muzea v Praze se stálou expozicí "Dějiny poštovnictví na našem území od r. 1526 do současnosti". Jsou zde vystaveny např. dostavníky a saně, poštovní uniformy, dobové vývěsní štíty a schránky, poštovní známky, historické telegrafní přístroje, dálnopisné stroje, telefony, atd. Od r. 1995 je areál kláštera Národní kulturní památkou.
Na známce je zobrazen exteriér kostela Panny Marie, který ve skutečnosti tvoří dominantu klášterního komplexu. Nad kostelní stavbou je schematicky vyznačena gotická architektura s klenebními žebry a kruhovým oknem.

KRÁSY NAŠÍ VLASTI: ZÁMEK HORŠOVSKÝ TÝN

Katalogové číslo: 0598
Datum vydání: 6.05. 2009
Nominále: 14,00 Kč
Tiskové listy: á 8 ks známek
Rozměr obrázku známky: 26 x 40 mm
Výtvarný návrh: Jan Kavan
Rytina: Václav Fajt
Způsob tisku: čtyřbarevný ocelotisk z plochých desek v barvě žluté, hnědé, červené a černohnědé
Náklad: 240 000

Zámek Horšovský Týn leží v západních Čechách. Původně raně gotický biskupský hrad kastelového typu byl po požáru r. 1547 citlivě přestavěn italským architektem A. Gallim na renesanční zámecké sídlo Lobkoviců. Dochovala se raně gotická biskupská hradní kaple s unikátně členitou žebrovou klenbou a nástěnnými malbami vystavěná burgundskou stavební hutí v pol. 13. stol. Později již zámek nebyl přestavován s výjimkou drobných novorenesančních úprav na zadním nádvoří při poslední rekonstrukci na konci 19. století.
V rytířském sále je umístěna unikátní portrétní galerie českých panovníků. Vznik této galerie souvisí se zámkem v Jindřichově Hradci a rodem Slavatů, který nechal v průběhu 16. a 17. stol. postupně namalovat panovnické portréty od Přemyslovců přes Lucemburky, Jiřího z Poděbrad, Jagellonce až po Habsburky.
V r. 1996 byl celý areál pro svoji nesmírnou historickou hodnotu prohlášen Národní kulturní památkou. Do tohoto areálu patří nejen hlavní zámecká budova, ale i purkrabský palác a téměř čtyřicetihektarový přírodně krajinářský park s Glorietem, Vdovským domem a Loretánskou kaplí, která je asi první stavbou tohoto druhu v Čechách. Dnes se zámek řadí k nejlépe zpřístupněným památkovým objektům v České republice. Na známce je zobrazena část zámku s hlavním vchodem doplněná schematicky vyznačenou unikátní žebrovou klenbou hradní kaple.

Autor: Česká pošta

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz