Zpravodaj 3/2004: Výrobní vady na známkách tištěných společností Victoria Security Printing, a. s.

Vedle PTC, a. s. (poštovní tiskárna cenin) jsou známky České republiky vyráběny v tiskárně společnosti Victoria Security Printing, a. s. (v článku Povídal jsem si s Vladimírem Malovíkem se o této tiskárně dozvíte více), kde je k tisku využívána moderní ofsetová technologie, která s sebou přináší řadu výrobních vad tisku, které se většinou vyskytují pouze na malé části nákladu. V tomto článku se pokusím o prezentaci některých výrazných výrobních vad tisku, které dosud nejsou známé širšímu okruhu filatelistů.

K emisím s dosud největším počtem výrazných výrobních vad zajisté patří příležitostná známka vydaná v roce 1998 k ZOH v Naganu (č. 167). Jedna z největších vad se vyskytuje na ZP 14 – skvrna v puku. Zajímavou výrobní vadu lze nalézt i na ZP 50. Zde se vyskytuje nad nebo u písmene "Y" HRY modrá skvrna s bílým okrajem. Tato vada během tisku "putovala" a měnila tvar. Na burze se mi podařilo zakoupit další výrobní vadu – poškozené pímeno "A" v názvu REPUBLIKA.



Ve výčtu vad se zaměřím i na emisi Ochrana přírody – Ptáci a motýli, vydanou v roce 1999. U známky č. 211 (stužkonoska vrbová) se nacházejí na ZP 14 v levém horním křídle tři skvrny. U známky č. 212 (hnědásek osikový) se na ZP 26 v pravém zadním křídle motýla vyskytuje hnědá skvrna se žlutým okrajem. Posun tisku červené a modré barvy byl zaznamenán u známky č. 139 – Srdečné blahopřání.



Ve Zpravodaji č. 3 a 4/2003 byla mimo jiné věnována pozornost emisi 50. výročí založení OSN (kat. č. 95). Množství výrobních vad u této známky je zřejmě veliké. Přibližme si některé z nich. Na ZP 17 se vyskytuje poškozené písmeno "P" ve slově REPUBLIKA. Na ZP 19 se objevuje fialová skvrna v listu ratolesti a na ZP 20 skvrna v písmenu "O" ve slově NÁRODŮ.



Na ZP 22 můžeme nalézt skvrnu v mapě světa a na ZP 34 skvrnu nalevo od prostředního lístku ratolesti.



Dále mohu doložit podstatné rozdíly v odstínu černé barvy. Zajímavé jsou též posuny černé barvy, zejména ve svislém směru.



Na závěr příspěvku bych se chtěl věnovat výzvě ze zpravodaje, jak členit a eventuálně katalogizovat výrobní vady ofsetového tisku. Myslím si, že je na každém sběrateli, v jakém rozsahu bude výrobní vady sbírat. Musíme si totiž uvědomit, že některé VV se objevují po delší dobu tisku, jak tomu je např. u známky č. 181 na ZP 18 zelená skvrna tzv. pupen. Ty lze sehnat na poště, na burze nebo u obchodníků. Některé VV se ale vyskytují pouze na malém množství archů a zde se většinou musíme smířit s faktem, že je mít nebudeme. Katalogizace VV je dle mého názoru především věcí vydavatele katalogu, kterým bývá filatelistický obchodník. Do katalogů se pak dostávají především ty výrobní vady, které má k dispozici. Nemůžeme se tedy divit, že se v katalogu objeví i malé nepodstatné vady, jejichž katalogizace sleduje komerční stránku věci. Na katalogy proto nelze pohlížet jako na "modlu", ale je nutné je brát pouze jako užitečnou příručku, která vedle základního přehledu emisní činnosti České pošty, s. p. zároveň uvádí některé vady a především ceny, které většinou nerespektuje ani samotný vydavatel.

---

Poznámka Josefa Fronce:

Dovolím si k tomuto článku poznámku. Jak sběratelé v poslední době zaznamenali (také jsme informovali v našem článku Povídal jsem si Jaroslavem Štefkem), začala celoofsetové známky tisknout také PTC Praha, a. s. K tomuto počinu mohla dojít až po zakoupení perforačního zařízení Wista, které jí umožnilo opatřit větší potištěné archy hřebenovou perforací. Započali jsme studium známek z emise EUROPA – Prázdniny a TL ke společnému vstupu nových států do EU. Obě známky vytiskla PTC ofsetem. Osobně jsem velice zvědav na to, kolik VV u těchto známek nalezneme.

Co je na známkách tištěných společností VSP a. s. zajímavé je skutečnost, že veškeré známky Pofis č. 42, 43, 44, 63, 88, 95, 139, 167, 178, 179, 180, 181, 182, 209, 210, 211, 212 byly tištěné z TF 2x 50 známek. Vzhledem k tomu, že ofsetový tisk nepotřebuje značky pro autotron, nejsou PA 1 a 2 od sebe odlišeny. Když tedy uvádíme pozici, kde se nachází VV, musíme se spokojit jen s určením ZP. Logicky se vada nachází jen na polovině PA, proto je pro nás specialisty dobré, poznamenat si alespoň číslo PA, které při pozdějším dokladování napoví, které PA byly na pozici A, a které na pozici B. Přitom víme, že umístit do okraje PA nějakou informaci, značku, ... není problémem, jak to vidíme například na známkách současného Slovenska nebo Polska. Pro doplnění úplného přehledu známek z produkce VSP a. s. zbývá zveřejnit známky Pofis č. 177 v aršíkové úpravě a TL se známkou 253. Z posledních známek jsou to pak TL s kupony pro perzonalizované přítisky, Pofis č. 354, 380 a 381. Tam se také realizuje přítisk s vyšším nákladem. Přítisky s nízkým počtem TL realizuje Postfila.