První čínská měsíční sonda

Díky pomyslnému souboji asijských velmocí můžeme v oblasti nepilotované kosmonautiky sledovat jejich aktivity v oblasti výzkumu Měsíce. Vše by pak mělo vyvrcholit návratem člověka na měsíční povrch.

Již 14.8.2007 odstartovala japonská sonda KAGUYA (pojmenovaná podle pověsti o japonské princezně, která přišla na Zemi z Měsíce), původně zvaná SELENE (SELenological and ENgineering Explorer – ale též řecká bohyně Měsíce). Vše nasvědčuje tomu, že je to zatím nejdokonalejší vědecká sonda k Měsíci od dob pilotovaného programu Apollo.

Sonda Chang´e 1 je první čínskou misí k Měsíci. Start se uskutečnil 24.10.2007 nosnou raketou CZ-3A z kosmodromu Xichang. Nejprve byla sonda několik dnů na oběžné dráze kolem Země a na dráhu k Měsíci byla navedena 31.10.2007. Na oběžnou dráhu kolem Měsíce sonda přešla 5.11.2007. Po dobu jednoho roku by měla ověřovat technologie budoucích misí a zkoumat lunární povrch a prostředí u Měsíce.

Hlavní vědecké úkoly zahrnují:
-trojrozměrné stereoskopické snímkování měsíčního povrchu;
-stanovení rozložení užitečných prvků na povrchu a odhad jejich množství;
-průzkum tloušťky lunární půdy;
-vyhodnocení zdrojů helia-3;
-průzkum kosmického prostředí mezi Zemí a Měsícem.

Konstrukce vychází z tělesa spojovací družice DFH-3. Hmotnost činí 2350 kg, z toho 130 kg připadá na vědecké vybavení.

Vědecké vybavení:
-stereoskopická kamera sloužící k mapování měsíčního povrchu;
-výškoměr k topografickým účelům;
-spektrometr v oboru gama a rentgenového záření sloužící ke studiu složení povrchu Měsíce obecně a zvláště detekci radioaktivních prvků;
-mikrovlnný radiometr je určen ke stanovení síly lunárního regolitu;
-sada čidel monitorujících kosmické prostředí má za úkol např. sledovat sluneční vítr.

pramen:
http://mek.kosmo.cz/ (informace ke družicím)

Poznámka: otištěno ve zpravodaji KOSMOS č.4/2007






K této příležitosti byla vydána sada celinových pohlednic s natištěnou známkou 80 fenů. Podívejme se nyní na ně blíže:

Rozfázované záběry ze startu nosné rakety:





Výchozí družicí byla stacionární telekomunikační družice DFH-3 (Chinastar 6).