Rozhovor s Petrem Hospůdkou - badatel a filatelista

Petr Hospůdka patří mezi aktivní a výrazné osobnosti současné české filatelie. Dlouhodobě se věnuje studiu emisí Československa 1918-1939, především legendární emisi Hradčany, která je jeho srdeční záležitostí. Je známý nejen jako systematický sběratel a badatel, ale také jako popularizátor filatelie, zejména prostřednictvím sociálních sítí, kde dokáže srozumitelně přibližovat i složitější témata širší sběratelské veřejnosti. Jeho přístup spojuje hluboký zájem o detaily knihtiskových emisí s ochotou sdílet poznatky a podporovat odbornou diskusi v rámci komunity.

Řekněte našim čtenářům do začátku našeho rozhovoru něco málo o sobě.

Sám bych se pasoval do role popularizátora filatelie, sběratele a až na konec badatele. Bydlím v pohraničním městě Děčín, mám dvě děti a tři vnoučata a s ženou jsme spolu skoro 40 let. Pomalu se blížím k šedesátce. Když jsem se chtěl naplno věnovat známkám, jezdit po burzách, aukcích a prostě jen sbírat známky, čáru mi přes to udělal COVID. Na druhou stranu COVID významnou měrou přispěl k přechodu sběratelství na internetové portály, rozšíření aukčních portálů a také k tomu, že spousta lidí, když muselo být doma, oprášilo své sbírky a vrátilo se ke sbírání. Založil jsem několik stránek pro popularizaci filatelie na Facebooku včetně své osobní stránky „Poštovní známky ČSR 1918-1939“. Pyšný jsem zejména na skupinu „Filatelisté sobě – rady, chlubírna, bazar“, kterou jsem spoluzakládal s kolegy sběrateli, kteří se původně potkávali v různých facebookových skupinách. Teď se potkáváme na veletrhu Sběratel, výstavách, kde si pokecáme o známkách a dáme pivo. Ve skupině jsou i znalci SČF, majitelé web stránek zabývajících se filatelií, odborníci, zástupci aukčních portálů, kamenných a internetových prodejen. Obě stránky sleduje po 2 tisících sledujících.

Kdy jste se dostal k filatelii a jaké jste měl začátky?

Ke sbírání poštovních známek jsem se dostal asi v osmi letech. Do světa filatelie mě tehdy vtáhl starší pán – důchodce pan Jansa, který bydlel ve vedlejším vchodu, vedle našeho domu, v přízemí. Jako děti jsme celé dny běhali venku. Pan Jansa nám často dával na parapet sklenice se šťávou a my se k němu chodili napít. Jednou se zmínil, že sbírá poštovní známky. Pozval nás k sobě domů a ukázal nám svá alba.

Dnes už vím, že sbíral známky první republiky a měl hodně Hradčan. Tehdy nás to úplně uchvátilo. Měl všechno krásně uspořádané v albech, pečlivě popsané a dokázal o známkách nádherně vyprávět. Bylo vidět, že filatelie je pro něj skutečnou vášní.

Bylo nás asi pět kluků a postupně jsme začali sbírat také. Chodili jsme do papírnictví a stánků PNS (Poštovní novinová služba) kupovat takzvané balíčky známek a mezi sebou jsme měnili známky. Sbírání pokračovalo i ve škole. Dnes bych řekl, že jsme byli typičtí námětáři. Někdo sbíral sport, jiný kosmos, květiny nebo zvířata. Nejčastěji jsme měli známky ČSSR, Mongolska, Kuby, NDR, Polska či SSSR.

Celý článek je dostupný v Infofila PREMIUM na odkazu:

Rozhovor s Petrem Hospůdkou - badatel a filatelista

Placená verze Infofila PREMIUM umožňuje, aby články nevznikaly „po večerech“, ale systematicky a s odborným dohledem. Díky tomu může redakce připravovat hlubší texty, studie a rozhovory, které mají dlouhodobou hodnotu a slouží jako studijní materiál pro další generace.