Rozhovor s úspěšným vystavovatelem Jaromírem Petříkem
Datum vydání: 26. 6. 2023
Jaromír Petřík je čtenářům Infofily známý svými odbornými i populárními články na téma filatelie. Specializuje se na Afghánistán, Mauritius a známkové země. Aktivně publikuje, vystavuje a zajímá se i o znalectví. Je dlouholetým redaktorem internetového portálu Infofila a na výstavách Bratislavafila 2023 a IBRA 2023 získal zlaté medaile.
Jaromír Petřík v kruhu boskovických filatelistů s diplomy a medailemi
ze světové výstavy IBRA 2023 a národní výstavy Bratislavafila 2023
(vlevo předseda boskovického KF Josef Opatřil)
Jaké exponáty nyní vystavuješ?
V současné době vystavuji 3 exponáty. Ve třídě tradiční filatelie vystavuji osmirámový Afghánistán 1871 – 1900, pětirámový Mauritius 1847 – 1900 – vydání královny Viktorie a Britannia a ve třídě literatury knihu Mauritius Post Paid – dopisy vydání 1848.
Na kterých výstavách jsi v poslední době vystavoval a jaké jsou tvé největší vystavovatelské úspěchy?
V průběhu let 2008 - 2023 jsem vystavoval na 15 výstavách různých stupňů. Od Premiéry až po Světové výstavy. Na nich jsem získal celkem 19 medailí. Z těch 19 medailí jsem získal 3 velké zlaté medaile a 10 zlatých medailí, z toho 3 zlaté medaile na světových výstavách. Velké zlaté medaile jsem získal za exponát Afghánistán 1871 – 1900 na výstavách Praga PICCOLA v roce 2020 a Bratislavafila 2023 a za exponát Mauritius 1847-1859 na výstavě Nitra 2021.
Blíže to vezmu od loňského roku, kdy jsem vystavoval v Londýně exponát Afghánistán 1871-1900 za který jsem dostal 90 bodů a poprvé získal zlatou medaili na světové výstavě.
Letos přišla opravdová žeň zlatých medailí, kdy jsem na světové výstavě IBRA 2023 v Essenu získal 2 zlaté medaile a to za Afghánistán 91 bodů a za knihu Mauritius Post Paid – dopisy vydání 1848 jsem získal dokonce 93 bodů.
Jaromír Petřík před svým zlatým 8 rámovým exponátem Afghánistán 1871 – 1900 na světové výstavě v Essenu
„Zlatá“ kniha Mauritius Post Paid – dopisy vydání 1848 vystavená v Essenu ve třídě literatury
Vzápětí následovala národní výstava Bratislavafila 2023, kde jsem vystavoval 3 exponáty.
Osmirámový Afghánistán získal 92 bodů a velkou zlatou medaili (92 bodů bylo nejvyšší hodnocení ve třídě tradiční filatelie I. stupně), pětirámový Mauritius 1847 – 1900 – vydání královny Viktorie a Britannia získal 90 bodů a zlatou medaili ve výstavě II. stupně (pozn., na výstavě II. stupně se velká zlatá medaile neuděluje) a ve třídě literatury knihu Mauritius Post Paid – dopisy vydání 1848 jsem získal 89 bodů a zlatou medaili. Je zajímavé, že na světové výstavě v Essenu několik dní předtím jsem získal o 4 body více, přičemž na světové výstavě by měly být na exponáty kladené vyšší nároky než na výstavě národní, ale nestěžuji si. Vždyť například i známý bestseller Radka Nováka „Poštovní známky – koníček nebo investice?“ získal pouhých 75 bodů, což mne překvapilo. I když nejde o vyloženě odbornou knihu, jsou tam i pro nefilatelistickou veřejnost informace takového rozsahu, jaké se dle mne doposud nikomu na světě v podobné knize nepodařilo shromáždit.
Ale, jinak, ani na jedné z těchto výstav dle mého názoru nedošlo ohledně hodnocení exponátů k vyloženým excesům, jako se to stalo např. na národní výstavě v Liberci v roce 2019, nebo na světové výstavě Bandung 2017 v Indonésii.
Vlevo a vpravo medaile ze světové výstavy IBRA 2023,
uprostřed medaile z výstavy Bratislavafila 2023
Diplomy za zlaté medaile získané na národní výstavě Bratislavafila 2023
Fotografie diplomů z mojí pracovny
(vpravo dole jsou 3 diplomy udělené za získání 3 zlatých medailí ze světových výstav
London 2022 a IBRA 2023,
vpravo uprostřed 3 diplomy za získání 3 zlatých medailí na národní výstavě Bratislavafila 2023
(Pro pozorné čtenáře: Na fotografii je 21 diplomů, ale 1 diplom se netýká filatelie a druhý je děkovný list z KF Nitra za úspěšnou reprezentaci klubu).
Gratuluji ke všem výstavním úspěchům.
Je škoda, že jsou již pod vlajkou našich slovenských sousedů. Pokud bychom použili sportovní terminologii, mohli bychom říci, že sportovec, který za Českou republiku získával zlaté medaile, byl účelově vyloučen jen proto, že si dovolil upozornit na doping (podvody a podvodníky). Nyní tento sportovec získává zlaté medaile za Slovenskou republiku. Myslím, že kdyby to byl nějaký sport - třeba hokej místo filatelie, tak by se o této mezinárodní ostudě již dávno psalo. Co si o tom myslíš ty?
O ostudu skutečně jde, ale co na ni říct?
Všichni členové tehdejšího předsednictva SČF ode mne obdrželi písemné vyjádření k mým argumentům v článku http://www.znamkovezeme.cz/wp-content/uploads/2021/08/JP-MR_2021_02_P04-06red.pdf , ve kterém jsem při příležitosti svých 65. narozenin připomněl největší padělatelskou aféru v dějinách československé filatelie, kterou ze SČF doposud nikdo neřešil.
Pardon, jediný, kdo se tehdy pokoušel o vyřešení této padělatelské aféry, byl tehdejší předseda SČF Lumír Brendl. Ten byl za tuto svoji snahu donucený k odstoupení z funkce předsedy SČF tím nejpodlejším způsobem. Nejhorší na tom bylo, že se ho tehdy NIKDO z předsednictva SČF nezastal. A já, když jsem po mnoha letech tuto padělatelskou aféru znovu připomněl, jsem byl vyloučený ze SČF.
Svoje nesouhlasné stanovisko k mému vyloučení ze SČF napsal i KF Boskovice, jehož jsem členem. KF Boskovice však doposud neobdržel žádné zdůvodnění, v čem jsem ve svém článku nepsal pravdu, nebo jsem se mýlil.
Ze SČF přišlo pouze vyjádření, že jsem byl vyloučený ze SČF na žádost pana Folprechta pro hrubou urážku SČF a znalců.
Nevím, co k tomu více říct, když jsem se loni na Sběrateli v Olympiku setkal osobně s panem Folprechtem a ten mi na můj dotaz, čím jsem ho jako znalce urazil, přede 2 svědky odpověděl, že jsem ho ničím neurazil. Protože jsme z této odpovědi byli já, stejně jako 2 přítomní svědkové doslova „opaření“, zeptal jsem se pro jistotu pana Folprechta ještě jednou, čím jsem ho jako znalce urazil. A dostalo se mi opět stejné odpovědi, že ničím. Na můj dotaz, zda byl někým vydíraný, odpověděl, že je to složité...
Co, k tomu všemu více dodat?
Nejhorší na tom asi je, stádnost většiny tehdejších členů předsednictva SČF, kteří hlasovali pro návrh pana Folprechta, který potom přede mnou a 2 svědky popřel to, za co jsem byl ze SČF na jeho návrh vyloučený...
Sám víš, jakou smršť diskusí a nesouhlasných vyjádření s mým vyloučením a jednáním ze strany SČF to tehdy vyvolalo, ať již na Internetu, nebo jinde. Klub sběratelů známkových zemí Geophila dokonce napsal petici na moji obranu proti mému vyloučení, ale ze SČF nepřišla žádná odpověď, čím konkrétně jsem znalce ve svém článku urazil. http://www.znamkovezeme.cz/na-obranu-pana-petrika/
https://infofila.cz/na-obranu-jaromira-petrika-r-2-c-6370
Petice členů sběratelů známkových zemí Geophila protestujících proti mému vyloučení ze SČF
O to více si musím vážit těch členů tehdejšího předsednictva SČF, kteří se vyslovili proti návrhu na moje vyloučení, nebo se zdrželi hlasování.
Co mne ovšem na straně druhé potěšilo, že téměř okamžitě po mém vyloučení ze SČF jsem dostal nabídku z KF Nitra ze Slovenska, abych se stal jejich členem a členem ZSF.
Nedokáži ani vyjádřit, jak hezky jsem byl v KF Nitra přijatý, rychle jsem tam získal řadu přátel, kteří mi dali najevo, jak si mne váží za to, kvůli čemu jsem byl ze SČF vyloučený!
A též jsem byl příjemně překvapený, jak rychle vedení ZSF zařídilo u FIP, aby mi zůstala platná předchozí kvalifikace mého exponátu Afghánistán 1871 – 1900 pro světové výstavy a já nemusel začínat kvalifikaci znovu s 5 rámy na výstavě II. stupně.
Nesmírně si postoje ZSF a KF Nitra vážím a chci jim tímto vyjádřit svoje poděkování. Snad jsem se jim alespoň trochu odměnil v podobě 2 zlatých medailí na světové výstavě IBRA 2023 (s 2 mými zlatými medailemi získali členové ZSF celkem 5 zlatých medailí, což byl největší úspěch ZSF za světových výstavách) a vzápětí jsem získal další 3 zlaté medaile na Národní výstavě Bratislavafila 2023...
Exponát Mauritius 1847 – 1900 – Vydání královny Viktorie a Britannia má obrovský vystavovatelský úspěch. Jak se ti povedlo něco takového sestavit?
Nebudeš mi věřit, ale sestavení tohoto 5 rámového exponátu se mi povedlo sestavit za necelé 4 roky. Vždycky jsem toužil, mít alespoň nějakou známku Mauritius Post Paid a v jedné německé aukci se mi podařilo vydražit hned 10 těchto známek. A nějak mne to chytlo a já toužil svoji sbírku rozšířit, i když jsem zpočátku o exponátu neuvažoval. Ale, zrovna v té době prodával svoji obrovskou sbírku Vikram Chand a z takto velkých sbírek většinou zůstanou i nějaké „drobky“, které jsem získal. A, že nešlo o „drobky“ ledajaké, mohu doložit i obálkou s červeným i modrým Mauritiem POST PAID, kdy se kompletní tyto dopisy dochovaly pouze 3. https://www.infofila.cz/dopisy-s-postovnimi-znamkami-1-a-2-pence-mauritius-r-2-c-6452
Materiály pomalu přibývaly a já jsem se rozhodl vystavit jednorámový exponát Mauritius 1847 – 1859, který měl premiéru na výstavě Praga PICCOLA 2020, kde získal 85 bodů a zlatou medaili. V roce 2021 jsem tento již značně doplněný a vylepšený exponát vystavit v Nitře, kde získal 90 bodů a velkou zlatou medaili. Příliš jsem neuvažoval o rozšíření na 5 rámů, protože i následné emise poštovních známek s královnou Viktorií jsou sběratelsky vzácné a finančně nákladné. Ale, nakonec mne přesvědčil můj přítel Jiří Černý, abych pětirámovku zkusil. Faktem totiž bylo, že mi přibývalo materiálů, které už by se na jednorámovku nevešly. A nakonec se zadařilo a myslím si, že docela úspěšně – viz 90 bodů a zlatá medaile na výstavě Bratislavafila 2023.
Pohled na první 2 výstavní rámy z 5 rámového exponátu Mauritius 1847 – 1900
- Vydání královny Viktorie a Britannia
Čeho si nejvíce ceníš ve svém exponátu Mauritius 1847 – 1900 – Vydání královny Viktorie a Britannia?
V mém exponátu je více materiálů, kterých si velmi cením. Pokud bych se měl rozhodnout, čeho si cením úplně nejvíce, tak skládaného dopisu s červeným i modrým Mauritiem POST PAID, které se kompletní dochovaly pouze 3, jak jsem již uvedl výše. Tyto dopisy bývaly vždy ozdobou světových aukcí a pokládám za životní úspěch, že se mi tuto obálku podařilo sehnat.
Skládaný dopis se známkami Mauritius POST PAID 1penny červený a 2 pence modrý Mauritius
Jako další bych uvedl i úplnou rekonstrukci tiskové desky modrých Mauritiů POST PAID 2 pence, která, jak jistě víš, způsobila senzaci na výstavě „Poklady světové filatelie“ v Národním muzeu v Praze v roce 2020 a která v nabídce investic ve společnosti Portu Gallery má momentálně cenu: 1,41 milionu Kč: https://gallery.portu.cz/nabidka-investic/12-modrych-mauritiu-post-paid/ . Cituji z textu k této nabídce:
„Tento set Mauritiů je v současnosti nejprestižnější objekt na tuzemském filatelistickém trhu. Modré POST PAID patří k nejhledanějším a nejoblíbenějším známkám britských kolonií a jsou tradičně tržně velmi perspektivní. Jedná se o unikátní a neopakovatelnou nabídku!“ Co k tomu více dodat...
Rekonstrukce tiskové desky 12 známek modrý MAURITIUS POST PAID 2 pence v mém exponátu
Zvětšený raritní chybotisk „PENOE“
známkové pole číslo 7
Z jakého posledního filatelistického přírůstku jsi měl největší radost?
Kromě již uvedeného dopisu s červeným a modrým Mauritiem Post Paid a rekonstrukce modrých Mauritiů Post Paid 2 pence, jsem v poslední době měl velkou radost z poštovní známky Mauritius použité na ostrově Rodriguez. Specialisté vědí, že poštovní známky se používaly nejen na ostrově Mauritius, ale někdy i na jiných ostrovech. Velmi populární a vzácné je použití na ostrově Seychely (razítko B64), ale ještě vzácnější je na použití na ostrově Rodriguez (B65).
Použití poštovní známky Mauritius (B65)
na ostrově Rodriguez
Použití poštovních známek Mauritius (B64)
na ostrově Seychely
Nedávno ti vyšla kniha Mauritius Post Paid Letters of the issue 1848. Jaký měla ohlas?
Této knize (jejíž vyobrazení je výše) jsem v podstatě nedělal žádnou reklamu, pouze na Infofile a webu www.znamkovezeme.cz (http://www.znamkovezeme.cz/3-000-afrika-2/indicky-ocean/3-097-mauritius/#comment-352) a na výstavách. Tuto knihu jsem vydal vlastním nákladem v počtu 130 výtisků. Ohlas měla kniha hlavně na výstavách – viz zlaté medaile, ale i zájem byl docela slušný. V současné době je celý náklad rozebraný, ponechal jsem si pouze 10 výtisků pro výstavní účely.
Jaký vliv má podle tebe internet a digitální technologie na filatelii a jak se filatelie vyvíjí v digitálním věku? Tedy v době, kdy časopisy jako Filatelie a Merkur-Revue mají nízké náklady.
Internet má podle mne na filatelii vliv naprosto zásadní a klíčový, bez Internetu bych nikdy nedal dohromady svoje exponáty Afghánistánu a Mauritia, ale ani bych nenapsal knihu Mauritius Post Paid Letters of the issue 1848. Podle mne nelze v současné době bez Internetu vytvořit kvalitní sbírku či exponát (tedy s výjimkou toho, kdy koupím hotovou sbírku nebo exponát), ale toto už není o té sběratelské radosti, kdy materiály do sbírky přibývají postupně.
Pro tištěná média je Internet samozřejmě velký problém, čtenářů tištěných médií ubývá, vidíme to ostatně i v obrovské nabídce knih všech žánrů a oborů, kdy se prodává velké množství kvalitních knih pod výrobními náklady z důvodu, že si nenajdou svoje zákazníky.
Já mám ovšem tištěné knihy i časopisy velmi rád, moje knihovna má téměř 200 svazků na téma filatelie a 800 svazků knih, ať již historických, nebo odpočinkové beletrie.
Digitální technologie se neustále rozvíjejí a předpokládám, že v budoucnosti tištěná média zřejmě „převálcují“ úplně.
Stačí, jak doslova raketovým tempem se rozvíjí tzv. „umělá inteligence“.
Jaká je tvá strategie při sestavování exponátu? Co podle tebe dělá exponát výjimečným?
Moje strategie při sestavování exponátu?
Pokud se budu držet třídy tradiční filatelie, ve které vystavuji, tak exponát musí být zastoupený nejen poštovními známkami a příklady jejich použití, ale i dopisy, zkusmými tisky či specimeny. Známky by měly být v exponátu prezentované všemi variantami zoubkování, papíru, průsvitek, tiskových vad, typů, barevných odchylek atd. Vítané jsou celistvosti do vzácných destinací.
Jakmile seženu dostatečné množství těchto materiálů, potom teprve mohu začít tvořit exponát. Udělám si v hrubých rysech náčrt exponátu, co na které stránce budu prezentovat a potom se dám do jeho fyzické tvorby. Hlavně musím dbát na to, aby exponát měl, jak se lidově říká „hlavu a patu“, materiály byly řádně popsané a vyprávěly svůj vlastní příběh. Na toto myslím zapomínají i někteří sběratelé, kteří mají prvotřídní materiály, ale potom se diví nízkému bodovému hodnocení.
Samozřejmě nesmím zapomenout na odbornou literaturu, bez níž se kvalitní exponát nedá sestavit. A pokud se sběratel dostane hluboko do této problematiky, má potom příležitost k vlastním objevům, což mohu doložit svým dlouholetým výzkumem poštovních známek Afghánistánu.
Jaký je tvůj pohled na současný stav filatelie v České republice a na Slovensku?
Co se týče filatelie jako takové, myslím si, že filatelie v posledních letech prožívá doslova boom, což vidíme na našich i zahraničních aukcích.
Též vidím neustálý vzrůstající trend kvality vystavovaných materiálů na našich i světových výstavách. Troufám si napsat, že po stránce kvality exponátů a jejich materiálů, jsem doposud neviděl lepší světovou výstavu, než IBRA 2023 v německém Essenu. I národní výstava v Bratislavě (vlastně mezinárodní, když vystavovali vystavovatelé asi z 10 zemí) byla nabita mimořádně kvalitními exponáty a filatelistickými materiály, jaké na národních výstavách jsou málokdy k vidění.
Navíc se prokazuje, že filatelie je vynikající příležitostí pro investory (za předpokladu, že tomu investor rozumí, což platí pro každý obor lidské činnosti) a mohu to potvrdit vlastními zkušenostmi. Kromě investiční filatelie přibývá sběratelů, kteří se vracejí ke svojí zálibě z mládí a sbírají poštovní známky hlavně pro radost. A byl jsem překvapený, kolik mládežníků vystavovalo na národní výstavě v Bratislavě i na světové výstavě v Essenu. V případě současné filatelie sice již nejde o masovou sběratelskou zálibu, jako tomu bylo před 30 a více lety, ale svojí kvalitu si drží, což dokládají mnou zmíněné naše i zahraniční aukce. Takový je prostě vývoj.
Ohledně organizované filatelie v České republice, k tomu nevím, co dodat, stačí snad případ mého vyloučení ze SČF, nebo hromadný odchod ze SČF všech 43 členů z KF Žďár nad Sázavou a založení vlastního Spolku žďárských filatelistů mimo rámec SČF. Přitom KF Žďár nad Sázavou pořádal jedny z nejlepších filatelistických výstav v České republice. Osobně jsem zvědavý, kdo v budoucnosti bude pořádat v ČR filatelistické výstavy.
2.Česko-Slovenská výstava ve Žďáru nad Sázavou v roce 2016.
Tato výstava patřila mezi nejzdařilejší v historii filatelistických výstav v ČR
a dokonce ji navštívil tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Toto je již bohužel minulostí a žádná filatelistická výstava v rámci SČF se již ve Žďáru nad Sázavou konat nebude. Všech 43 členů KF Žďár na Sázavou opustilo SČF na protest proti jeho
jednání a založilo vlastní Spolek žďárských filatelistů.
Co se týče stavu filatelie na Slovensku, předloni byla velmi vydařená filatelistická výstava v Nitře a před několika dny v Bratislavě. V ZSF je řada nadšených, zapálených lidí, tak doufejme, že další výstavy budou následovat.
Jaký význam má pro tebe společenská stránka filatelie, jako jsou výstavy, setkání sběratelů a podobně?
Myslím si, že společenská stránka filatelie má významnou a dlouholetou tradici. Na výstavách dochází k setkání mezi vystavovateli, sběrateli, národními komisaři i jurymany. Filatelistické výstavy mají slavnostní zahájení ze strany jak pořadatelů, čestných hostů, tak i určité části filatelistické veřejnosti. A vyhlášení výsledků, tedy Palmáre je též společenskou slavnostní záležitostí, zakončenou večeří a rautem. I na tomto vyhlášení bývá řada čestných hostů.
Kromě výstav pořádají filatelisté určitá setkání jako burzy, sběratelské veletrhy a podobně. Též nesmíme opomenout činnost filatelistických klubů.
Jaké máš plány do budoucna a chceš něco vzkázat našim čtenářům?
Plány do budoucnosti?
Ještě bych chtěl několik roků vystavovat a nadále pracovat na svých exponátech.
Jak Afghánistán, tak Mauritius jdou stále vylepšovat a doplňovat o nové zajímavé materiály.
Též mne baví psát články, i když se přiznám, že jsem v poslední době měl značné výpadky.
Jinak, se skupinou boskovických filatelistů chystáme v Boskovicích příští rok v městském muzeu výstavu pod názvem „Modrý Mauritius v Boskovicích“, kde chceme návštěvníkům přiblížit jednak světoznámé rarity jako „Modrý Mauritius“, nebo 4 centovku Britskou Guianu, ale i první známku světa „Penny black“, první rakouské známky vydané na našem území, ukázky známek Československa, Protektorátu, ukázky FDC, černotisků, grafických listů, pamětních listů, atd.
Ve vitrinách chceme prezentovat různou filatelistickou i sběratelskou literaturu, ukázky některých mých medailí, cen a diplomů z filatelistických výstav.
Měla by to být výstava, kde bude prezentovaná činnost boskovických filatelistů.
Též chceme představit i filatelistické kuriozity, jako smyšlenou známkovou zemi „Sedang“, spekulativní vydání známek a obálky UNITA, gramofonovou desku ve formě poštovní známky, poštovní známky, které přispěly k válečným konfliktům v Jižní Americe atd.
Dříve jsem měl v plánu co nejvíce propojit filatelistickou mediální scénu tištěných i internetových médií a dělat takto co největší popularizaci a reklamu naší i světové filatelii ze sběratelského i investičního hlediska.
Určitě si vzpomeneš na pochvalné vyjádření o mých článcích od členů PPCP: https://ppcp.cz/skvely-clanek-o-biennale-od-pana-jaromira-petrika/
Ale mým vyhazovem z Merkur Revue a vyloučením ze SČF z tohoto sešlo.
Takže svoje články nyní píši pro média jako Infofila, Známkové země, Geophila, Zpravodaj SSČSZ, či slovenskou tištěnou Filatelii.
Též mám docela zajímavou nabídku pro jednu zahraniční obchodní firmu, takže uvidíme, zda se tato spolupráce uskuteční.
Našim čtenářům bych chtěl spíše popřát než vzkázat, aby se jim splnilo co nejvíce jejich filatelistických přánů a snů.
Mně se například nikdy ani nesnilo o tom, že někdy budu vystavovat na světových výstavách, natož, že z těchto výstav budu vozit zlaté medaile.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v další filatelistické činnosti.
Za redakci Infofila.cz - Zdeněk Jindra.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz