Žilkované padělky – postrach i ostuda dnešní doby
Datum vydání: 10. 8. 2011
Nedávno nově založená Hlídka sběratelů na naší Infofile dlouhodobě monitoruje situaci na našem trhu ohledně padělků a podvodů. Snahou je eliminovat rizika a upozorňovat na padělky a padělatelské aktivity, které se dle situace na trhu neustále mění a rozšiřují dle zájmu sběratelů.
Internetové aukce
Naše upozornění se týká prvotně internetových aukcí typu Aukro, Ebay ..atd. Tyto aukce jsou zamořeny padělky ke škodě sběratelů nejen z přetiskové emise PČ 1919. Na těchto aukcích se objevují i žilkované padělky. Od amaterských padělků zhotovených například kopírkou či domácí tiskárnou po nebezpečné, které mají například i atesty zahraničních znalců či ověření od nežijících znalců. Na toto vše Infofila dlouhodobě upozorňuje a varuje sběratelé. Radíme našim sběratelům, kteří nakupují na internetu, aby žádné žilkované raritní známky či dražší přetiskové emise nekupovali. Rodokmeny většiny těchto žilkovaných rarit jsou známé a zmapované a je mizivá šance, že by se mohlo jednat o pravé přetisky. Pro ukázku stačí poslední kousek, který se v internetové aukci objevil. Pouhopouhý pohled na obrázek a jeho odlišnosti od originálu říkají mnohé a sdělují, že tento padělek, který někdo na Aukru zakoupil za 30 100,00 Kč za tyto peníze rozhodně nestojí. Kupující získal za velké peníze bezcenný papírek. Můžeme se jen divit stále naivním sběratelům, že nakupují s domněnkou, že kupují raritní známku za „pakatel“, když je její katalog pravého kousku více než miliónový?
Aukce sálové, písemné a mimoaukční prodej
V našem článku na Infofile jsme varovali, že se od roku 1998 u nás prodalo minimálně již 6 nebezpečných žilkovaných padělků z padělatelské dílny skupiny K v souhrnné částce za několik miliónů. Sedmý není potvrzený a nemusí se dle přetisku jednat o jednoznačný padělek. To by bylo určeno až pečlivou expertízou znalců.
Připomeňme si již odhalené padělky:
- 4 K a 10 K žilkované ze sbírky Fischmeistera (v lednu 2011 na Infofile prohlášeny za jednoznačné padělky a následně potvrzeny přiznáním ve F 2/2011)
- 4 K a 10 K žilkované z aukce PROFIL před PRAGA 98 (vše mělo podezřelé parametry, které jak jsme prokázali, vedou k jednoznačným padělkům)
- 4 K a 10 K žilkované z aukce Klim (4 K prohlášena za padělek F. Benešem - u 10 K dle původu padlo podezření, ale tu doporučujeme pro jistotu ověřit)
- 4 K žilkovaná ze sbírky L. Krejčíře, kterou zakoupil v aukci Majer a o které jsme nedávno psali zde.
Tato drobná statistika nemusí být kompletní, ale zcela jistě je velmi na pováženou. Nevíme jak se mohlo stát, že odborníci oné doby F. Beneš (znalec a obchodník) a J. Karásek (znalec) dopustili, že se na trh dostalo takové množství rarit bez důvěryhodného rodokmenu. Stačí se jenom zmínit o 4 kouscích žilkované 4 K, která je známá jako originál maximálně v 8 kusech (tedy celá polovina známých, ale pravých kusů). Pomineme-li, že větší množství je v několika velkých sbírkách, již není možné, aby se jich tolik na trhu postupně objevovalo. Nikomu to opravdu nepřišlo podezřelé?
Historie Fischmeisterových žilkovaných – smutné otazníky
Někdy začátkem roku 1998 proběhl prodej žilkovaných rarit 4 K a 10 K do sbírky sběratele USA p. Fischmeistera. Onen sběratel a vystavovatel je následně vystavil ve svém exponátu na mezinárodní výstavě poštovních známek PRAGA 1998. Již na této výstavě zazněly pochybnosti o pravosti těchto známek, které dle našich informací vyslovili Stupka, Gross, Nygrýn, Pytlíček. O jednom z jmenovaných se zmiňoval F. Beneš ve svém článku Výstava PRAGA 1998 - Jedním slovem – nádherná! - Filatelie 10/1998.
Fámy, šuškandy a jiné zaručené zprávy:
Do první skupiny patří šuškanda, že v jednom exponátu ČSR I (jednalo se o exponát L. Fischmeistera z USA) je obsažena dvojice známek 4 K a 10 K Znak z emise Pošta československá 1919 na žilkovaném papíru, které mají mít padělaný přetisk. U známek byla uvedena poznámka fotoatest Karásek a rozšiřovatelé fámy tvrdili, že známky ve skutečnosti žádný fotoatest nemají a vystavovatel pouze využil nepřítomnosti ing. Karáska na výstavě PRAGA (byl v té době na Světové výstavě poštovních známek PORTUGAL 98 v Lisabonu jako národní komisař), a protože se znalec nemůže na místě k existenci atestu vyjádřit, chce vystavovatel pomocí padělků dosáhnout vyššího hodnocení svého exponátu. Zpráva se šířila zhruba slovy – já tomu sice nerozumím, ale ten a ten mi říkal, že ty přetisky jsou falešné, protože jsou nějak prohnuté či co, a ten atest prý taky nemají, to je ostuda, s tím by se mělo něco dělat. Před exponátem pak postávali různí zvědavci (na špičkách, protože známky byly instalovány poměrně vysoko a člověk střední postavy se k nim musel natahovat) a zasvěceně kroutili či pokyvovali hlavami. Ke cti jury budiž podotknuto, že ačkoliv o fámě věděla, nedala se jí vyvést z míry a exponátu po zásluze udělila zlatou medili. Po výstavě se pak sešli majitel exponátu (a jeho dva svědci) s trojicí členů Komise expertů SČF (ve složení J. Karásek, P. Pittermannn, F. Beneš), kteří obě známky prozkoumali a konstatovali, že známky jsou pravé. Při prohlídce se dále ukázalo, že známky jsou zezadu opatřeny znaleckými značkami Gilbert a Karásek a atesty pravosti vystavené J. Karáskem jsou skutečně připevněny na zadní straně výstavních listů, jak to uváděl vystavovatel. Na samý okraj podotýkám, že autorem fámy o padělcích byl prý jeden významný filatelista, který prostě nemohl přenést přes srdce, že uvedenou dvojici známek má někdo ve svém exponátu, a tak je alespoň pomluvil... František Beneš.
Jak jsme již na Infofile psali v příspěvku Největší padělatelská aféra na našem území – padělky skupiny K proběhlo setkání znalců se střetem zájmů (F. Beneš za PROFIL jako prodávajicí, J. Karásek jako znalec a P. Pittermann jako žák Karáskův), po kterém bylo následně zveřejněno uvedené sdělení:
Sdělení komise expertů SČF
Na žádost významného vystavovatele a sběratele československých poštovních známek pana MUDR. PhDR. Ladislava Fischmeistera ze Spojených států se v pondělí 15. září sešli v přítomnosti jeho svědků Ing. Pavel Pittermann, Ing. Jan Karásek a Mgr. Ing. František Beneš, Csc., všichni členové komise expertů Svazu českých filatelistů a jeho zkušební znalci, aby na místě zaujali stanovisko ke známkám 4 K a 10 K Znak emise Pošta československá 1919 na žilkovaném papíru, vystaveným na Mezinárodní výstavě poštovních známek PRAGA 1998. Všichni přítomní na místě podrobili obě známky, jejichž pravost je ověřena znaleckými značkami Gilbert a Karásek a fotoatestem J. Karáska, co nejpečlivější prohlídce. Konstatovali, že běžně uznávané znaky pravosti přetisku druhu A u obou známek souhlasí se srovnatelnými originály. Ing. Jan Karásek přitom znovu potvrdil pravost své značky i fotoatestu a své nezvratné přesvědčení o pravosti známek. Oba další přítomní znalci rovněž vyjádřili přesvědčení o pravosti přetisku, a to na základě existence uznávaných rozlišovacích znáků, zjistitelných prohlídkou na místě. Oba rovněž vyjádřili ochotu vystavit na obě známky své fotoatesty, budou-li o to požádání majitelem.
V Praze, 15. září 1998
Ing. Pavel Pittermann, předseda komise experů SČF
Ing. Jan Karásek, místopředseda komise expertů SČF
Mgr. Ing. František Beneš, CSC., člen komise expertů SČF
Až v roce 2011 (po prodeji pozůstalosti p. Fischmeistera v aukci D. Feldmana) prostřednictvím Hlídky sběratelů v příspěvku Padělky skupiny K noční můrou i pro F. Beneše? Infofila upozornila, že se opravdu jednalo o nebezpečné padělky ze skupiny K, což bylo následně i přiznáno ve Filatelii 2/2011. Tudíž se nejednalo o žádnou fámu, ale opravdu o padělky ke škodě sběratelů.
Získat uvedené přiznání od znalce, který monopolně rozhoduje o tom co je pravé a co není (a to i ve sporných příkladech), které se ho velmi týkají, nebylo jednoduché. Bylo nutné padělky popsat takovým způsobem, aby se z toho nemohl nikdo vykroutit. Obhajování pravosti pak již bylo složité a možná i nemožné a pro znalce zničující.
Zárážející je kolik informací, a to i protichůdných vyjádření se nám od té doby podařilo získat. Nejdříve nám F. Beneš napsal následující:
K dvojici žilkovaných známek, kterým se věnujete v dnešním článku, jsem se vyjádřil např. ve Filatelii 10/98, a na tomto stanovisku nemám co měnit. Pokud by mi byly nyní předloženy, rád o nich napíšu článek do Filatelie, který byste pak mohli převzít pro informování svých čtenářů. Z emailu F. Beneše, který jsme obdrželi po našich článcích v lednu 2011.
Aby pak po svém přiznání, že se jedná o padělky napsal ve Filatelie 2/2011 – Fischmeisterovy žilkované – bohužel padělky toto:
Když se známky loni objevily v nabídce aukce Feldman, měl jsem už o jejich pravosti pochybnosti, na něž jsem obecně upozornil ve Filatelii 2 a zejména 3/2010 (poznámka Infofily – obecně znamená, že se v celé sbírce nacházejí asi i padělky) Nepovažoval jsem však za správné je konkretizovat a zdůrazňovat, aby to nemohlo být vykládáno jako snaha snížit jejich cenu. Původní majitel totiž dostál svému slovu a nabídl, že obě známky v aukci koupí zpět. To také za mé pomoci prostřednictvím aukčního agenta učinil.
Postrádá to logiku, když v lednu 2011 nám F. Beneš odpoví, že nemá co měnit na svém vyjádření z roku 1998 o pravosti známek, ale na druhou stranu měl pochybnosti o pravosti již v roce 2010 a známky – padělky zakoupil zpět prostřednictvím svého aukčního agenta. Následně až po našem nátlaku známky údajně prozkoumal a označil jako padělky.
Celá padělatelská aféra je o to závažná, že F. Beneš tvrdí, že známky neprodal, ale v aukčním katalogu D. Feldmana je u obou položek jasná poznámka PROVENANCE PROFIL – původ PROFIL. Více obrázek z uvedené aukce a další podrobnosti zde.
Myslíme, že v případě jakéhokoliv sporu nebude složité přizvat svědky D. Feldmana a pozůstalé po sběrateli p. Fischmeistera či další, kteří by toto dokázali prokázat a dosvědčit. Už jenom tato nezpochybnitelná fakta stačí na odvolání F. Beneše z pozice předseda komise znalců SČF. Bohužel, ale tímto celá aféra stále nekončí.
Otazníky kolem aukce PROFIL – PRAGA 98 a žilkovaných 4 K a 10 K
Jak to opravdu bylo s aukcí PROFIL při PRAGA 98 ví asi už jen F. Beneš a V. Dražan. Když jsme se o tyto pochybné rarity (dnes můžeme říci padělky), začali zajímat, přišlo nám velmi divné jejich schodné ověření s dalšími podezřelými padělky i jejich neexistující rodokmen. Zároveň i jejich přetisk byl hodně podobný a charakteristický nebezpečným padělkům skupiny K. Protože již v Merkur-Revue byly vysloveny pochybnosti o pravosti těchto známek, zajímalo nás pochopitelně, jak to bylo. Sešlo se tolik verzí, že tomu asi již nikdo nerozumí a nikdo se v tom nevyzná.
První verze:
Známky staženy z aukce před vydražením – citace z Filatelie 12/2006:
strana 17:
znalec V. Dražan (ani v jeho případě to není obor jeho hlavního zájmu) zase přispěl poznatky ohledně odlišné podoby padělaných přetisků a byl dokonce prvním, kdo tyto padělky v roce 1998 rozpoznal a upozornil na ně! - byly mu totiž jako pravé nabídnuty do aukce Profil, kam je odmítnul přijmout s odůvodněním, že přesto, že jsou ověřeny, nepovažuje je za pravé – jak se potom ukázalo, v jiných aukcích (například právě v aukci Klim) už tak opatrní nebyli
Druhá verze:
Já jsem s padělky skupiny K přišel poprvé do styku zřejmě v souvislosti s mimořádnou aukcí na Mezinárodní výstavě PRAGA 1998, kterou kolega Vladimír Dražan (vedl aukce Profil v letech 1991 - 2004) připravoval s velkým předstihem a položky přijímal už od roku 1997. Byla do ní přijata řada mimořádně vzácných známek, a to i z emise PČ 1919. I když byly běžným způsobem ověřeny, objednali jsme na ně u J. Karáska, o jehož kvalifikovanosti v této věci jsme tehdy neměli pochybnosti, ověření pravosti a vystavení fotoatestů. Známky ověřoval a atesty vystavoval postupně, od roku 1997 do srpna 1998. Tyto známky nesly tehdy běžně uznávané znaky pravosti, proto jsme v jejich popisu uvedli, že na ně na požádání vystavím fotoatest.
Aukce proběhla a známky byly přiklepnuty. Když však měly být v říjnu vydány - a já jsme na ně měl vystavit avizovaný atest -, při další podrobné prohlídce a zhotovování fotodokumentace jsem dospěl k závěru, že to u několika z nich s klidným svědomím udělat nemohu. Šlo o dvojici známek 4 a 10 K na žilkovaném papíru, 10 K Parlament Magyar posta, a čtyři nebo pět dalších. F. Beneš
Třetí verze:
Sám V. Dražan, který aukci vedl zase v Merkur-Revue 6/2003 str 14 zveřejnil následující:
Pro srovnání: v r. 1998 na aukci Profilu byla tato známka s II. typem přetisku prodána za 1 750 000 Kč … (píše o 10 K žilkované).
Čtenář a zájemce o tuto problematiku si tedy může vybrat jakou verzi chce. Zda problémové známky někdo stáhl před aukcí, po aukci nebo se prodej opravdu uskutečnil. Od F. Beneše ani V. Dražana se asi již pravdu nedozvíme, protože vždy použijí verzi, která se jim právě hodí. To zda známky – padělky někdo opravdu zakoupil a možná i reklamoval se již bohužel nedozvíme. Bohužel těch padělků a pochybných rarit bylo v této aukci více. Některé byly dlouhodbě uváděné i v katalogu POFIS jako unikáty či s novým cenovým záznamem. Co si o tom pak můžeme myslet?
Znalecká značka Karásek
V našem rozhovoru s L. Brendlem byla položena i otázka kolem protokolárního zničení znalecké značky J. Karáska. Bylo na ní odpovězeno následujícím způsobem.
Pokud jde o znaleckou značku Jana Karáska, byl jsem při schůzi VV SČF na jaře roku 2010 ústně požádán Františkem Benešem, abych paní Aleně Karáskové předal požadavek komise znalců o její vrácení na adresu SČF. Učinil jsem tak doporučeným dopisem ze dne 9. června 2010 na její adresu v Brně-Šlapanicích. Pokud je mi známo,žádná odpověď, zřejmě i vzhledem k urážlivému postupu Filatelie s.r.o. vůči jejímu zemřelému manželovi, nepřišla. Při některé další schůzi se však František Beneš letmo ústně zmínil, že mu značka JK byla vrácena. O jejím protokolárním zničení však mi není nic známo. Více by o tom měli sdělit členové vedení komise znalců SČF František Beneš, Jaroslav Maleček a Pavel Aksamit.
Na stejnou otázku se F. Beneš vyjádřil takto:
Prakticky všechny známky, o které v případu padělků skupiny "K" i skupiny "P" šlo, byly ověřeny jako pravé znalcem J. Karáskem. V souvislosti s tím mi byla položena otázka, co se stalo s jeho znaleckým deníkem a znaleckými razítky (značkami). Na obojí bohužel neumím odpovědět. Jan Karásek nebyl členem Komise znalců SČF a nebyl ani soudním znalcem. Předseda SČF Lumír Brendl na podnět naší komise zaslal rodině v tomto smyslu dotaz, a pokud vím, obdržel odpověď, že jim o tom není nic známo.
Znalecká značka J. Karáska je dle všeho delší dobu ve známých rukou bez protokolárního zníčení. Proč?
Za redakci Infofila.cz - Zdeněk Jindra a Jaromír Petřík
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz