Gruß aus Borna aneb Pohlednice ve veřejném prostoru
Datum vydání: 10. 5. 2014
To, že místopisné pohlednice nám mohou připomenout nejednu kapitolu z regionální historie, potvrdí jistě každý sběratel. Jen zřídkakdy se ale stane, aby motivy z pohlednic opustily prostředí soukromých sbírek, výstavních sálů a knižních reprodukcí a vstoupily přímo do ulic. Saské městečko Borna, ležící zhruba třicet kilometrů jižně od Lipska, svým obyvatelům i návštěvníkům tuto možnost nabízí.
Dějiny dnešního správního centra zemského okresu Lipsko (Landkreis Leipzig) sahají až do středověku; první písemná zmínka pochází z roku 1251. Středem malebného, od r. 1992 citlivě rekonstruovaného historického jádra je nevelké náměstí s výstavnou barokní radnicí (Obr. 1), z něhož na jihozápadní straně vybíhá Nádražní třída (Bahnhofstraße). Právě na tuto kdysi výstavnou, v dobách NDR nicméně dlouhodobě zanedbávanou komunikaci upřela před několika lety správa města svou pozornost. Zkvalitnění železničního spojení s blízkým Lipskem přivedlo do Borny i větší počet návštěvníků a úprava hlavní přístupové trasy do centra města se začala jevit jako stále více žádoucí. V roce 2010 proto město vyzvalo v ideové soutěži studenty z lipské Vysoké školy techniky, ekonomiky a kultury (Hochschule für Technik, Wirtschaft und Kultur Leipzig), aby se pokusili navrhnout, jak by Bahnhofstraße v budoucnu měla vypadat. Nejlepší z těchto návrhů byly o rok později zapracovány do oficiálního projektu, podpořeného z Evropského fondu regionálního rozvoje.
Obr. 1
První etapa realizace se uskutečnila roku 2013 pod příznačným heslem „Historie zdobí zdi“ („Historie schmückt Wände“). Snaha připomenout bohaté dějiny města přímo ve veřejném prostoru a zároveň přispět k jeho zkrášlení vyústila v myšlenku, pokrýt prázdné štítové zdi několika domů velkoformátovými malbami. Realizace byla svěřena ateliéru místního rodáka, malíře a grafika Jense Rockrohra (nar. 1966), jemuž jako inspirační zdroj posloužily malebné litografické pohlednice z počátku 20. století.
Jako první se v dubnu 2013 začalo proměňovat nároží Bahnhofstraße a sousední Vodní ulice (Wassergasse), postižené v minulosti nevhodnými demolicemi původní zástavby (Obr. 2). Právě v této lokalitě Rockrohr podobnou zakázku realizoval už na podzim 2011 pro stavební společnost BWS (Bornaer Wohnbau- und Siedlungsgesellschaft). Na boční stěně nájemního domu tehdy umělec „ocitoval“ secesně laděný motiv ze staré pohlednice, vydané patrně v 10. letech firmou Richard Hauenstein z nedalekého Altenburgu (Obr. 3). Město Borna je zde představeno pomocí jednoho ze svých nejpopulárnějších symbolů: svazků cibule, která se po staletí pěstovala v jeho bezprostředním okolí (a přinesla mu dodnes užívanou přezdívku „Zwibbel-Borne“). Kromě siluety města s figurou vyvolávající prodavačky můžeme v dolní části malby spatřit v kruhové výseči ještě budovu místního reálného gymnázia – tento motiv je převzat z jiné dobové pohlednice, vydané u příležitosti otevření této školy roku 1908 (Obr. 4). „Cibulovou“ tradici může v Nádražní třídě pozornému chodci připomenout i půvabný reliéf na fasádě jednoho z nedaleko stojících domů (Obr. 5).
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
V roce 2013 přibyla v rámci zmíněného projektu na stěně sousedního domu (Wassergasse 2) stylizovaná koláž, rovněž odkazující svým uspořádáním na zdobnost secesních litografií (Obr. 6). Jens Rockrohr v ní opět umně zkombinoval několik motivů, upomínajících na významné kapitoly z historie města. Na pravé straně je to jezdec v modré uniformě, příslušník 3. pluku karabiníků, umístěném ve městě od 1.11. 1849 (Obr. 7). Tito tzv. „modří jezdci“ tvořili až do svého rozpuštění v roce 1919 elitní vojenskou jednotku, v níž sloužili synové z mnoha význačných saských šlechtických rodů. Levá strana „pohlednice“ je věnována klíčové oblasti místního hospodářství, jímž byla od počátku 19. století intenzivní těžba hnědého uhlí: dvojici horníků v tradičních krojích doplňuje vyobrazení někdejší, dnes opuštěné továrny na výrobu briket, postavené v letech 1912 – 1913 v městské části Witznitz. Také text ve spodní části fasády není bez zajímavosti: jde o blahopřání, které 14. září 1903 zaslala své přítelkyni Marie Kreutzbach (1849 – 1928), manželka místního varhanáře Richarda Kreutzbacha, majitele jedné z nejvýznamnějších německých varhanářských firem 19. století, založené v Borně r. 1828. Znění textu je stručné („Borna, 14/9. 03 – Nejsrdečnější přání štěstí a Božího požehnání k Tvým zítřejším narozeninám zasílá Ti, milá Marie, s přátelskými pozdravy Tvá stará přítelkyně Mar. Kreuzbach.“) a nijak nenaznačuje tehdejší těžkou životní situaci této ženy. 21. června 1903 zemřel její muž, a protože manželství zůstalo bez vytouženého syna, byla nedlouho poté nucena renomovanou firmu prodat. Noví majitelé, bývalí zaměstnanci F. W. Berger a K. F. Schmidt pak podnik vedli až do ukončení provozu po první světové válce…
Obr. 6
Obr. 7
V říjnu 2013 následovala výzdoba dalšího domu (Bahnhofstraße 40; Obr. 8). Jeho kompozici, rámované elegantním secesním dekorem, dominuje jezdecký výjev z proslulé „Bitvy národů“ u Lipska, v níž se koalice Ruska, Pruska, Rakouska a Švédska mezi 16. a 19. říjnem 1813 střetla s vojsky napoleonské Francie. Krvavá řež ohromných rozměrů, která nakonec přinesla Napoleonovi zásadní porážku, tvrdě dolehla i na obyvatele Borny a dalších sídel v regionu. V horní části je zachycen monumentální památník této bitvy, postavený v jubilejním roce 1913 na jižním okraji Lipska, a v kruhovém medailonu duchovní otec tohoto projektu, architekt Clemens Thieme. Ten se právě v Borně 13. května 1861 narodil a vedle pamětní desky ho zde připomíná i název základní školy. K propagaci myšlenky postavení pomníku a shromáždění potřebných finančních prostředků inicioval Thieme r. 1894 založení Německého vlasteneckého spolku (Deutscher Patriotenbund) a sám rovněž zčásti ovlivnil finální projekt, vypracovaný berlínským architektem Bruno Schmitzem (Obr. 9 – dnešní podoba pomníku).
Obr. 8
Obr. 9
Výzdoba prozatím posledního domu na nároží ulic Bahnhofstraße a Angerstraße, opakující motiv bornských karabiníků, probíhá právě nyní, v jarních měsících roku 2014. Borna se tak stala místem, kde se tradice historických pohlednic zajímavě otiskla přímo do obrazu města a bezprostředně oslovuje turisty i místní obyvatele.
Poznámka redakce Infofily: převzaté z našeho partnerského magazínu o pohlednicích Filokartie.cz. Pomožte tento projekt pro sběratele pohlednic znovu oživit. Uvedené články, které na Infofile hodláme zveřejňovat, ukazují jaký kvalitní obsah tento magazín má.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz