Zpravodaj 4/2003: Zapomenutí umělci – díl 1.
Datum vydání: 15. 6. 2004
Když slyšíte jména jako: Baláž, Bouda, Hudeček, Liesler, Lukavský, Podzemná, Svolinský nebo Švabinský, vybaví se vám pěkné obrazy, knižní ilustrace, plakáty nebo spousty československých známek, které mají jmenovaní umělci na svědomí. Slýcháme o nich často, jak při jejich úctyhodných životních jubileích, tak při připomínání jejich výročí narození či úmrtí. Jsou a zůstanou navždy zapsáni v našem podvědomí. Ale v mém článku bych chtěl zavzpomínat spíše na ty umělce, kteří zůstali tak trochu stranou možná díky tomu, že se jejich jména vyskytla v souvislosti s naší známkovou tvorbou v tom velikém výčtu jmen jen jedenkrát.
Janko ALEXY – slovenský malíř a spisovatel; žák pražské Akademie, jeden ze zakladatelů novodobého slovenského výtvarného umění. * 25. 1. 1894, † 22. 9. 1970. Rozvíjel žánrovou malbu inspirovanou baladismem slovenských lidových písní a pověstí, později historickou malbu a malbu architektonických památek v monumentalizovaném stylizovaném projevu.
Autor povídek a románů většinou s autobiografickými prvky. Podle jeho obrazu "Selští povstalci byla zhotovena známka připomínající 100. výročí zrušení poddanství. Stalo se tak 14. 5. 1948. Známka má katalogové číslo Pofis 474, byla zhotovena technikou hlubotisku. Zajímavostí na této známce je uvedení jména autora pod ZP 91 na obou PA, což se již nikdy neopakovalo. Nevím, zda se pan Janko Alexy věnoval více malbě či psaní, jistý je fakt, že známka v dějinách Československa byla dle jeho předlohy zhotovena jen jedna. Podobný osud potkal umělců několik, proto mi dovolte pokračovat.
Martin BENKA – slovenský malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. * 21. 9. 1888, † 28. 6. 1971. Vyvrcholením jeho tvorby jsou krajinářsko-figurativní obrazy, ve kterých monumentalizoval slovenskou krajinu a heroizoval prostého člověka. Stylově dospěl od impresionismu k expresionismu tvaru a barev. Je známý svými obrazy "Dvě ženy" nebo "K salaši".
V roce 1963 se stala jeho kresba námětem známky emise "Kulturní osobnosti a události", která vyšla 25. 3. k 250. výročí úmrtí Juraje Jánošíka – bojovníka za práva lidu. Známku vyryl Jan Mráček, má nominální hodnotu 30h a byla vytištěna červeným rotačním ocelotiskem kombinovaným světle modrým hlubotiskem. U tohoto autora je nutné poznamenat, že dle jeho obrazů byly zhotoveny známky v období Slovenského štátu v roce 1939 s náměty jeho lidových motivů. Byl také připomenut na známce Pofis 3000 u příležitosti Dne čs. poštovní známky v roce 1991. Ostatní zmiňovaní umělci se takovéto pocty doposud nedočkali.
Petr DILLINGER – český malíř a grafik. * 17. 9. 1899, † 24. 4. 1954. Těžištěm jeho tvorby je volná grafika, jeho lepty a dřevoryty s námětem prostých lidí se řadí k sociálnímu umění 1. poloviny 20. let. Jeho dílo náleží k neoklasicismu. Ilustroval řadu knih české a světové literatury. Byl činný v oboru knižní grafiky, navrhoval vazby, obálky a knižní úpravy.
25. 10. 1950 byla na počest Mezinárodního sdružení zaměstnanců pošt, telegrafu, telefonu a radia PTTR vydána známka s motivem, který graficky zpracoval právě pan Dillinger. Má katalogové číslo Pofis 565 a 566. Známka v barvě tmavohnědé má nominál 1,50 Kč a v barvě červenohnědé 3,- Kč. Dle návrhů tohoto malíře již jiné známky neuvidíme. Rytecky spolupracoval pro OTr Jiří Švengsbír.
Josef ISTLER – další umělec, který má realizovaný jen jediný svůj námět na známce. Narodil se 13. 11. 1919, zemřel nedávno, 19. 6. 2000. Český malíř a grafik, člen skupiny RA a hnutí Phases. Stal se vůdčí osobností tzv. strukturální abstrakce. Jeho tvorba se rozvíjela ve dvou liniích – imaginativně fantaskní a abstraktní, vedoucí ke znakovému gestualismu. Spolupracoval s novou surrealistickou skupinou kolem K. Teigeho. Věnoval se rovněž hodně knižní ilustraci.
Dle návrhu toho to umělce byla realizována známka Pofis č. 1388 s námětem lidského srdce na počest IV. evropského kardiologického kongresu dne 10. 7. 1964. Známka byla vytištěna červeným rotačním ocelotiskem kombinovaným modrým hlubotiskem. Rytecky se na ní podílel Jan Mráček. Proč se tento umělec již v další známkové tvorbě neprosadil, nevím. Vybral jsem jeho dílo také proto, že jsem si v žádné filatelistické literatuře nevšiml, že by jej v souvislosti s jeho nedávným úmrtím sběratelům připomněli. Podíváme-li se ale do současné známkové tvorby, můžeme se setkat s návrhy českých známek Pofis č. 67 - 69 s karikaturami osobností Osvobozeného divadla od A. Hoffmeistera, které upravila česká grafička a typografka Clara Istlerová, narozena 11. 12. 1944. Domnívám se, že se jedná o dceru Josefa Istlera.
Eva BEDNÁŘOVÁ - česká grafička a ilustrátorka; členka Sdružení českých umělců a grafiků Hollar. * 8. 5. 1937, † 6. 12. 1986. V tvorbě poetické křehkosti, vycházející z imaginativních tendencí 60. let, promítá prožitky reality do symbolických obrazů (Křik, Rozmluva). Její ilustrační tvorbu ovlivnil zájem o východní kulturu. Ilustrovala třeba knihu Milady Šťovíčkové "Tři zlaté Budhovy vlasy a jiné čínské pohádkyT. Získala významné mezinárodní ocenění na výstavě v Lipsku v roce 1972 a 1977.
Podle jejího návrhu byla zhotovena známka Pofis č. 2004 vydaná ke Dni čs. Poštovní známky 18. 12. 1972. Tato známka má nominální hodnotu 1,- Kč, byla vytištěna černým ocelotiskem kombinovaným s fialovočerveným a zlatým hlubotiskem. Rytecky se na známce podílel Josef Herčík.
Josef TÝFA – český typograf a písmař. Narozen 5. 12. 1913. (čerpám z encyklopedie vydané koncem roku 2001, nevím, zda ještě žije). Je vý-znamnou osobností české knižní typografie, autorem několika typografických písem jako "Týfova antikva, Akademia" a mnoha grafických značek (značka Klubu přátel poezie, značka nakladatelství Avicenum). Jeho grafické úpravy knih poezie i odborné literatury vynikají nápaditostí spojenou s kultivovaností výtvarného projevu.
Dle jeho návrhu byla zhotovena známka Pofis č. 1464 z emise Kulturní výročí a události v roce 1965. Dne 10. 7. byla dána do oběhu s nominální hodnotou 60h s námětem ukázky české bižuterie na výstavě Jablonec 65. Známka byla vytištěna tmavofialovým ocelotiskem kombinovaným se zlatým hlubotiskem. Graficky spolupracoval Jan Mráček. Nevím, zda se autor zúčastnil výběrového řízení nebo mu bylo téma zadáno vydavatelem, protože netuším, jak to tenkrát chodilo. Vím jen, že dle dostupných zdrojů již jako autor jiné známky nefiguruje. Pokud je pan Týfa živ a zdráv, popřejme mu ještě hodně sil a pevné zdraví do další desítky let. V prosinci oslaví své devadesátiny. Pokud již není mezi námi, berte tuto informaci jako malou vzpomínku na člověka, který díky své tvořivé činnosti obohatil naše sbírky o jednu zdařilou známku.
Vzbudilo-li toto moje krátké zamyšlení u některých čtenářů alespoň malé sympatie, mohu v příštím čísle pokračovat. Domnívám se, že i umělci, kteří ve známkové tvorbě neslavili takové úspěchy jako jejich vrstevníci, si zaslouží alespoň malou vzpomínku.
V souvislosti s autory jediných návrhů bychom mohli také mluvit o dětských obrázcích, které byly vybrány jako návrhy československých známek, přestože se nejedná o umělce z výtvarného oboru, ale to je již jiná kapitola vzpomínek.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz