Poštovní muzeum jako tradiční instituce odvětví československých spojů rozvíjí svoji činnost již více než 90 let (údaj aktualizován redakcí). Založeno bylo současně s vydáním první československé známky 18. prosince 1918.

Pro mnoho čtenářů historie poštovnictví byl spojen především s Poštovním muzeem v Praze. Z výčtu svých předchůdců patřil mezi jeho představitele nejznámější. Doma i v zahraničí.

Protože mě Pepa Fronc neustále upomíná o článek do Zpravodaje, rozhodl jsem se napsat něco o tom, jak vznikal druhý díl Ocelotisku z plochých desek.

Příprava vydání aršíku Mírový projekt Jiřího z Poděbrad (1988) byla nejen zajímavá, ale díky anonymnímu udání zároveň neočekávaně zlověstná.

Vážení čtenáři, delší dobu si stěžujeme nad výroky jury při hodnocení exponátů ve třídě tradiční filatelie u období ČSSR po roce 1945, proto jsme požádali našeho významného znalce a jurymana, pana Pavla Pittermanna, aby se k této problematice vyjádřil.

Ustupující německá armáda byla ještě v Čechách a na Slovensku již vycházely první česko-slovenské známky. Obdivuhodné na tom je, že v době válečného chaosu, změn a velkých přesunů, pošta vůbec fungovala.

Bývá dobrým zvykem autora publikace představit, a protože v knize samotné, v tomto případě o autorce, nic uvedeno není, zajel jsem za paní Ivanou Šárovou do Prahy, abych ji trochu vyzpovídal.

Kolega specialista Libor Krejčík opět potvrdil, že se umí dívat.