Světová poštovní unie – UPU – 130. výročí
Datum vydání: 18. 10. 2004
Světová poštovní unie, která byla založena v roce 1874, je vládní, mezinárodní odbornou organizací systému Organizace spojených národů.
Československo se stalo jejím členem v roce 1920 a samostatná Česká republika v roce 1993. Dnes sdružuje 189 členských zemí a je po Mezinárodní telekomunikační unii UIT druhou nejstarší mezinárodní organizací s celosvětovou působností. Sídlem Mezinárodního úřadu UPU je Bern. Posláním Unie je prostřednictvím řádně vykonávaných poštovních služeb rozvíjet sociální, kulturní a hospodářské styky mezi lidmi. Poštovní služby členských zemí Unie dnes tvoří nejrozsáhlejší distribuční síť pro přepravu fyzických zásilek. Více než 6 milionů pracovníků na více než 700 tisících poštovních provozovnách na celém světě denně přijme a doručí kolem 1,2 miliardy zásilek a zhruba 20 milionů zásilek je směrováno do zahraničí.
Základními smluvními dokumenty Světové poštovní unie jsou její Akta, která jsou multilaterálními mezinárodními smlouvami. Obsahují společná pravidla platná pro mezinárodní poštovní služby.
Orgány Světové poštovní unie jsou:
- Kongres, který se jako nejvyšší orgán Unie schází jednou za čtyři roky, provádí revizi Akt UPU, za účasti zplnomocněných vládních zástupců volí členy orgánů Unie a stanoví strategii jejího dalšího rozvoje;
- Administrativní rada je složena z 41 členských zemí. Zajišťuje činnost Unie mezi kongresy a zabývá se regulačními, administrativními, legislativními a právními otázkami spojenými s fungováním poštovních služeb;
- Rada poštovního provozu má 40 volených členských zemí. Řeší provozní a technické otázky, ekonomické a obchodní aspekty poštovních služeb.
Funkce sekretariátu Světové poštovní unie zajišťuje její Mezinárodní úřad, v jehož čele stojí volený generální ředitel.
Vznik jednotné celosvětové poštovní organizace nebyl jednoduchý. První vlaštovkou byla smlouva mezi Francií a Velkou Británií z roku 1670. Dalším krokem byla smlouva mezi Francií a pěti státy německé oblasti z 24. 12. 1801. Potřeba mezinárodního systému vzrůstala a postupně byly uzavírány další mezistátní smlouvy. Otcem myšlenky globální mezinárodní úmluvy byl zástupce generálního ředitele pošt Spojených států amerických J. A. Kasson.
Roku 1862 byl jeho návrh předložen prezidentu A. Lincolnovi. V následujícím roce se konala konference v Paříži. Jejím výsledkem byla předběžná úmluva o vytvoření jednotné celosvětové organizace, ale konkrétní výsledek byl nulový. Z popudu Dr. Heinricha Stephana, pruského ředitele pošt, svolala švýcarská vláda v r. 1874 druhé kolo jednání. To bylo zákončeno 9. října založením Světové poštovní unie a jednání se stalo prvním Světovým poštovním kongresem. Slavíme tedy letos již 130. výročí od vzniku této mezinárodní organizace. (V letech 1874 - 1878 se používal název Všeobecná poštovní unie - Union génerale des postes.)
Na našich známkách byla poprvé vzpomenuta UPU v roce 1949 při jejím 75. výročí. Podle návrhu výtvarníka Kamila Lhotáka známky Pofis č. 508 – 510 vyryli: J. Mráček, J. Schmidt a L. Jirka.
Od roku 1948 je UPU přidruženou organizací OSN.
Cílem UPU je dnes, stejně jako v době jejího založení, zabezpečení organizace a zdokonalování jednotlivých poštovních služeb a podpora mezinárodní spolupráce v oblasti poštovnictví.
Jednou z problematik, kterými se UPU zabývá, je letecká doprava poštovních zásilek. V dnešní době je z hlediska poštovního provozu tato otázka důležitá, ale technicky je vyřešená. Naproti tomu v počátcích dopravního letectví byla letecká poštovní doprava hnacím motorem leteckého vývoje spolehlivých a ekonomických letadel i pionýrských dálkových přeletů (85. výročí prvního mezinárodního poštovního letu Vídeň – Kyjev jsme připomenuli ve Zpravodaji 3/03 str. 27). V Československu bylo letecké spojení zahájeno v roce 1920 se Štrasburgem a Paříží s připojením na Londýn. S tím úzce souvisí vydání prvních leteckých známek. Toto období velice pěkně zpracoval Z. Kvasnička ve Filatelistických sešitech str. 125 – 130, příloze časopisů Filatelie XX, 1970, 18 a 19. Více inormací o této organizaci získáte na jejích internetových stránkách www.upu.int. Upozorňuji, že jsou vedeny v angličtině a francouzštině a můžete se z nich prostřednictvím odkazu "filatelie" dostat na zajímavé světové filatelistické stránky, aby jste si mohli učinit srovnání mezi těmito stránkami a stránkami našich filatelistických fandů.
Vrátím-li se k emisní činnosti zřizovatelů České pošty, pak bude vhodné doplnit tento článek o informace, kdy se motiv UPU stal námětem pro známky. Od první výše zmíněné emise uplynulo dvacet let. V roce 95. výročí UPU se v japonském Tokiu konal XVI. Kongres UPU, který byl připomenut i na známce Československa.
Stalo se tak 1. října 1969. Výtvarník J. Liesler pojal ztvárnění velice osobitě. Co bylo na této známce zajímavé je skutečnost, že byla vytištěna technikou ocelotisku z plochy v TL o čtyřech známkách. TF obsahovala celkem čtyři čtveřice, mohou tedy specialisté rozlišit logicky čtyři TL.
Nevzpomenout 100. výročí UPU by bylo zajisté nesvědomité, proto vznikla na den 9. října 1974 emise šesti poštovních známek z dílny Fr. Hudečka (Pofis č. 2104 – 2109). Na známkách podlouhlého formátu, který známe z emisí Den poštovní známky, jsou zobrazeny vedle loga UPU symboly znázorňující jednotlivé možnosti přepravy poštovních zásilek. Vybírám z emise dvě hodnoty pro připomenutí čtenářům Zpravodaje.
Rok 1983 byl OSN vyhlášen Světovým rokem komunikací. K této události byla vydána známka Pofis č. 2581, kterou navrhl R. Vaněk a vyryl B. Housa. Mimo emblému Světového roku komunikací obsahuje i emblém UPU a UIT, proto si i tuto známku připomeneme.
Volně na tuto událost navazují další známky ze stejného roku a to k 60ti letům Československého rozhlasu, 30ti letům Československé televize, 60ti letům letecké a 75ti letům automobilové poštovní přepravy v ČSSR, a také k 60. výročí ČSA.
Naposledy se s námětem UPU setkáváme v období ČSSR ještě v roce 1984 – roce 110. výročí UPU. Bylo rozhodnuto tentokráte vydat aršík, jehož část nákladu byla doplněna přítiskem k XIX. Světovému poštovnímu kongresu, konaném tentokrát v Hamburku. Tento aršík graficky zpracoval slovenský umělec J. Baláž. Jeho ústřední motiv byl použit ještě jednou v roce 2003 na slovenské známce ke Dni poštovní známky.
Dle mého názoru je aršík A2653 nejzdařilejším výtvorem s tímto námětem. Rytecky se na aršíku podílel M. Ondráček a V. Fajt (levá a pravá doplňková kresba aršíku). Po rozdělení Československa se s námětem UPU setkáváme dále, proto v srpnu 1994 vydává Ministerstvo dopravy a spojů ČR u příležitosti 120. výročí UPU, aršík Pofis č. A48.
Rodina Kovaříků se zhostila úkolu také svědomitě a vzniká tak druhý výtvarně zdařilý projekt. Jakoby desetileté připomenutí této organizace nebylo dostačující, setkáváme se s tímto námětem na známkách nové známkové země Česká republika znovu již po pěti letech, v roce 1999 u příležitosti 125. výročí UPU. (V minulém Zpravodaji jsme vás seznámili se studií rozlišení tohoto PL). Někdy si pro sebe říkám, že méně znamená více. Na mne dojem tento PL neudělal ani po stránce grafického ztvárnění, ani po stránce barevné. Vše je ale posuzováno subjektivně, nikomu neberu jeho vlastní názory.
Slovensko po rozdělení vydává také známky s námětem UPU. Již v roce 1994 si tuto organizaci připomíná také v souvislosti s jejím 120. výročím vzniku a pozadu nezůstává ani v roce 125. výročí, tedy v roce 1999.
Bylo-li toto téma doporučeno zařadit do emisních plánů - nevím. Nevím ani, zda bude na Slovensku připomenuto letošní 130. výročí. V ČR nebude připomenuto ani na známce, ani na dopisnici, pokud nebude učiněna změna v emisním plánu.
Pro srovnání doplňuji text článku o obrázek dole, na kterém je aršík vydaný poštovní správou Horní Volty v roce 1974. I tento aršík připomíná 100. výročí UPU s telekomunikační družicí na oběžné dráze.
Pro doplnění uvádím ucelený přehled zasedání jednotlivých kongresů UPU tak, jak šly historicky zasebou. Zdroj poskytl Ing. Řehola z MI ČR.
I. kongres se konal v Bernu roku 1874, jak je uvedeno v textu, tedy vznik UPU se datuje k tomuto termínu a současně se zaspalo ustavující jednání jako první kongres. Další kongresy se konaly následovně: II. kongres v Paříži 1878, III. kongres v Lisabonu 1885, IV. kongres ve Vídni 1891, V. kongres ve Washingtonu 1897, VI. kongres v Římu 1906, VII. kongres v Madridu 1920, VIII. kongres ve Stockholmu 1924, IX. kongres v Londýně 1929, X. kongres v Káhiře 1934, XI. kongres v Buenos Aires 1939, XII. kongres v Paříži 1947, XIII. kongres v Bruselu 1952, XIV. kongres v Ottawě 1957, XV. kongres ve Vídni 1964, XVI. kongres v Tokiu 1969, XVII. kongres v Lausann 1974, XVIII. kongres v Rio de Janeiru 1979, XIX. kongres v Hamburku 1984, XX. kongres ve Washingtonu 1989, XXI. kongres v Soulu 1994, XXII. kongres v Pekingu 1999, XXIII. kongres se uskutečnil 15. 9. – 5. 10. 2004 v Bukurešti. Původně se měl tento kongres konat na pobřeží Slonoviny, ale z bezpečnostních důvodů byl přeložen do Evropy. Podle zákonitostí z poslední doby se XXIV. kongres bude konat opět v roce 2009, tedy v roce 135. výročí od založení této mezinárodní organizace. Jestlipak dojde někdy řada také na ČR? Některá města, jak je patrné z přehledu, měla štěstí uvítat jednání kongresu již podruhé. Nikdo z MI neví nic o tom, že by v Praze někdy proběhlo jednání o mezinárodní letecké přepravě pod hlavičkou UPU, jak je publikováno v některých článcích na našem internetu.
V roce 75. výročí založení UPU si tuto událost připoměli také v USA. Psal se rok 1949 a poštovní správa USA vydala k této příležitosti 3 letecké známky v hodnotě 10, 15 a 25 centů. Ke každé známce byla vydána povedená FDC.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz