John Mucha vypráví: Alfons Mucha – slavný malíř a naše první poštovní známky

Datum vydání: 20. 8. 2010


Jmenujete se John Mucha. Jste vnuk jednoho z nejslavnějších českých malířů Alfonse Muchy. Můžete nám říci něco o své rodině a něco o sobě a kolik je známo přímých potomků Alfonse Muchy?

Alfons Mucha byl ženatý s Marií Chytilovou a měli spolu dva potomky a to Jaroslavu a syna Jiřího. Jiří Mucha je můj otec.

Vyšlo několik známkových sešitků a filatelistických suvenýrů na téma Alfons Mucha. Kdo přišel s tímto nápadem a jaký na něj máte pohled?

Nápad přišel od České pošty, která takto chtěla oslavit 150.výročí narození Alfonse Muchy. Zahájili jsme velice pěknou spolupráci a doufám, že v ní budeme pokračovat. Sešitky se mi velice libí a dle zpráv se také velice líbí lidem.



Alfons Mucha je i autorem našich prvních poštovních známek. Máte ponětí jakým způsobem něco takového vznikalo a jsou k dispozici unikátní dokumenty té doby? Máte něco v archivu i Vy nebo je to možné vidět pouze v poštovním muzeu?

Obecně se ví, že dědeček byl velký vlastenec. A při zakládání Československého státu mu bylo nesmírnou ctí navrhnout první známky, dále bankovky, státní vyznamenání a podobně.



Nevíte, jaký měl A. Mucha vztah ke sběratelům poštovních známek?

To bohužel nevím. Ale můj otec známky sbíral a já jsem jeho kolekci dostal a propojil se sbírkou mého skotského dědečka. Ten byl vášnivý filatelista a jeho sbírka obsahuje mimo jiné jedny z prvních známek vydaných ve Velké Británii.



S dědečkem jste se bohužel již nemohl potkat, ale pokud by to šlo, jaká by byla Vaše první otázka?

Co si dáš k pití?

Máte nějakou veselou historku o dědečkovi?

Dědeček měl ve svém pařížském ateliéru sekretář a v druhý horní šuplík na pravé straně byl vždy plný peněz. O tom věděli všichni jeho přátelé a chodili si peníze půjčovat. Jakmile byl šuplík prázdný, dědeček došel do banky a opět šuplík naplnil bankovkami. Poté poznal babičku a šuplík už se nedoplňoval.

Alfons Mucha má ve světě velké množství výstav. Můžete vyjmenovat ty nejúspěšnější a propagovat ty co se budou konat v brzké době?

Od vzniku Muchovy nadace v roce 1992 jsme již zrealizovali bezpočet výstav všude po světě. Velice úspěšná byla výstava ve Španělsku, která nedávno skončila. Výstavu vidělo přes milión lidí. V tuto chvíli máme velikou výstavu „Apoteóza lásky“ v Obecním domě, v Praze, která bude otevřena do konce září. U příležitosti 150.výročí narození dědečka jsme připravili putovní výstavu, která se po Obecním domě přesune do Kutné Hory, poté do Ostravy, Liberce a putovní výstava bude ukončena na jaře roku 2012 v Plzni.

Dědeček se stal známým díky divadelnímu plakátu Gismonda. Jak to tenkrát bylo?

Na Vánoce v roce 1894 dědeček zůstal v Paříži, jelikož neměl na cestu domů. Slavná herečka Sarah Bernhardtová potřebovala plakát pro svoji novou hru Gismonda. Vzhledem k tomu, že většina malířů na Vánoce opustila Paříž, poptali mého dědečka. Ten ztvárnil Gismondu velice netypickým způsobem na tehdejší poměry. Když viděl tiskař návrh, doslova padal do mdlob. Herečka nechala ihned pro Alfonse poslat a ten si myslel, že to bude průšvih. Ona ho ovšem objala a řekla: „Pane Mucho, Vy jste mne učinil nesmrtelnou.“

Věnujme se i chvilku monumentálnímu cyklu Slovanská epopej. Již se našlo vhodné místo k jejich vystavování a jak to vlastně s těmito plátny bylo v dobách druhé světové války a komunismu?

Bohužel není. V tuto chvíli magistrát rozhodl, že plátna budou přesunuta na určitou dobu do Veletržního paláce. Tento krok se mi zdá jako velice nešťastný a rozhodně se tím oddaluje myšlenka vlastního pavilonu, což byla dědečkova zásadní podmínka. Během druhé světové války byly plátna ukryty. Přístup komunistů ke kulturním dílům byl všeobecně známý a v druhé polovině padesátých let se plátna našla smotaná v zámku v Moravském Krumlově, který se používal jako skladiště koksu.

Nestálo by za úvahu sjednotit všechny exponáty A. Muchy do jednoho většího muzea? Je to vůbec reálné?

Rozhodně ano. Vypracoval jsem vizi, která podporuje myšlenku sjednocení nejen děl A. Muchy, ale také doprovodných materiálů. Pavilon, v němž byla umístěna Slovanská epopej, rozšířené Muchovo muzeum a prostor pro krátkodobé výstavy by představoval absolutně unikátní monument jednoho z největších umělců naší země s obrovským světovým dopadem, který by, jak věřím, zvýšil zájem o Prahu stejným způsobem jako Van Goghovo muzeum v Amsterodamu.

Chcete něco vzkázat čtenářům Infofily – sběratelům poštovních známek a fanouškům Alfonse Muchy a jeho tvorby?

Také jsem sbíral známky a doufám, že s k této aktivitě opět vrátím. Je to velice zajímavý a poučný koníček.

Děkuji Vám za rozhovor.

Autor: Zdeněk Jindra
ZdenekJindra@infofila.cz

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz