Komentáře ke článku

Tento článek mě velice zaujal, navrhuji jeho pokračování řešením problematiky, jak se mají známky od sebe správně oddělovat. Já známky dvakrát ohýbám a poté je odděluji. Bohužel u řady známek se na zoubkování objevuje stopa po přehnutí (viz. emise Umění na známkách). Někdo zase známky ohýbá jednou potištěnou stranou k sobě a poté je odděluje. Stopa se zde ale vyskytuje také. Jiní sběratelé a obchodníci známky neohýbají vůbec a odtrhávají je přímo. Často však dochází k poškození zoubkování. Který ze způsobů je tedy filatelisticky korektní. Může tato skutečnost (způsob odtrhávání) ovlivnit později hodnotu známek ve sbírce? Děkuji za případné reakce. Jiří Mikeš

Můj názor na věc je že oddělování známek jak popisujete není zas tak důležité na cenové ohodnocení. Tedy pokud nechybý zoubky je vše vpořádku. Je to možná dobré téma do diskuze a věřím že je to problém, který by měla řešit i poštovní tiskárna cenin. Víte co jsem se setkal i třeba se známkami Německa jdou lepé odtrhnout a poškodit se nedají snad vůbec. Možná že to je i papírem nebo i tím že je použito odlišné zoubkování. Já jsem laik, ale věřím že Vám někdo další pomůže.

Doporučuji známky přehýbat jen jednou a to lepem k sobě. Konce zoubků jsou pak ohnuté spíš dozadu, což vypadá lépe.