Baccha Saqqao – mýty a skutečnosti, část 1.
Datum vydání: 17. 2. 2010
Takzvané povstalecké vydání přetisků známek Baccha Saqqao v roce 1929 vyvolává celou řadu let hodně otazníků a spekulací.
Největší otazníky jsou kolem pravosti přetisků. Jak si zde ukážeme, existuje tolik druhů přetisků, že se těžko dá zodpovědně říci, které přetisky jsou pravé a které ne.
Ale vraťme se do historie. Kdo vůbec byl Baccha Saqqao?
Přesné datum jeho narození není známé, udává se někdy kolem roku 1890 ve vesnici Kálákán v oblasti zvané Kohistán severně od Kábulu. Původem byl Tádžik a svoje pojmenování získal dle povolání svého otce >Bačča Sakáo< – Syn nosiče vody.
jako prostý člověk
jako voják
jako vládce (vlevo)
Z mládí je o něm známo, že byl členem a později vůdcem ozbrojené bandy, která přepadala bohaté a údajně dávala chudým a potřebným. Zřejmě na tom musí být něco pravdy, protože jinak by těžko bylo možné, aby za tímto chudým a nevzdělaným člověkem šlo tolik lidí.
V letech 1919 – 1929 vládl v Afghanistánu král Amannuláh. Na evropské poměry pokrokový panovník, který budoval průmysl, zakládal školy a dbal na hospodářský rozvoj země. Snažil se zavádět evropský způsob života, například poslancům a veřejným činitelům nařizoval nosit klasický evropský oblek a prosazoval vzdělání chlapců i dívek. Všechny tyto novoty samozřejmě narážely na tradiční náboženské zvyky běžných obyvatel i bohatší vrstvy a tím se dostával do rozporu s náboženskými vůdci a duchovními vůbec. V roce 1928 odcestoval Amannuláh na několik měsíců do Evropy a krátce po jeho návratu vypuklo v Afghánistánu povstání, jehož hlavním vůdcem se stal Baccha Saqqao.
Pravidelné afghánské vojsko se rychle rozpadalo a vojáci se přidávali k povstalcům. 14. ledna 1929 byl nucen král Amannuláh odstoupit, předal korunu svému bratru Inájatulláhovi, který chtěl s Baccha Saqqao uzavřít příměří. Ten na příměří nepřistoupil a 20.ledna 1929 se prohlásil emírem východních oblastí jako Habíbullah II Ghází (vítěz).
Jako vítěz začal okamžitě konat. Zrušil všechny Amannuláhovy pokrokové reformy a začal zavádět tuhý náboženský režim. Zrušil ministerstvo školství, nezávislé světské soudy, ženy zbavil všech práv a v zemi směly působit pouze instituce islámského práva. Zrušil daňové pohledávky od drobných rolníků, zahájil rozsáhlé konfiskace a vyvlastňování majetku zámožných lidí. Proti jinak smýšlejícím zavedl tvrdé represe. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Hospodářství se začalo velmi rychle hroutit a svým jednáním se dostal se do naprosté zahraniční izolace. Jeho vládu neuznal ani jeden stát a většina zahraničních diplomatů opustila Kábul.
Nakonec se proti němu obrátili i jeho spojenci, protože naprosto diletantská vláda Baccha Saqqao úplně rozvrátila hospodářství v zemi a lidé, kterým chtěl původně pomoci se dostali do ještě větší chudoby.
Koncem září 1929 Nádir Chán zahájil mohutnou ofenzívu a 8. října 1929 obsadil Kábul. Baccha Saqqao se svým bratrem a skupinou věrných byli zatčeni a veřejně popraveni (zde se prameny liší – je uváděný 13. říjen, 2. listopad nebo 3. listopad 1929).
Veřejná poprava povstalců Baccha Saqqao
Nyní se pokusíme prezentovat dostupné informace o poštovních vydáních známek v době vlády Baccha Saqqao. Zde se dá hodně spekulovat, ale můžeme předpokládat, že i tento nevzdělaný panovník věděl, co je to pošta a že existují poštovní známky. Určitě se mu stávající poštovní známky s nápisy v latince nelíbily, ale na vydání vlastních známek nebyl čas.
Proto se přikročilo k výrobě razítek, kterými se přetiskly známky vydané v letech 1927 a 1928.
Frank Patterson píše: „Přetisky byly zařízeny Ghulamem Hajdar Khanem, bývalým generálním pošmistrem a poté ministrem financí za vlády Baccha Saqqao. Některé zprávy dokonce uvádějí, že razítka byla zhotovena ještě před příchodem Baccha Saqqao k moci. Je možné, že byla zhotovena 2 razítka. První z nich pravděpodobně ve východní části, kde se Baccha Saqqao nejdříve ujal moci koncem listopadu 1928, zatímco probíhaly boje v okolí Kábulu a další až v roce 1929, kdy se ujal moci.“
K vlastním přetiskům uvádí: „Známky byly individuálně ručně přetiskovány razítky namáčenými do inkoustu a podle toho se odvíjela kvalita přetisků i jejich poloha na známce. Razítko, které bylo uznané za pravé (kým?) má průměr 21,75 mm. Známka je orámovaná dvojitým kruhem a uvnitř jsou 4 řádky nápisů s datem, okolo s širokým vavřínovým věncem a malou hvězdou nahoře.
Nápis říká: Emir Habibullah, věřící sluha Mohamedův, prorok boží – 1347.
Design přetisků se velmi podobá mincím vydaných za předchozího emíra Habibulláha I. Je vysoce pravděpodobné, že bylo použito razidlo na mince, kde byl přerytý letopočet a provedeny další drobné úpravy. Je též pravděpodobné, že tyto přetisky byly provedeny v Kábulu.“
Obr. 1
přetisk považovaný za pravý
průměr 21,75mm
Obr. 2
přetisk považovaný za pravý
II. Typ – průměr 21,5mm
Obr. 3
přetisk, kde se připouští možnost pravosti
průměr 25,5mm
Obr. 4
zřejmé falzum – chybí hvězda
průměr 20mm
Přetisky zde vyobrazené a popsané jsou od J. Wilkinse.
Uvedeme si několik ukázek přetisků známek dle obr.1, které se dle popisu F. Pattersona a J. Wilkinse považují za pravé.
Ukázky ze sbírka R. Jacka
Ukázky ze sbírky J. Petříka
Známky mají průměr 21,5 – 21,75 mm. Jsou na nich drobné odchylky, přetisky jsou zhotoveny buď upraveným razítkem, mohou to být i padělky.
Jiný typ přetisků, též možné padělky
Další neprozkoumané přetisky
Falza
Pravé známky s falešnými přetisky a razítky. Pravděpodobně „práce“ Soobrahmoneyho (obchodníka s poštovními známkami a původce falešných celistvostí, přetisků i znehodnocujích razítek).
Dole: pravé znehodnocující razítko pošty v Kábulu pro porovnání s falešnými razítky na obálkách
Ze sbírky majora Adriana Hopkinse a jeho vlastnoručními poznámkami
Obálka od C. Soobrahmoney Iyera, poštovního dealera, který je dle mjr. Hopkinse zodpovědný za falešná oválná razítka poštovního úřadu v Kábulu a pravděpodobně i za některé falešné přetisky Baccha Saqqao.
Příklady „práce“ Soobrahmoneyho
Odlišnosti
Dvojitý obrácený přetisk pravděpodobně pravým razítkem na pravé známce.
Pravděpodobně pravé přetisky na známkách vydaných až v r. 1932 a 1934,
Zcela zřejmé „filatelistické výrobky“
Pravé známky, ale falešné přetisky a razítka
Ze sbírky mjr. Hopkinse
Pravé známky, falešné přetisky i razítka
Ze sbírky mjr. Hopkinse
Jiný druh falešných přetisků od Indického dealera H.R. z Dharu v Rajputana prodané jako pravé v roce 1949. Vavřínový věnec je rozdílný od pravého, hvězdička má špatný tvar. Vpravo dole je velká bílá skvrna. Poštovní razítka jsou velmi špatné padělky. Tato falza nejsou tolik rozšířena jako předchozí.
Ze sbírky mjr. Hopkinse
Falza z Dharu s hvězdičkou nahoře a charakteristickou bílou skvrnou vpravo dole.
Tato falza jsou trochu menší 21,5mm místo 21,75mm.
Většina je razítkovaná falešnými oválnými poštovními razítky typu Soobrahmoney.
Ze sbírky mjr. Hopkinse
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz