Povzdech postaršího filatelisty nad emisní činností některých poštovních správ
Datum vydání: 18. 1. 2009
Známkové aršíky, tiskové listy ve zvláštní úpravě a jiné výrobky pošty ke sběratelským účelům, to vše není nic nového pod sluncem. Za všechny vzpomenu příklad česko-slovenských prvorepublikových aršíků KDE DOMOV MŮJ, nebo zdařilou československou emisi VÝTVARNÉ UMĚNÍ od roku 1966, ve které pak následnické státy Česká i Slovenská republika pokračují. Emisní činnost naší pošty se mi z dnešního pohledu jeví umírněná. Jen se mi zdá, že to, co v posledních letech předvádějí některé jiné poštovní správy, včetně donedávna konzervativní britské, též francouzské a dalších, je exploze. Ta exploze nastala již před zhruba 40 lety, za všechny aspoň jedna ukázka v příloze – z Cookových ostrovů (rok 1968).
Pochopitelně, vše se točí kolem byznysu. Pro poštovní správy je vydávání poštovních známek byznysem jako každý jiný. A cílem byznysu je produkovat zisk. Pokud je emisní činnost určité poštovní správy zisková, přikládá se pod kotel dál. Až to bouchne – tím výbuchem kotle může být pokles prodeje z důvodu toho že se tyto poštovní známky, včetně aršíků a ostatních výrobků s tím spojených (FDC, dárková balení jednotlivých emisí a podobně) stanou méně oblíbenými – pak dochází ke změně emisní činnosti. Nastupuje marketing, který začne hledat řešení. Lidé v marketingu nejsou nejspíš filatelisté. Jsou to lidé od byznysu a proto od nich nemůžeme čekat doporučení k návratu k tzv. tradičním emisním počinům. Ledaže by v návratu k tradiční známkové tvorbě nalezli správnou cestu k novému obchodnímu úspěchu. Jde jim o to, jak nejlépe oslovit danou skupinu zákazníků. Tak si vysvětluji dnešní stav věcí.
Z druhé strany se zamýšlím nad námi – filatelisty. Sběratel je zvláštní tvor. Ve velké většině se nechová racionálně, je veden sběratelskou vášní – zanícením pro svého koníčka. Díky tomu je vděčným zákazníkem poštovních správ a obchodníků. A přesto si opakovaně povzdechnu, když se na celé to dění kolem poštovních známek dívám. Sám jsem si mnohokrát řekl - „ jseš osel. Pokud ses zahleděl do poštovních známek, mohl ses rozhodnout pro takovou oblast sbírání, která by ti přinesla radost i určitou investici. Třeba sbíráním nejstarších období klasických známkových zemí“. Neudělal jsem to, zůstal jsem věrný námětové filatelii a dnes se chlácholím tím, že mé potěšení se nerozplynulo v obláčcích dýmu kuřáka, který investuje peníze do likvidace svých plic anebo třeba alkoholika. Dodnes si s chutí sednu ke své sbírce a kochám se, hraji si. Mám svoji filatelistickou pohodu. A když se mi nelíbí to nebo ono v známkových novinkách, tak si to jednoduše nekoupím. Občas si, jen tak pro sebe povzdechnu – kde jou ty časy…
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz