Nezdařená návštěva poštovního muzea?
Datum vydání: 3. 11. 2010
Po delší době jsem minulý týden navštívil naše hlavní město, Stockholm. Jako vždy krásné, tento víkend dokonce již s mrazíkem a se sněhem.
Rozhodl jsem se, že konečně poprvé navštívím Poštovní muzeum. Toto muzeum, podobně jako poštovní muzeum v Praze, sídlí ve staré budově ze 16. století, adresou Lilla Nygatan 6, ve Starém městě Stockholmu.
V tom okamžiku, co jsem vešel do muzea, zůstal jsem zklamaný. Na tabulce visel plakát, že přestavují a tím hlavní výstava „Remarkable!“ je až do 27. ledna 2011 uzavřená.
Co teď dělat, když už jsem tam byl? Velice příjemná paní mě informovala, že výstava švédských, norských, finských a známek Islandu je otevřená, navíc, že probíhá motivovaná výstava známek rodiny Bernadotte, přirozeně, jako reakce na svatbu naši princezny Viktorie.
Musím přiznat, jedno i druhé je trochu mimo mého sběratelského zájmu, ale když už neuvidím známky Mauritia a podobné rarity, tak aspoň něco... Navíc jsem byl informován, že knihovna muzea je otevřená a snad zde jako filatelista něco zajímavého najdu.
Švédsko nepatří mezi filatelisticky ranné země, první známka vyšla „až“ 1. července 1855. Byla to 4 skilling banco, což v roce 1855 bylo porto za tuzemské poštovné. Přes to je to filatelisticky země mnohem starší nežli naše Československo, či Česká republika.
Prošel jsem výstavními síněmi, známky zde byly prezentované v rámech na stejný způsob jako známky v poštovním muzeu v Praze. V klidu jsem si prohlédl první známky Švédska, Norska i Finska, prohlédl jsem si položky předfilatelistické periody Švédska a též se věnoval výstavě královské rodiny Bernadotte.
Odsud jsem se dostal do knihovny poštovního muzea a zde mě čekalo malé překvapení. V prvním dílu knihovny jsem objevil svázané ročníky časopisu Filatelie a v druhém dílu knihovny dokonce československou filatelistickou literaturu! Zde na mne čekaly Monografie 1 – 17, stará Monografie Ladislava Lešetického z roku 1920, „Pošta Československá 1919“, Monografie obchodníka Huga Kaufmanna „Slovenský štát 1939“, Monografie Jana Weisse „SO 1920“ z roku 1929, „Katalog Československých známek“ z roku 1924 od Ervína Hirsche, príručky známek Hospodářství a Věda, knihy Jana Karáska, prostě slušný výběr československé filatelistické literatury.
Dalším pozitivním překvapením této knihovny byl studijní salón, vybavený počítači pro návštěvníky, kde se dají prohlížet a studovat poklady a doklady tohoto muzea a filatelistická studia publikovaná on-line. Navíc je salónek vybavený kopírovacím strojem, kde za menší poplatek si můžete okopírovat časopisy, knihy či to co vás zajímá.
Takto se počáteční zklamání změnilo na pozitivní překvapení a po cca 1 1/2 hodinové návštěvě jsem zůstal pevně rozhodnutý, že se sem znovu vrátím a to nejen, abych uviděl ty světové známkové rarity, ale znovu a důkladněji si prostudoval filatelistickou knihovnu muzea.
Jestli někdy přijedete do Stockholmu, jistě zde navštívíte staré město a když už tam jste, doporučuji návštěvu Poštovního muzea.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz