Poštovní historie Černé Hory IX.
Datum vydání: 12. 5. 2003
Převzato se svolením pana J. Vomela ze stránek sweb.cz/crnagora
Lodní společnosti
Jaderské moře bylo vždy mořem obchodu. V minulém století zde provozovalo množství malých i velkých lodních společností obchodní, osobní i poštovní přepravu. Můžeme jmenovat Rakouský Lloyd, Ragusea, Adria, Ungharese, Ungara – Croata a další.
Rakouský Lloyd
Největší lodní společností byl Rakouský Lloyd. Sídlo měl v Terstu. Vedení bylo v počátku v italských rukách s oficiálním názvem LLOYD AUSTRIACO. Lloyd již v roce 1837 uzavřel téměř monopolní dohodu s rakouskou poštou. Postupně své služby rozšiřoval, převzal Dunajskou paroplavební společnost a rozšířili své cesty pomalu po celém světě. Po dohodě vlády s Lloydovou společností byly na lodě umístěny poštovní schránky. Poplatky se vybíraly v hotovosti a to v měně, jež se přepočítávala na bázi zlata.
Se změnou politickou došlo k dualizaci říše a proto i původní C.K. rakouský Lloyd byl změněn na Rakousko-uherský Lloyd. Brzo však došlo k rozdělení pospolitosti a také změna na Rakouský Lloyd. Rakouský Lloyd procházel v průběhu doby různými reorganizacemi. Přesto si až do první světové války udržel prioritní postavení na Jaderském moři. První světová válka vlastně znamenala ukončení veškeré civilní dopravy. Všechna rakouská plavidla byla převedena do flotily rakousko-uherského válečného námořnictva.
Znehodnocování poštovních cenin v letech 1850-1888
Brzy po zavedení poštovních známek v Rakousku v roce 1850 vydal Lloyd specielní razítka pro některé ze svých lodí plujících na istrijských dalmatské lince pro označování dopisů vhazovaných do lodních schránek v přístavech. Byla to obdélníková razítka s vyměnitelným názvem přístavu v italském jazyce, uprostřed datum a v dolní polovině zkratku V.L.A. - VAPORE LLOYD AUSTRIACO.
V roce 1854 se prodloužila dalmatská lodní linka a tak vznikla albánská trasa Trieste – Zara – Sebenico – Milna- Lesina – Gravosa – Meglino – Antivari – Durazzo – Valona – Corfu – Santa Mavra – Zante. Na trase, která v průběhu doby prodělala mnoho změn nás zajímá přístav Antivari což je německé označení pro přístav Bar, kde rakouská administrativa v tomtéž roce zřídila poštovní agenturu. Agentura pracovala nepřetržitě až do roku 1878, kdy zde byl zřízen černohorský poštovní úřad. V době vzniku agentury byl přístav součástí Osmanské říše a rakouská říše využila poskytnutých výsad k jeho zřízení. Po berlínském kongresu přístav připadl Černé Hoře.
Značení dopisů na palubě lodi bylo přerušeno po několika letech, někdy v roce 1855/57 a přešlo se na pobřežní značení pošty. Denní poštovní razítka byla dána některým poštovním agenciím, které pokračovali v razítkování pošty. Jiné pošty v přístavech začaly používat odlišných typů razítek. Jde o razítka typově jiná na odcházející poštu a jiná pro došlou poštu. Seznam razítek je velmi obsáhlý i když do dnes není úplný.
Dekretem vydaným ve Vídni bylo od 1. 12. 1863 postupně zaváděno povinné vyplácení lodní pošty známkami vydávanými pro království Lombardsko – Benátsko. Od roku 1867 se používaly již ceniny vydávané speciálně pro Levantu. Do 1. 1. 1866 poštovní tarif za dopis byl 5, 10, 15 soldi a do Rakouska 15 soldi, rekomandační poplatek činil 10 soldi a do Rakouska 10 soldi.
Válečné události a nakonec svatoštěpánský mír uzavřený v roce 1878 přisoudil Černé Hoře část pobřeží až k Bojaně. Avšak zástupci velmocí nedovolili, aby slovanská stát tak rozšířil a uznali pouze nezávislost černé Hory a přidělil jí Bar s okolím, aby měla přístup k moři. Od tohoto roku v Baru otevřeli zde Černohorci poštovní úřad a používali černohorská razítka. Lodě rakouské ho Lloydu i nadále vykonávaly zde poštovní přepravu.
Albánská lodní linka Lloydu se v průběhu doby měnila, ale rokem 1880 se ustálila a její cestovní řád byl téměř dodržen až do roku 1914. Trasa byla následující Trieste – Spalato – Sebenico – Antivari – Dulcigno – San Giovani di Medua – Durazzo – Valone – Santi Quaranto – Corfu Paxoj – Prevesa _ Santa Maura. Lodě tuto cestu vykonávali týdně. V trase se nachází další přístav Ulcinj, který byl otevřen pro lodě Lloydu v roce 1880 již jako černohorský.
Podle dohod Lloydova společnost přepravovala poštu z Černé Hory do zahraničí, ale i v opačném směru. Podle předpisů pro frankování pošty, kterou podávali cestující na palubě, bylo dovoleno frankovat známkami toho státu, jehož vlajku loď nese nebo jejichž přístavy loď na své cestě navštíví. Podle dochovaných dokladů byly dopisy na palubě většinou frankovány známkami rakouské Levanty, spíše než známkami rakouskými. Tato praxe se může na první pohled zdát neobvyklá, uvážíme-li, že lodi byly rakouské národnosti. A mohly být považovány za metropolitní půdu. Ale asi lidi mohli mít některé dobré důvody pro levantské známky znehodnocené měně.
Podle nařízení mohou být na listovních zásilkách frankovaných černohorskými známkami i razítka rakouského Lloydu. Prvními razítky na černohorských známkách jsou razítka řádková, rámečková a podobně. Pro došlou poštu prozatím byla zjištěna tato razítka
- dvojřádkové LETA ARRTA / PER MARE z Terstu
- rámečkové ARRIVATO PER MARE z Trieste, Poly, nebo Gravozy
- rámečkové LETTERE ARIVATE PER MARE z Cařihradu
- řádkové COL VAPORE DA TRIESTE a další
Znehodnocování poštovních cenin v letech 1888-1890
Rakouská poštovní administrativa nařízením č. 86 ze 24. 9. 1888 zavedla jednotná denní razítka na lodích rakouského Lloydu. Razítka přetrvávají u těchto lodí až do konce roku 1890. Razítka mají jednotný vzhled. Jsou to jednokruhová razítka o průměru cca 26,5 mm, v horní části je italský název společnosti LLOYD AUSTO / UNGARICO výška písmen 3 mm, datum uprostřed je vyznačeno arabskými číslicemi a letopočet je určen posledními dvěma číslicemi, v dolní polovině jsou římská čísla přidělené lodi. Rakouský Lloyd přidělil celkem 70 čísel svým lodím, které přepravovaly poštovní zásilky. Tato okolnost nás přímo nutí zabývat se názvy lodí, které dopravovaly poštovní zásilky z Černé Hory.
Podle historických dokladů pro albánskou linku byly určeny lodě mythologické řady Danae, Iris, Leda, Selena, Thetis, ze starších dob Messina, Sultan a pravidelně i nákladní loď Dido. Často však docházelo ke střídání lodí z různých technických důvodů a na albánské trase se objevují další lodě pracujících na dalmatských trasách. Razítka vlastnil poštovní úředník na lodi nebo poštovní úřad, který korespondenci vybavoval. Na známkách nacházíme otisky razítek s různými chybnými vročeními, protože ne každý úředník vykonal svou práci dobře.
V tabulce uvádím všechna dosud zjištěná razítka, která jsem našel nebo byly někde ve spolehlivém prameni uvedena nebo také taková, která se teprve mohou objevit na korespondenci časem objevit. Malá nákladní loď Dido se pravděpodobně plavila v letech 1888-1890 na albánské lince, ale nebyla vybavena denním razítkem.
Znehodnocování poštovních cenin v letech 1891-1901
Maďarská strana přestala platit poplatky a vystoupila ze spolku, a proto podle úmluvy byla v roce 1891 dodána lodím jednokruhová s průměrem 26,5 – 27 mm, v horní části je nový název LLOYD AUSTIACO výška písmen 4 mm, uprostřed datum, v dolní polovině je rozlišení jednotlivých razítek římskými číslicemi. Některé razítka tohoto typu v některých případech měnila majitele a nebylo striktně dodržováno pravidlo jediného majitele. Z lodí, které pracovaly na albánské lince a měnily majitele, to byly Iris, která měla v letech 1891–93 značení XXXII a následujících letech 1893-96/7 značení XXXI. Podobně to bylo u lodi Juno I, která v letech 1891-93 měla značení XXXIII a v letech 1893-96 značení XXXII. Razítka vlastnil poštovní úředník na lodi, který denní vložky nevyměňoval důkladně. A tak se nacházejí otisky razítek s obrácenými vročením nebo s neúplnými údaji dat. Výčet lodí z těchto let je stejný jako v předcházejících letech. Dosud nerozluštěnou záhadou je označení lodi Dido, která pravděpodobně na začátku 90. let neměla žádné razítko a v roce 1894 mohla obdržet razítko s označením IV od lodi Apis, které pravděpodobně loď Dido používala loď do vyřazení z rakouského Lloydu. Otisk razítka na černohorské známce se dosud nenašel.
Znehodnocování poštovních cenin v letech 1901-1910
Po přelomu století Rakouský Lloyd zrušil označování lodních poštovních razítek římskými číslicemi a vyměnil denní razítka s názvy lodních jednotek. Toto nařízení umožnilo větší pořádek v používání ambulantních razítek.
Razítka jsou jednokruhová o průměru cca 26,5-27 mm. Nahoře je název lodi, ve spodní polovině německý název společnosti OE. LLOYD výška písmen 4 mm, uprostřed datum. Tedy v období 1901-10 do černohorských přístavů připlouvaly lodě Danubio II, Galatea, Galicia, Leda, Selene, Sultan a Thetis. Většina lodních jednotek byla z Llloydu vyřazena již dříve před rokem 1910.
Znehodnocování poštovních cenin v letech 1910-1914
V roce 1910 rakouský Lloyd zařadil na albánské trasy nové lodě. Byly vybaveny novým typem denního razítka. Jsou jednokruhová o průměru cca 27,5-28 mm. První razítka tohoto typu byla již dodána v roce 1907. Na lodích pracujících na albánských trasách se objevují až v roce 1910 a používají se do začátku první světové války. Denní razítka mají v horní polovině název lodi výška písmen 4 mm, v dolní polovině je název OSTERR. LLOYD, výška písmen 3 mm, uprostřed datum s nastavovacím mechanizmem – můstkové.
Od roku 1909 převzal rakouský Lloyd službu na lince San Giovanni di Medua do Skutari, kde dříve pod úmluvou Lloydu od roku 1903 pracovaly soukromé říční čluny Raguesy a nasadil zde svoji loď Scutari.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz