Zberateľ: Čo neodvial čas?
Datum vydání: 28. 1. 2004
Dnes uverejňujeme príspevok o práci rytca Jaroslava Goldschmieda, autora rytín mnohých poštových známok, ktorý bol uverejnený v časopise ČESKÝ FILATELISTA v roku 1942. Odstupom šesťdesiatich rokov stránky časopisu už trochu zožltli, ale aj v tomto prípade príspevok má zberateľovi má čo povedať.
Jeho práce je tak tichá a nenápadná, že jsem se neodvážil v nadpise použíti přívlastek umělec nebo mistr, abych neurazil jeho skromnost. V roce 1923 se náhodou dostala jedna z jeho rytinek do rukou předsedy České grafické Unie, císařského rady Vilíma a na to mu bylo nabídnuto místo uprázdněné po odchodu rytce profesora E. Karla. Téměř dvacet let pracuje při výrobě známek. V té době byl počátek tisku našich známek ocelotiskem. Od roku 1923 až 1927 věnoval svoje rytecké umění, spojené s nadlidskou trpělivostí zdokonalování tisku známek pořizovaných ocelotiskem. Jen zasvěcenec ví, co bylo pokusů při tisku prvních našich známek tištěných týmž způsobem. Pozdější přechod od starého typu tiskařského stroje Hummelově, na kterém se tisklo z plochých desek, k americké rotačce soustavy Stickneyovy, na které se tiskne z desek ohnutých do válce, nemohl býti najednou proveden. On to byl, který neustále dodatečně přizpůsoboval rytinu potřebám stroje, papíru, barvě a jiným, nám neznámým maličkostem, které se laikovi zdají malichernými, ale při tisku jsou velmi důležitými činiteli. Musel rytiny prohlubovat, aby známky získaly na výraznosti, a co opatrnosti a umění bylo zapotřebí, aby současně rytina neztrácela na jemnosti. A právě svými zásahy spojoval techniku ryteckou s tiskařskou, čehož výsledek byl dokonalejší grafický výrobek - známka. V bývalém Československu i Protektorátě nebyla vydána poštovní známka, tištěná ocelotiskem, aby na ni nespolupracovaly jeho ruce.
Veškeré nápisy na našich známkách jsou jeho dílem. Je faktorem oddělení, v němž se tisknou poštovní známky. Má na starosti 40 lidí a při tom ryje. Jen ten, kdo zná jaký ruch panuje v tiskárně, a ví, jaké napětí nervů vyžaduje rytecká práce, umí jeho výkon oceniti. Sám mistr rytec Karel Seizinger se svého času vyjádřil, že by v takovém prostředí nevyryl ani čárku.
Po smrti zvěčnělého rytce mistra Bohumila Heinze, četli jste v úředních zprávách při vydávání nových protektorátních známek, že rytiny hodnot 2 K Pardubice, 6 K Budějovice, 8 K Kroměříž, 60 h, 80 h a 1 K lípová ratolest, 60 h a 1,20 K s obrazem Antonína Dvořáka, přetisk na známkách 30+20 h, 60+40 h, 1,20+80 h a 2,50+1,50 K a výplatní známky s obrazem Vůdce hodnoty 2,50, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 20, 30 a 50 K, zhotovil rytec Jaroslav Goldschmied. Toť právě on, pionýr našich známek, který mne přijal v útulném bytě k přátelské rozmluvě:
"Mistře, jak si vzpomínám, Vy jste Vršovák!"
"Můj otec Josef Goldschmied, byl výborným rytcem a medailérem, míval ve Vršovicích tovární výrobu vignet a rytecký závod. Narodil jsem se 14. 8. 1890 v Praze. U otce vyučil jsem se rytcem reliefním pro práce vypouklé, medailérské. Později cvičil jsem rytí na plocho svou houževnatostí dopracoval jsem se úspěchu. Měl jsem také vlastní závod, ve kterém jsem se svým společníkem zhotovoval rytiny pro ocelotisk. V roce 1922..."
"Vím, mistře, bylo Vám nabídnuto místo rytce v Unii, přijal jste a od těch dob pracujete na našich známkách. Sleduji Vaši činnost. Znám všechny známky, které jste ryl, ale o známce bývalého Československa hodnoty 2,50 vydané v červnu 1929, představující sochu sv. Václava, v pozadí Museum, podle obrazu Jaroslava Šetelíka, nemám jistoty, jestli jste ji ryl Vy, ač v monografii je napsáno: ... byla zhotovena z rytiny, kterou vyjímečně prováděl rytec Goldschmied. Nepříznivě působí hrubé provedení známky, svědčící o nezkušenostech rytce v tomto oboru. Co tomu říkáte?"
"Bohužel, mám tu smůlu, že to, co se nepodaří, bývá mi připisováno. Rytina této známky byla zhotovena v Paříži neznámým autorem."
"Postup při rytí známek je u Vás stejný jako u jiných rytců?"
"Ano, avšak každý rytec při technickém postupu rytí má vlastní způsob, který neustále opravuje a zlepšuje."
"Která z protektorátních známek při rytí dělala Vám největší potíže a která šla lehce?"
"Zapomínáte, že při dnešním tempu musí mi každá známka, jak se říká, jít od ruky. Abych přiznal, nevíce potíží mi činila hodnota 8 K Kroměříž a hračkou mi byl Dvořák."
"Jak se Vám pracuje podle kreseb profesora mistra Sejpky?"
"Ideálně."
"Znáte výtvarného referenta našeho časopisu, profesora akad. malíře Karla Štiku?"
"Pouze z Vašeho časopisu. Jeho články "Dva způsoby grafické" a "Trojí triumf" prozrazují, že je to skutečný odborník, který na věc hledí správnýma očima a má ostrý postřeh."
"Co soudíte o tom, kdyby se k tisku poštovních známek u nás použilo jednou dřevorytu?"
"Jen bych to vítal, neboť by zde nastalo markantnější vyjádření světla a stínu než štočkem. Dřevoryt - efekty bez puntíků - překrásný způsob tisku - toť ideální. Jen by se musel najít spolehlivý odborník, který by to provedl."
"Znal jste mistry rytce našich známek: profesora Eduarda Karla, Karla Wolfa, Karla Seizingera a Bohumila Heinza?"
"Ano. Velmi přátelský poměr mě poutal k mistru Heinzovi. Mám na něho nejlepší vzpomínky. Byl to opravdový umělec a člověk dobrého srdce."
"Prosím Vás, mistře, mohl byste mi vysvětliti, co znamenají na krajích archů u některých známek římské I neb II a jimž sběratelé říkají tajnoznačná desková čísla?"
Mistr se usmál. "To nejsou desková čísla. Ocelová tisková deska se prohlíží, jestli v jednotlivých známkách není chyba. Ten, kdo ji najde, škrábnutím I neb II na okraji desky naznačuje, že chyby jsou na desce první nebo druhé. Někdy se toto znamení otiskne na archy a jak pozoruji, sběratelé v tom již vidí vzácnost."
"Jak byste si přál známky rýtí?"
"Tak, aby byly co možná nejkrásnější. K tomu ovšem je zapotřebí čas, abych mohl návrh studovati se stanoviska rytce, po případě pronésti svůj úsudek. Konečně ideálním by bylo, kdybych mohl rýti v klidu, a to jen tenkrát, když jsem duševně disponován. Spěch určitě rytině krásy nepřidá. Vždyť po celou dobu práce musím mysliti, aby rytina vyhovovala nejen po stránce schopnosti tisku."
"Jak dlouho Vám trvá rytí známky?"
"Doba trvání závisí na druhu kresby. Průměrně si vyžádá zhotovení rytiny asi čtyř až pět týdnů."
B. Ševčík, Český filatelista 20/1942, krátené
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz