Zpravodaj 4/2003: Povídal jsem si s Pavlem Čtvrtníkem

Seriál článků "Povídal jsem si s ..." jsem začal poněkud od konce. Dal jsem si do hlavy, že čtenářům Zpravodaje přiblížím všechna oddělení pošty, která se podílí na vzniku známky a začínám oddělením, kde známky končí, tedy obrazně řečeno. Pan PhDr. Pavel Čtvrtník je ředitelem Poštovního muzea. Když jsem se byl v Praze představit v redakci časopisu Filatelie a převzít starší ročníky tohoto nejrozšířenějšího filatelistického periodika abych mohl studovat, zastavil jsem se také na adrese Nové mlýny 2, Praha 1, abych si domluvil s panem Čtvrtníkem návštěvu. Dopadlo to tak, že mne pan ředitel přijal hned a strávil jsem s ním příjemných 60 minut.

Poštovní muzeum sídlí v takzvaném Vávrově domě a je o něm známo, že je stejně staré jako československé poštovní známky. Bylo založeno 18. prosince 1918. Je tedy zřejmé, že v letošním roce oslaví již 85. narozeniny. Jedna z mých otázek tedy mířila k tomuto jubileu. Byl jsem zvědavý, čím filatelisty překvapí letos. Pan ředitel mi prozradil, že na letošním Příležitostném tisku pro Poštovní muzeum bude otištěno nové pamětní razítko, ne tedy to, které jsme vídali na PTM k výročí založení od roku 2000. Bude vydána i dopisnice s přítiskem.



V této souvislosti se mi pan Čtvrtník svěřil, že si řada filatelistů – sběratelů dopisnic stěžuje na to, že dopisnice s přítisky Poštovního muzea nejsou k mání v běžném prodeji a vysvětluje, že tyto dopisnice obdrží každý, kdo si zakoupí vstupenku na výstavu, která je k vzhlédnutí v muzeu, a ke které je dopisnice i obsahově zaměřena. Kdyby totiž tyto dopisnice byly ve volném prodeji, klesla by návštěvnost na neúnosnou mez a to by bylo pro Muzeum nedobré.

Nesmíme zapomínat, že muzeum má mimo dokumentace a archivace všeho, co je spjaté s poštovním provozem i další povinnost, a to je zpřístupnění všeho ke studijním účelům. Této možnosti využívá řada filatelistů, kteří dokumentují hlavně známkovou tvorbu při vydávání monografie o známkách. No a někdo se musí o depozitář starat, udržovat ho a protože nic není zadarmo, musí i muzeum za některé služby vybírat určitý poplatek.

Muzeum má k dispozici také rozsáhlou knihovnu, řekl pan Čtvrtník, je ale dostupná pouze prezenčně ve studovně muzea. Jsou zde k dispozici tuzemské i zahraniční obchodní katalogy poštovních známek, filatelistická literatura všeho druhu, rozsáhlá odborná literatura k dějinám poštovnictví včetně úředních věstníků. Každý má možnost se domluvit s knihovnicí a objednat si ke studiu to, co potřebuje. Když jsme v rozhovoru mluvili o publikační činnosti muzea v minulých dobách, dozvěděl jsem se, že vzhledem k širokým aktivitám muzea v současné době nezbývá již prostor na pokračování vydávání dřívějších Sborníků Poštovního muzea. Přesto muzeum za podpory vedení České pošty vydalo v roce 2000 vcelku obsáhlou knihu "Dějiny pošty v českých zemích". Tato kniha je v muzejní prodejně k dispozici za rozumnou cenu.

V závěru mé návštěvy muzea jsem se ještě dozvěděl, že muzeum má pobočku ve Vyšším Brodě, v cisterciáckém klášteře, kde je expozice dějin poštovnictví v naší zemi od 16. století podnes a je zaměřena hlavně na trojrozměrné exponáty. Protože časopis Filatelie přináší na svých stránkách přehled připravovaných výstav a akcí, doplňuji to o internetový zdroj těchto informací. Kdo nečte Filatelii a má přístup k internetu, najde aktuální program Poštovního muzea na adrese www.acein.cz/postmuzeum nebo na stránkách České pošty www.cpost.cz v odkazu - Poštovní muzeum.

Pan Čtvrtník je mužem na svém místě. Je vynikající historik, publicista a má pochopení pro filatelisty. Slíbil mi pomoc při pátrání po zajímavých souvislostech mající původ v minulých dobách poštovnictví, takže naše rubrika "Otazníky" ve Zpravodaji bude s pracovníky muzea konzultována. Neváhejte proto a zasílejte Vaše poznatky s neidentifikovatelnými celistvostmi, kterých minulý komunistický režim zplodil dostatek a nalezneme je prozatím jen ve specializované literatuře odborných sekcí v omezeném nákladu. První vlaštovka v minulém Zpravodaji – obálka u příležitosti návštěvy V. Těreškovové v Praze je toho důkazem. Až se nám podaří vypátrat celá řada podobných "filatelistických suvenýrů" sloužících tehdejší vládnoucí garnituře, bude to určitě dobrý podnět pro vydání ucelené příručky s tímto obsahem.

Mne závěrem nezbývá nic jiného, než všechny čtenáře našeho Zpravodaje pozvat do Prahy k návštěvě Poštovního muzea. Reprezentativní místnosti Vávrova domu – Navrátilovy salonky a jejich expozice stojí za prohlídku a když se trefíte do data zahájení expozice, čeká na Vás i otisk příležitostného razítka, dopisnice s přítiskem, či pěkný Pamětní list graficky velmi precizně zpracovaný.

Nepodařilo se mi získat návrh otisku nového razítka PM, tak alespoň vstupenka.