Reakce na článek předsedy SČF Ing. Brendla v časopise FILATELIE 8/2004
Datum vydání: 2. 10. 2004
JUDr. Svätopluk Šablatúra, P.O.Box 159, 814 99 Bratislava 1, Slovenská republika
Vážený pan Ing. Lumír B r e n d l, předseda Svazu českých filatelistů, Holečkova 10, Praha-Smíchov
Vážený pane předsedo,
několikrát jsem si přečetl Tvůj otevřený dopis členům SČF, který byl uveřejněn v časopise "FILATELIE … koníček i investice!" č. 8/2004 na str. 34, abych jej dobře pochopil. Nemíním jej detailně rozebírat větu po větě. Chtěl bych však vyjádřit svůj názor na jednu jeho část v samém závěru, kterou si dovolím ocitovat:
"Věřím, že činnost bývalé Komise expertů SČF, která poškodila dobré jméno SČF, bude pro nás všechny varováním a pro celé vedení SČF pobídkou, aby znalecká problematika byla důsledně sledována, a to i ve spolupráci se zahraničními společnostmi sběratelů československých známek. Ty našemu Svazu českých filatelistů pomoc a spolupráci v této záležitosti přislíbily a předsedovi a tajemníkovi SČF při řešení aféry vyslovily podporu." (zvýrazněno S.Š.)
Přátelé o mně říkají, že si zvláště cením spravedlnosti - a mají pravdu! Nemám rád, když je někomu ubližováno, když se dějí "neférovosti" a většina lidí to v tichosti toleruje! Sám jsem si nespravedlností a neférovostí užil ve svém životě dost: v primě mne vyhodili z gymnázia kvůli otci, který nebyl dost spolehlivý pro představitele Slovenského štátu; v posledním ročníku právnické fakulty Karlovy univerzity (1951) jsem byl odtransportován do ostravských dolů (přesněji na důl DUKLA Dolní Suchá - tábor PTP) a navíc jsem měl zákaz studia na všech vysokých školách v ČSR (musím ale přiznat, že se mi představitelé PF KU v roce 1991 omluvili); v roce 1957 mi stát vyvlastnil dům, za který mi poukázal 524 Kčs - za 1 m2 zastavěné plochy jsem dostal 2O h (!). Internovaného otce propustili z Pankráce v listopadu v nejlehčím letním oblečení a dali mu "na cestu" do Bratislavy 26 Kčs (cestovné tehdy stálo 190 Kčs!). A tak bych mohl pokračovat dále! Proč to všechno říkám? Byl jsem totiž spoluviníkem toho, že jsem synem svého otce - tedy jsem byl pokaždé v rámci kolektivní spoluodpovědnosti a viny odpovědný za vše, co on dělal. Ale k věci:
Výkonný výbor SČF jmenoval pět členů komise, která měla řešit problém zfalšovaných dopisů, které si dal L. Pytlíček odzkoušet. Byl jsem do této komise delegován. Svůj názor jsem vyslovil hned na prvním jejím zasedání. Jsem přesvědčen, že tento můj názor je platný dodnes, i když nemám o tomto zasedání žádný zápis (byl vůbec vyhotoven?), takže nevím... Bohužel později jsem onemocněl a byl jsem delší dobu v nemocnici. Komise svou práci skončila, já však jako její regulérní člen dodnes nemám žádný zápis, zejména z těch jednání, jichž jsem se nemohl zúčastnit! Proč mi nebyl zápis zaslán - neexistuje? Nejde totiž jen o usnesení.
Hlavním problémem ovšem je to, že vedení SČF (VV) "vytáhlo" kartu spoluviny a kolektivní zodpovědnosti, což je zcela nepřípustné. Když to vezmeme "lidově" - takovými kartami hrál již fašizmus a také zdeformovaný komunizmus. Jaké to mělo lidsky tragické důsledky pro statisíce, ba i miliony lidí, zde snad nemusím připomínat!
Bohužel ta dnešní "skorodemokracie" dává opět možnosti manipulování, a to i v rámci SČF: najednou vidíme v Komisi expertů SČF v rámci "kolektivní zodpovědnosti" spoluviníky projednávané aféry. Vlastně kromě dvou viníků Tebou označených v otevřeném dopise, jsou jimi i všichni ostatní členové Komise. Ptám se teď veřejně a důrazně: čeho se třeba dopustil náš společný přítel Ing. Milan Bokvaj? Jak on vůbec mohl poškodit dobré jméno SČF? A pojďme dále: Josef Chvalovský, MVDr. Pavol Hallon, nebo doc. Ing. Jozef Tekeľ - jak všichni tito jmenovaní v rámci "kolektivní odpovědnosti" poškodili dobré jméno SČF?! Nemluvě již o zahraničních osobnostech - Henry Hahnovi, Jaroslavu J. Vernerovi nebo Peteru Darmietzelovi - ti také poškodili dobré jméno SČF?!
Žel text Tvého dopisu de facto nás všechny obviňuje ze spoluúčasti na jakýchsi nekalých činnostech, o kterých jsme ani nevěděli a nemohli vědět! Opravdu Ti to nepřipomíná "staré časy", kdy spoluviníkem mohl být každý a "spoluzodpovědnost" se mohla "přišít" kdekomu? Proto nesnáším výrazy "spoluzodpovědnost", "spoluvina" resp. "kolektivní odpovědnost". Jsou to všechno relikty totalitární minulosti, výrazy, které používají ti, kteří se domnívají, že všechno musí jít podle jejich představ, názorů a řádu. Uvedené termíny sice ve svém dopise nepoužíváš, avšak Tebou podávané "vysvětlení" v něm uvedené je pouze takové, jak jsem uvedl. Je prostě absurdní.
Ale domysleme tyto absurdity do důsledku: když se třeba dopustí nějakého přestupku člen SČF, lhostejno, zda člen vedení, předseda, tajemník nebo řadový člen - podle Tvého názoru by se měl z tohoto důvodu vyměnit ne pouze skutečný viník, ale v rámci kolektivní odpovědnosti i "spoluviníci", tedy všichni z vedení?! A ustanovit vedení nové? Nezní to absurdně?
Má to všechno logiku? Myslím, že nemá! Každopádně by mne zajímalo, kdo dal podnět k tomuto "řešení", tedy k tomu, aby byla zrušena celá Komise expertů a připravilo se složení nové - jaké vlastně?! Rád bych si přečetl podrobný zápis o tomto jednání a hlasování - pokud vůbec existuje! Kdybychom začali tyto věci (a nejen tyto!) zveřejňovat, mohli bychom předpokládat, že v budoucnosti nevzniknou takové problémy, jaké jsou teď. Velmi pochybuji, že nová "Komise znalců" (ani neznáme její složení!) uzavře celý tento případ. Nebylo by moudřejší odevzdat celý případ (jak jsi sám v dopise naznačil) státnímu zastupitelství nebo policii?
Napadá mne i jedna "kacířská" myšlenka: nenese i vedení SČF na celé věci tak trochu svůj podíl viny? Mám tím na mysli, že vedení SČF si v minulosti přímo "pěstovalo" jako vzácnou květinku L. Pytlíčka. Všude se říkalo, a to hlavně ústy nejvyšších představitelů SČF, že (L.P.) "je náš největší sběratel", "má největší sbírku ČSR vůbec", "je majitelem největších rarit ČSR", "je nejúspěšnější náš vystavovatel" atd. To všechno je jistě pravda. Ale teď najednou pád z výšin a zatracení?
Těch mých "kacířských" myšlenek by mohlo být mnohem více! Tak třeba před několika lety složil úspěšně znalecké zkoušky pan Zdeněk Nygrýn. Jak jsem se později v Komisi expertů dověděl, vedení SČF ho členem komise nejmenovalo, a to prý proto, že je obchodníkem se známkami. Jak pozoruhodné: na jedné straně nemůže být pan Z. Nygrýn svazovým znalcem proto, že je obchodníkem se známkami, na druhé straně však VV SČF jmenoval předsedou nové "Komise znalců" (zatím jen tříčlenné!) pana JUDr. Ing. F. Beneše, CSc., jednoho z největších obchodníků se známkami v ČR. To je pro mne naprosto nesrozumitelné: jeden ano, druhý ne!
Můj názor na problém obchodníků se známkami ve svazových funkcích byl vždy stejný a totožný se zněním, které je uvedeno ve Stanovách Zväzu slovenských filatelistov, viz čl. 12, odst. 5 (cit.):
"Za členov Rady ZSF, predsedov ZKF, členov reviznej komisie ZSF a reviznej komisie ZKF, predsedu a členov komisie znalcov a expertov nemožno voliť osoby, ktoré podnikajú v oblasti filatelie." Nemělo by se i v předsednictvu, případně na valné hromadě SČF uvažovat o uvedení takovéto klauzule do svazových stanov?
Nepamatuji se, že by některý z obchodníků se známkami byl za první republiky svazovým znalcem. Naproti tomu však bylo samozřejmostí, že obchodníci používali své obchodní značky, aby označili známky, které prodávali a za ně kupujícím ručili, že tyto známky jsou pravé. Nebylo by to možné i nyní? Což o tom zahájit diskuzi na valné hromadě SČF?
Jiří Stupka otevřel "Pandořinu skříňku". Popsal kauzu, která je závažná, podle mého názoru až tak závažná, že ji nemůže řešit ani vedení SČF (tím méně jen VV!), ani "Komise znalců". Dá se souhlasit s Tvým názorem, že by ji měly řešit Policie ČR a příslušné státní zastupitelství, i když se domnívám, že při nesrovnatelně závažnějších kauzách, které se musí řešit v dnešní době, bude tato "filatelistická" kauza málo významná a věc se bude odsunovat "do nenávratna". Vždyť si vzpomeňme na téměř stále ještě "čerstvý" případ z loňského roku, kdy vešlo ve známost falšování a prodej falz výplatní známky "maceška": nic se ke škodě věci bohužel nevyřešilo - pravděpodobně proto, že policie má k řešení závažnější případy trestných činů, kde jsou "ve hře" milionové a miliardové hodnoty. Přesto se "naše" případy řešit musí!
J. Stupka popsal danou kauzu tak věrohodně, že se zdá jasné, že by asi téměř každý diletant rozeznal falešný původ inkriminovaných celistvostí. Ale není to tak jednoduché ! Nejde jen o "černobílý" problém. I znalci jsou jenom lidé, i znalci se mýlí. Všichni bez rozdílu - někteří více, jiní méně. Nejlepší je patrně takový znalec, který se mýlí nejméně. Pokud si pamatuji, několikrát jsem navrhl, aby se všechny známky nad určitou cenovou hladinou, např. 50 000 Kč, zkoušely výhradně s atestem a atest by měli podepsat nejméně dva znalci. Přitom třeba upozornit na nepříjemnou pravdu, dnes již dobře známou, že i falzifikátoři se vzdělávají a ve své padělatelské činnosti jsou stále lepší a dokonalejší. Pro zasvěcené odborníky není tajemstvím, že téměř 50 % "svěžích" známek, tj. známek s perfektním lepem, u emise PČ 1919 má opravovaný nebo dokonce zcela nový lep. U nás je zvykem, že každý sběratel chce mít známky s "dvouhvězdičkovým" lepem (kdysi o tom řekl na slovo vzatý odborník Ladislav Novotný: "proboha, sbíráte lep anebo známky?!") - taková je prostá skutečnost. Čeho jsme však svědky? Například na aukci je nabízena známka s katalogovou cenou 70 000 Kč, avšak s vyvolávací cenou 25 - 30 tisíc Kč. Dobře informovaný sběratel o to obvykle nemá zájem, ale je to "zajímavé" pro "odborníka" - spekulanta, který si známku za vyvolávací cenu koupí a - světe, div se - na další aukci je tato známka nabízena již jako známka "svěží", dvouhvězdičková s vyvolávací cenou 40 - 50 tisíc Kč a prodá se za 60 000 Kč, tedy ještě pod katalog. Přitom je nezřídka označena i značkou znalce a je provázena atestem upozorňujícím na úpravu lepu. To však již kupující neví, protože existence "nepohodlného" atestu je zamlčena! "Specialistů" na "výrobu" náhradního lepu, na úpravu zoubků, celkovou reparaci známek atd. atd. je dnes velmi mnoho. Jsou i takoví, kteří vlastní falešná zkušební razítka některých renomovaných znalců. Poslední "módou" je odbarvování a přebarvování známek nebo jejich částí (např. ze zlaté barvy lze snadno "vyrobit" barvu zelenou atd.) Falšování celistvostí je samostatnou obsáhlou kapitolou. Opatření potřebných razítek dnes není problémem, dokonce razítek originálních. Např. asi před deseti lety se v některých bratislavských obchodech se starožitnostmi objevila původní poštovní razítka a prodávala se za cca 150 - 300 Sk. Šlo o primitivní únik z pošt při přenosu vyřazených razítek do úschovy, resp. k destrukci. Takže falzifikátoři mají dnes skutečně netušené možnosti, jsou stále o pověstný krok před námi a nepochybně budou řádit dále, pokud neučiníme nějaké radikální kroky proti nim. Ne však takové, které učinil VV SČF zrušením "Komise expertů"!
Nechápu také, proč se VV SČF zachoval tak "nestandardně", přesněji neomluvitelně, když nejdříve zveřejnil ve "FILATELII … koníček i investice!" zprávu o zrušení Komise expertů a teprve po několika týdnech jsme my - znalci obdrželi o tomto "propuštění ze služby" zprávy (jakési neoficiální "odvolávací dekrety"). Nemělo by to být z hlediska etiky obráceně - nejdříve řádné odvolávací dekrety znalcům a teprve poté oznámení v tisku?!
Zcela na závěr pouze jediné: necítím, že bych jako člen vedení Komise expertů SČF jakýmkoliv způsobem poškodil dobré jméno Svazu českých filatelistů! Naopak jsem však přesvědčen, že VV SČF poškodil svým jednáním a zrušujícím verdiktem jméno moje a ostatních členů Komise expertů.
JUDr. Svätopluk Šablatúra, člen Komisí expertů SČF a ZSF, Bratislava, 9. září 2004
Poznámka: Protože redakce časopisu Filatelie se rozhodla nevyhovět požadavku na otisknutí reakce na článek předsedy SČF Ing. Brendla v časopise FILATELIE, tímto jí přinášíme našim čtenářům.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz