Zpravodaj 3/2003: Filatelistům se blýská na lepší časy
Datum vydání: 13. 4. 2004
Také já, jako většina z Vás – sběratelů DV, chodím na pošty široko daleko, abych mohl nejenom známky studovat v celých PA, ale ty zajímavé známky si také koupit. Musím říci, že na některé pošty chodím rád. Setkávám se tam s příjemnými pracovnicemi, které mi známky vždy ochotně ukáží a dovolí mi si některé vytrhnout i z prostředku PA. Jsou v některých místech samozřejmě i pošty, kde jsem nepochodil. Nejenže mi nedovolili známky z prostředku vytrhnout, ale nechtěli mi poskytnout ani informace o datumech tisku. Určitě jste také na takovou poštu (na zaměstnance pošty) někde narazili a předpokládám, že i Vy, tak jako já, jste měli celý den zkaženou náladu. Myslím si, že by takových pošt mohlo v blízké budoucnosti ubývat. Proč? Podařilo se mi navázat kontakt s redakcí časopisu Poštovní kurýr. Tento časopis vydává Česká pošta pro své zaměstnance a mimo konkrétním odběratelům rozesílá tento časopis na všechny poštovní úřadovny ČR. Zda-li pak čtou tento časopis jen vedoucí pracovníci, nebo ho nechávají kolovat, ví jen oni. Každopádně jsem měl štěstí a do redakce zaslal své poznatky, které jsem nasbíral za měsíce květen a červen v regionu Středních a Severních Čech. V srpnu se mi ozvala vedoucí redaktorka, že mé příspěvky budou vydány.
Protože jsem nechtěl nikomu ublížit, napsal jsem článek s titulem "Poštovní známka je i zboží" a vysvětlil v něm, že filatelisté očekávají od zaměstnanců pošt ochotu a známky v bezvadném stavu, tak, jako když oni jdou nakupovat ja-kékoli jiné zboží do jiných obchodů. Protože, jak víme asi všichni, ne každá pracovnice pošty ví co po ní chceme, co je PA1, kde se nachází datum tisku,... napsal jsem i příspěvek s titulem "Filatelistické minimum pro poštovní úřednice" a v něm vysvětlil základní filatelistické termíny, aby nám lépe rozuměli, když po nich chceme ZP 42 PA2 a podobně. Také tento článek vyjde.
Měl jsem i to štěstí, že jsem se s redakcí dohodl na článku třetím, ze kterého hodlám za Vaší aktivní pomoci, učinit seriál. Právě tento seriál by mohl vylepšit stávající situaci na některých poštách. Bylo by jednoduché zkritizovat konkrétní poštovní přepážku, udělat při tom pěkné "dusno" na poště a ještě to zveřejnit v časopise. Domnívám se, že bychom si leckde zavřeli dveře, navíc tato forma jednání nepatří mezi mé oblíbené, i když se musím někdy moc ovládat, aby k nějaké slovní přestřelce nedošlo. To třeba, když mě na žádost, zda-li by mohla paní X na poště Y sdělit datum tisku známky s maceškou, odpověděla otázkou, mám-li na to povolení? Nebo když jsem chtěl na jedné poště koupi 4ks PA se Slovankou a paní mi sdělila, že mi 4ks neprodá, že je má i pro jiné zákazníky. Dovedete si představit, jak by asi tato paní reagovala v samoobsluze, když by jí u pokladny řekli, že jí místo 10 rohlíků prodají jen 5, že tam není sama? Nebo dovedete si představit jakéhokoli jiného obchodníka, kterému chcete udělat tržbu, že by Vám odmítl prodat 4 košile s odůvodněním, co kdyby ještě dnes někdo přišel a chtěl tu samou? Směšné v tržní ekonomice ne? Jak je vidět, tržně se zatím pošta nechová. Známky dostávají na příděl, mohou si je objednat jen jednou v měsíci,... Uvidíme, co všechno pošta hodlá vylepšit, s čím nás překvapí. Ale zpět k věci. Napsal jsem článek třetí a nazval jej "Radostně na poštu". Protože jsem jej psal začátkem června s tím, že jej zveřejním i v našem Zpravodaji, činím tak nyní:
"Když jsem před léty zašel na jedné poště do hlavní pokladny, abych se tam pokusil nakoupit dvě známky, které jsem nikde nemohl sehnat, byl jsem vykázán, že na pokladně se známky prodávají jen ve velkém. Po nějakém čase jsem to zkusil znovu a přestože jsem do zamřížovaných dveří vstupoval s pocitem zločince a velmi nervózní, odcházel jsem s požadovanými známkami plný vnitřní radosti z toho, že se na poštách něco změnilo. Pracovnice pokladny byla milá a vůbec jí nevadilo, že jsem jí z archu známek udělal "trhací kalendář". Od těch dob chodím na některé pošty rád. Za poslední dva měsíce jsem objel nesčetně poštovních úřadů malých i takzvaných zásobovacích pošt, abych pro skupinu filatelistů – specialistů, kteří dokumentují data tisku známek, tato zjistil. Musím říci, že jsem se setkal jak s ochotou a porozuměním, tak s přístupem nevalným a pocitem, že jsem se něčím provinil, jakmile jsem zazvonil na tlačítko zvonku, který mi otevírá dveře k okénku pokladny.
Nebudu v tomto článku zveřejňovat poštovní služebny, kde jsem nepochodil. Naopak budu psát o těch, kde jsou hodné a příjemně ochotné pracovnice. Na takové pošty se vracím rád a s radostí, že nebudu stresován a vykázán. Mohu slíbit, vzhledem k tomu, že Česká pošta vydává známky průběžně, že v případě souhlasu redakce časopisu budu zveřejňovat ty pošty a jmenovitě i konkrétní pracovnice, které by mohli jít příkladem ostatním. Pro dnešek bych chtěl poděkovat jménem filatelistů pracovnicím pošt:
274 01 Slaný 1 – obě směny na pokladně, 276 01 Mělník 1 – paní Šestáková, 270 34 Čistá u Rakovníka, 331 41 Kralovice, 430 01 Chomutov 1 – pokladna, 438 01 Žatec 1 – pokladna, 269 01 Rakovník 1, 411 55 Terezín, 411 84 Straškov – Vodochody – paní vedoucí, 252 62 Horoměřice – paní vedoucí, 250 88 Čelákovice – filatelistická prodejna, 506 01 Jičín 1 – pan Lajbl a paní Pitková, 439 23 Lenešice, 530 02 Pardubice 2 – filatelistická prodejna.
Ode dneška slibuji: budu-li spokojen, zeptám se vždy na jméno a zveřejňovat budu jen jmenovitě. Věřím, že mi své poznatky sdělí i mí kolegové z jiných částí české republiky a potom budeme hlásit i pošty z jiných regionů."
Tolik článek pro Poštovního kurýra, který vyjde v dohledné době. Tímto současně vyzývám každého čtenáře Zpravodaje, aby zaslal do redakce své zkušenosti s kontaktem na poštách, které navštěvuje. U pozitivních vztahů prosím uvádějte i jméno konkrétní pracovnice, která je ochotná. Můžete pro naši potřebu psát i zkušenosti negativní, třeba budeme někdy čerpat i z nich. Touto společnou činností můžeme ovlivnit chování poštovních zaměstnanců ke sběratelům známek. Do budoucna můžeme prostřednictvím Poštovního kurýra vyhlásit i nějakou soutěž a vyhodnocené pracovnice pošty něčím odměnit. Myslím si, že bude vhodné veřejně ukázat na pěkné lidské vztahy, bez kterých bychom těžko budovali naše specializované sbírky. Já slibuji, že články pro Poštovního kurýra budu zveřejňovat i pro čtenáře Zpravodaje, aby jste měli přehled, zároveň zveřejním i ohlasy a reakce, pokud nějaké ze strany pošt budou.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz