Velikonoce - výplatní známka 7,50 Kč

Datum vydání: 8. 3. 2005


Název emise: Velikonoce – výplatní známka
Datum vydání: 2. března 2005
Nominální hodnota: 7.50 Kč
Známka číslo: 427
Rozměr známkového obrazu: 23 x 30 mm
Výtvarný návrh: Vladimír Suchánek
Rytina: Miloš Ondráček
Platnost: do odvolání
Způsob tisku: rotační ocelotisk v barvě zelené kombinovaný čtyřbarevným hlubotiskem v barvě černé a červené, šedé a žluté
Námět: červené velikonoční vajíčko – kraslice, symbol velikonoc



S velikonočními motivy na poštovních známkách se setkáváme již pravidelně a to nejenom na známkách České republiky. Proto nás nepřekvapí nová poštovní známka vycházející k velikonočním svátkům. Na známce vyobrazené červené malované vajíčko, pro které se vžil název kraslice, má podstatně větší symbolický význam.

Připomeňme si proto tuto symboliku. Kraslice - slovo, které původně označovalo červené velikonoční vejce. Barevnými vejci odměňovaly dívky koledníky za blahodárný akt vyšlehání. Za typické barvy pro Velikonoce, také proto, že je bylo možné získat z přírodních látek, se považují: červená, žlutá, zelená, hnědá, ale také černá.

Připomínání si Velikonoc se datuje hluboko do historie a navazuje na židovské tradice, které připomínají dobu, než Židé odešli z Egypta. Byly vždy oslavou jarního slunovratu, vítáním jara, probouzením se přírody, víry v obnovení sil a zdraví člověka i domácích zvířat. Ale především vždy Kristovo ukřižování a následné zmrtvýchvstání. Datum Velikonoc není pevně stanoveno, připadá na neděli po prvním úplňku následující po jarní rovnodennosti. Proto Velikonoce mohou být kdykoli mezi 22. březnem až 25. dubnem. Velikonočnímu týdnu se říká Velký, nebo také Pašijový a každý den má své jméno: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota. Neděle se označuje jako Hod boží velikonoční. Velikonoční svátky předznamenávají postní neděle, které vystřídaly masopusty. Šest po sobě jdoucích nedělí má vztah k liturgickému kalendáři. První byla nazývána Pučálka. Její název je odvozen od pokrmu "pučálka", což byl předem naklíčený hrách, který se na suché pánvi opražil a podával sypaný pepřem, někde cukrovaný nebo polévaný medem. Druhá neděle byla Černá, jinde Samometná. Černou se nazývala podle černého oděvu žen, kterým se připomínalo ukřižování Krista. Druhá postní neděle byla také dnem úklidu, proto Samometná. Třetí neděle byla Kýchavá. Kdo v tento den třikrát za sebou kýchne, bude zdráv celý rok. Neděle Družebná byla čtvrtá v pořadí. Chlapci a dívky se scházeli ke společným posezením. Pátá postní neděle byla nazývána Smrtná. Ze vsi se vynášela Smrtka a přinášelo se léto. Smrtka - Morana jsou slovanské názvy bohyně smrti a zimy. Nejčastěji byla zhotovena ze slámy a ustrojena do ženských šatů. Morana byla upevněna na vysokou tyč a v čele průvodu vynesena za ves, kde byla vhozena do vody, nebo upálena. Poslední ze šesti nedělí před velikonocemi je Květná. Ta byla vyhrazena svěcení kočiček a vrbových prutů. Pašijovým týdnem vrcholí čtyřicetidenní postní doba Velikonoční týden končí pondělím, kdy se v českých zemích podle folklórních tradic chodí na koledu spojenou s pomlázkou či "mrskačkou", přičemž symbolem krásy života jsou vajíčka - kraslice. K pašijovému týdnu se vztahuje mnoho mýtů a pověr. Na mnohé z nich středověká křesťanská církev navázala. Například s Velkým pátkem byla spojena i víra v zázraky. Otvírá se země, aby na krátkou dobu odhalila ukryté poklady. . Na Velký pátek se nesmělo nic půjčovat z domácnosti, neboť s takovými předměty se prý dalo čarovat. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nepracovalo na poli ani v sadu.

Velikonoce jsou hlavním svátkem církevního roku, osvětlují podstatu křesťanské víry v Boží lásku a Spasitele. Kristovo ukřižování je podle křesťanské víry výkupnou smrtí za lidské hříchy.

Nová česká poštovní známka s nominální hodnotou 7, 50Kč vycházející z návrhu Vladimíra Suchánka. Pod rytinou je podepsán Miloš Ondráček. Rozměr táto známky, tištěné rotačním ocelotiskem, je 23 x 30 mm a na poštách ji můžeme vidět v přepážkových listech o padesáti známkách.

Takže jako filatelista, ale také jako otec několika dospívajících dcer, se na Velikonoce mohu těšit i z jiného důvodu.

Autor: Pavel Lukavský
Lukavsky-apis@volny.cz

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz