Skládaný dopis
Datum vydání: 30. 12. 2015
Tento článek vyšel v časopise Merkur-Revue č.1/2009. Poněvadž na konci tohoto článku je položena otázka, na kterou jsem očekával odpověď, je nutné seznámit čtenáře se zněním tohoto původního článku. Odpověď jsem do dnešního dne nedostal, ale pravděpodobně jsem ji našel v dalších dvou křížových (skládaných) dopisech, které jsem do této doby získal a dalšímu (čtvrtému), který byl rovněž otištěn ve výše uvedením časopisu, ale o tři roky později. Dosud tedy jsou mě známy celkem čtyři tyto dopisy, ale je jich určitě více i když na Ebay jsem se s nimi rovněž zatím nesetkal. Nyní však již k problematice křížových dopisů.
Sbírám známky už prakticky 30let, specializuji se na Holubice, jejich deskové vady a retuše. V posledním období se zabývám tématem „Korunovace krále Jiřího VI.“a vším co s ním souvisí. Sbírám filatelistický materiál, který se týká tohoto námětu. V poslední době se mi do rukou dostalo větší množství celistvostí, mezi kterými jsem našel i tzv. skládaný dopis, který sice měl pouze jedinou známku na toto téma, ale zaujala mě skutečnost, že takových dopisů se mnoho nevyskytuje, jedná se spíše o ojedinělost. Hlavně mě zaujala jeho cesta, která byla uskutečněna v roce 1937 mezi čtyřmi kontinenty (Evropa-Jižní Amerika-Severní Amerika-Asie-Evropa) prakticky během jednoho měsíce. Dopis jsem proto podrobil důkladnému zkoumání. Zajímavé jsou i osudy účastníků této pouti, resp. adresátů, námořních společností, o kterých bych se rovněž zmínil, neboť již neexistují, i když jejich poštovních služeb se rovněž využívalo a jistě řada filatelistů má i celistvosti dopravené těmito námořními společnostmi.
Compagnie des Messageries Maritimes
Compagnie des Messageries Maritimes, byla jednou ze čtyř francouzských paroplavebních společností, podporovaných státem za to, že dopravovala poštu. Provozovala pravidelnou traťovou plavbu z Marseille do východní části Středozemního moře a Suezským průplavem do Indického a Tichého oceánu. Rovněž na Madagaskar a do Austrálie.
Historie této společnosti začíná rokem 1835, kdy francouzská vláda získala do svého vlastnictví resp. vlastnictví státu, parník, který zajišťoval dopravu mezi přístavy Marseille a Levant. This continued until 1851 when it was transferred to the management of Messageries Nationales (the state operated road communication concern).To pokračovalo až do roku 1851, kdy tato doprava byla převedena do správy společnosti Messageries nationales (společnost, zabývající se v té době provozováním dopravy po pozemních komunikacích). The shipping side of the business was split from the road activities in 1852 under the name Compagnie des Services Maritimes des Messageries Nationales.Lodní doprava byla od silniční oddělena v roce 1852 pod názvem Compagnie des Maritimes des Messageries nationales. With the return of the French monarchy in 1853 this became Compagnie des Services Maritimes Imperiales and the company expanded dramatically over the next few years and by 1857 owned 57 ships. Po návratu francouzské monarchie v roce 1853 se společnost přejmenovala na Compagnie des Maritimes Imperiales a společnost výrazně rozšířila během několika příštích let počet lodí ve svém vlastnictví a v roce 1857 již vlastnila celkem 57 lodí. After the Franco-Prussian War and the abolition of the monarchy in 1871, the company became Compagnie des Messageries Maritimes, usually shortened to MM. Po prusko-francouzské válce a zrušení monarchie v roce 1871 se společnost přejmenovala na Compagnie des Messageries Maritimes, obvykle byl název krácen na zkratku MM. In 1904 the fleets of Compagnie Francaise de l´Est Asiatique and Compagnie Nationale de Navigation were taken over. V roce 1904 společnost převzala dopravní lodě společností Compagnie française de l´Est Asiatique a Compagnie Nationale de Navigation.The second world war decimated the fleet which had been split between the Allies and Vichy France and by 1945, only 21 ships were left. Druhá světová válka flotilu zdecimovala a lodě byly rozděleny mezi spojence a vládu ve Vichy Francie. Do roku 1945 bylo společnosti ponecháno jen 21 lodí. Po válce However the fleet was rebuilt, but the independence of French colonies and the advent of air travel caused the whole passenger fleet to be disposed of between 1969 and 1972.byla flotila přestavěna, ale nezávislost francouzských kolonií a příchod letecké dopravy, způsobily, že celá dopravní flotila pro cestující musela být zrušena. Tento proces proběhl mezi roky 1969 a 1972.In 1977 MM and CGT ( French Line ) were amalgamated under the title Compagnie Generale Maritime and by 1981 the name MM disappeared from Lloyds Register. Společnosti MM a CGT Compagnie Générale Transatlantique - French Line byly v roce 1977 sloučeny pod název Compagnie Generale Maritime a roku 1981 byl název MM vymazán z Lloydova námořního rejstříku a společnost zanikla.
Compagnie Générale Transatlantique
Compagnie Générale Transatlantique byla jedna ze čtyř francouzských paroplavebních společností, podporovaných státem za to, že dopravovala poštu. Provozovala pravidelnou traťovou plavbu z Le Havre přes Plymouth do New Yorku, ze Saint-Nazaire do Střední Ameriky, z Bordeaux do Casablancy, z Marseille do Tunisu a Alžíru. Anglický název této společnosti byl French Line.
Historie společnosti Compagnie Générale Transatlantique, zkratkou CGT, začíná jejím založením v roce 1861.The company began sailing in 1862 from Havre to Mexico and in 1864 they added a services from Havre to New York. Činnost této společnosti začala v roce 1862 vyplutím lodi z Le Havru do Mexika, v roce 1864 rozšířila své služby o přímé spojení z Le Havru do New Yorku. Další lodě They also sailed to Canada via Plymouth, plied the Mediterranean and they had routes to the West Indies mířily také do Kanady přes Plymouth. Cesty vedly také Středozemním mořem a do Západní Indie. Cesta do New Yorku trvala v The vessels averaged 8 days to New York průměru 8 dní.
V roce 1880 převzala CGT její středomořské služby včetně 12 lodí společnost Cie Valery Eugene Pereire. V roce 1907 koupila další společnosti - Cie Franco-Tunisienne a jejich tři lodě a společnost Cie Havraise Peninsulaire během let 1915 a 1916. Tyto dvě společnosti tvořily dceřinou společnost Cie Générale d´Armements Maritimes (CGAM) ve spolupráci s Cie Chargeurs Reunis. V roce 1917 získala další společnost Cie Navale de l´Oceanie s pěti loděmi a do roku 1919 ovládala další společnosti Cie d´Orbigny, Societe Plisson, Societe des Vapeurs de Charge and Societe Marseillaise d´Armament Fritsche & Cie. Byla také významným akcionářem v další francouzské společnosti Fabre Line. In 1973 CGT merged with Cie des Messageries Maritimes to form Cie Generale Maritime.V roce 1973 se sloučila se Cie des Messageries Maritimes. V roce 1977 společnost MM a CGT Compagnie Générale Transatlantique - French Line byly sloučeny pod názvem Compagnie Generale Maritime.
K vlastnímu dopisu lze konstatovat, že byl odeslán z Paříže dne 16.10.1937 v 17:15 hodin a vrátil se opět do Paříže dne 22.11.1937 v 9:00hodin. Byl pravděpodobně odeslán někým, kdo byl zaměstnám u společnosti Air France, ať už byl filatelista, či pro filatelistu tuto službu vykonal.
Dopis byl ofrankován známkami č. 170 z roku 1924 Olympiáda Paříž, 25c červená a č. 344 z roku 1937 Jean Mermoz, 3F fialová a odeslán dne 16.10.1937 z Paříže v 17:15hodin do Natalu, hlavního města státu Rio Grande do Norte (Brazílie) a leží v místě, kde jsou si Evropa s Brazílií nejblíže. Dopis byl dopraven letecky na adresu společnosti Air France. Do Natalu přišel dne 18.10.1937.
V Natalu byl opět dopis ofrankován dvěma známkami č.323 (vydaná 12.3.1930) Bartolomeo de Gusmao, 2000R, známkou č.238 téma obchod, 400R modrá a leteckou známkou č.337 (vydaná 20.2.1930) 3000R fialová. Dopis byl odeslán dne 21.10.1937 a přes město Belem – hlavní město státu Pará (razítko o den pozdější 22.10.1937) opět letecky společností Correio Aereo (která zajišťovala v té době poštovní přepravu zásilek) na adresu námořní společnosti „Compagnie Générale Transatlantique“ do New Yorku.
Příchozí razítko není. Zde byl dopis opět ofrankován sérií leteckých známek č. 400 a 401 (vydané dne 15.2.1937) 20c zelená a 50c červená a byl odeslán na adresu námořní společnosti „Compagnie des Messageries Maritimes“ do Hong Kongu. Dopis šel opět společností Air France, jak je dokladováno razítkem této společnosti.
V Hongkongu byl dopis opět ofrankován známkami č.123 a 129 z roku 1921 král Jiří V., 1$ modrá/fialová, 5c fialová a č.137 z roku 1937 korunovace krále Jiřího VI., 15c červená. Byla doplněna adresa strojem opět na Air France do Paříže a dopis odeslán dne 11.11.1937 ze čtvrti Viktoria. Jednalo se o první britské městské sídliště v Hongkongu. To bylo lokalizováno v dnešní „Centrální oblast“.
Dopis se vrátil do Paříže dne 22.11.1937 v 9:00 hodin, což dokazuje opět příchozí razítko.
Všechna příchozí razítka se nacházejí na střední části dopisu. Dopis prakticky za 37 dnů „obletěl“ celý svět. Zajímavé je i to, že se ve dvou případech jedná o razítka „Ředitelství pošty a telegrafu“( Natal - Brazilie, New York – USA).
Co říci na závěr. Rozhodně se jedná o zajímavou celistvost a to i přesto, zda obsahovala nějaký dopis nebo dokument, či nikoliv. Zůstává však jedna otázka a jedna nejasnost, u které se lze jen dohadovat. Na části dopisu, kde je uvedena adresa z Paříže do Natalu, je na známce č.170 razítko z datem sice nečitelným, ale rok, den a čas odeslání jsou jasné. Rok je 1924, což byl rok konání Olympiády v Paříži a k této příležitosti byla vydaná i tato známka.
Proč je razítko z této doby na dopise? Byla pro majitele dopisu skládaná obálka se známkou a razítkem z doby konání olympiády filatelistická zajímavost? Proč je však razítko zcela běžné? Při tom s časem 20:45 hodin, dnem 7., rokem 1924 zároveň částečně nečitelné? Posílal snad celistvost filatelista, kterému tato obálka ležela v „šuplíku“ celých 13 let a pak se najednou „vzpamatoval“ a nechal tuto celistvost obletět celý svět? A nebo je to všechno jinak? Ale jak?
Děkuji za názor.
Informace o námořních společnostech jsem čerpal z anglických článků na internetu. Čísla známek jsou podle katalogu Michel.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz