Zpravodaj 4/2004: Osobnosti Osvobozeného divadla (A 87)
Datum vydání: 15. 3. 2005
V roce 1995 byl z technických příčin opožděně vydán aršík k 70. výročí založení Osvobozeného divadla. Aršík byl vytištěn dvoubarevným ofsetem v barvě žluté a černé v celkovém nákladu 399.300 kusů. Při tisku byla použita tisková forma, která obsahovala 16 aršíkových polí.
Při prohlídce většího množství aršíků jsem postupně našel tři kusy s velice zajímavou výrobní vadou – černá skvrna na oděvu Wericha (tzv. "kapesníček"). Výrobní vada byla vždy na stejném místě, avšak různého rozsahu. Při podrobnější prohlídce se mi podařilo nalézt shodné znaky – u svislé perforace napravo dva černé body nalevo od 3. - 4. PO zdola. To potvrzuje domněnku, že se jedná o aršíky ze stejného pole a tudíž o vývojové fáze výrobní vady. U aršíku s největším rozsahem vady se navíc objevují další dvě černé skvrny - nad pravým okem Wericha a v dolním cípu pláště.
Poznámka redakce:
Tento aršík byl vytištěn společností PTC, a.s. Praha a stal se tak první celoofsetovou známkou, vytištěnou v této společnosti. Od pracovníků PTC, a.s. máme tuto informaci. V roce 1995 byl uváděn do provozu nový ofsetový stroj pro dvoubarevný tisk. Jeho zprovoznění mohlo být příčinou opožděného vydání aršíku. Ten se tiskl formou, která obsahovala 16 aršíkových polí. Po vytištění byl arch rozřezán na dvojice a po dvou byl opatřen rámcovou perforací 11 3/4 : 11 3/4 na krásovém perforátoru. Zde se informace rozchází s pramenem Ing. Hutyry (Zpravodaj SSČSZ č. 62/1995), který uvádí, že rámcové zoubkování je společné vždy pro čtyři aršíky. Vzhledem k časovému odstupu se tehdy mohlo skutečně perforovat po 4 ks, jak uvádí F. H., pro filatelistické účely to nemá sběratelský význam. Po operforování byl aršík oříznut na konečný rozměr 61 x 80 mm. Vyskytují se tolerance ± 3 mm.
Studiem tohoto aršíku se zabývali naši badatelé Ing. František Hutyra a Jaromír Kysela, kteří ve Zpravodaji č. 64/1996 zveřejnili výsledky pozorování na jednom TA, uloženém v Poštovním muzeu. Protože se tisklo zřejmě z více sestav pružných desek, nebylo možné provést rozlišení pro jiné TA než ten, který byl v muzeu archivován. Bylo proto dohodnuto, že se toto rozlišení bude publikovat jen ve Zpravodaji SSČSZ a nemá význam shánět se po X krát 16 ks aršíků. Ze sběratelského významu má smysl archivovat jen větší VV, které příkladně popisuje pan Oppolzer ve svém článku. Vyskytují se také odstíny obou použitých barev.
Zajímavý článek o tomto aršíku z hlediska určení použitého papíru pro jeho tisk napsal Jaroslav Konečný ve Zpravodaji č. 1/2003. Přestože byl aršík tištěn na papír "oz", samotná známka vytržená z aršíku vlastnosti "oz" papíru nevykazuje a jeví se pod UV lampou jako známka na papíru "bp". Může za to použitá barva a její syté odstíny.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz