Zpravodaj 3/2004: Listárna aneb dozvěděli jsme se od Vás

Dnešní listárna je pro nedostatek místa velice stručná. Obdrželi jsme do redakce jak druhé, tak třetí číslo Informací SČF. Dostali jsme také třetí číslo občasníku Mladý sběratel a v neposlední řadě nové katalogy plzeňského vydavatelství PRESSFIL, ke kterým se vrátím v příštím čísle Zpravodaje. Obdrželi jsme několik příspěvků od čtenářů, jejichž nálezy se staly základem článků Aktuality a Známky pod drobnohledem. Všem dopisovatelům děkuji za ostatní čtenáře, kterým se díky takovým příspěvkům rozšíří obzor poznání.

Opakování je matkou moudrosti, říkali mi ve škole a musím uznat, že na tom něco je. Proto mi dovolte, abych i na stránkách našeho Zpravodaje občas zopakoval něco, na co jsme již dávno zapomněli, ale také proto, abychom takové informace přinesli novým sběratelům, kteří nemají přístup ke starší literatuře, když autoři té současné literatury nepovažují za důležité to uvádět. Jsme specialisté a měli bychom to proto vědět. Když jsem ve Zpravodaji č. 1/04 na str. 44 - 47 psal o vadách papíru, chybně jsem uvedl jméno výrobce tuzemského známkového papíru. Nejedná se o společnost Sepap Štětí, ale o Krkonošské papírny v Hostinném, jak o tom publikoval v roce 1967 Ing. František Šrámek (Filatelie XVII, 13, 352). Tuto informaci je třeba ještě doplnit o další technologický krok, a to nanesení lepu na tento známkový papír. Tuto proceduru opět monopolně zajišťoval podnik TAPA Tábor n.p. Že se tuzemská kvalita papíru stávala čím dál častěji námětem rozhovorů mezi pracovníky papíren a tiskárny svědčí i fakt, že již v této době byly provedeny zkoušky tisku známek na zahraniční papír, aby bylo možné srovnání kvality papíru v souvislosti s používanými barvami. Stalo se tak například u emise Flora Olomouc (Pofis č. 2036 – 2041) v roce 1973, kdy byl pro tisk použitý papír z Finska, i když v tomto případě se jednalo o papír pro tisk ocelotiskem z plochy. Zaujala mne v článku informace o kvalitě papíru, kdy se vyžadoval papír zásadně bílý. Kdo byl tedy výrobcem papíru pro známky emisí Jezdectví na starých rytinách (Pofis č. 1760 – 1764), 25. výročí SNP a bojů o Duklu (Pofis č. 1778 – 1779), Slovenské lidové ikony (Pofis č. 1864 – 1867), Mezinárodní kongres o dějinách farmacie v Praze (Pofis č. 1914 – 1919), Bojovníci proti nacismu a fašismu za okupace (Pofis č. 2014 – 2019), Lovečtí psi (Pofis č. 2042 – 2047), Universita Olomouc (Pofis č. 2035), kdy byl použitý světle žlutý papír nebo dokonce papír modrý jako u emise Československé námořní lodě (Pofis č. 1979 – 1984)? Bylo by dobré tyto informace zjistit a doplnit je do "Specializovaných příruček" našeho nejproduktivnějšího vydavatelství. (V chystané Monografii snad tyto informace chybět nebudou). Zajímavost jsem zjistil i o lepu, ale i o tom až příště.

Známe také již okolnosti kolem Výstavy OSTRAVA ´69 od našeho člena pana Šáleného, ale i o tom až příště. Nezbylo místo ani na informace o našich krajanech soustředěných ve The First Czechoslovak Philatelic Club of America, ani na recenzi nového CD-ROMu autora J. Punčocháře "Filatelie v kostce". Spousty nových a zajímavých informací získáte tedy ve Zpravodaji, který uvidí světlo světa až po prázdninách, možná až na naší valné hromadě 6. listopadu, pokud se nepodaří sehnat finanční prostředky na 5. číslo Zpravodaje či rozšířené vydání čísla čtvrtého.