Tajemný Afghanistán a záhadné tygří hlavy

Datum vydání: 7. 9. 2007

---

Chceme-li začít jakoukoliv debatu o počátcích filatelie a tím pádem o prvních známkách Afghanistánu, brzy přijdeme na to, že o tomto období se seriozně nedá zjistit vůbec nic. Ať pátráme v dějinách Afghanistánu i filatelie, dostaneme se jen na rozporuplné údaje, protože toto období je zahrnuto krveprolitím v podobě britsko-afghánských bojů.


Počátku vzniku afghánských známek a vybudování pošt předcházelo setkání tehdejšího vládce Kábulského království Šér Aliho Chána s anglickým lordem Mayoem v indické Anbale v dubnu 1869. Lord Mayo zastával funkci indického místodržícího a Šér Aliho Chána seznámil s poštovním systémem, který Angličané vybudovali v Indii.


Důsledek tohoto setkání pro poštu byl ten, že Šér Ali dal zřídit poštovní úřady V Kábulu, Pešavaru a Taškurghanu (Cholmu). Do těchto měst byly vybudovány i poštovní cesty.

První cesta vedla z Kábulu do Pešaváru přes město Lalpuru a Jallalabád, kde byl následně zřízen další poštovní úřad. Zde v té době procházel objem asi tři čtvrtiny veškeré afghánské pošty.

Druhá cesta vedla na sever do Haibaku a dále do Taškurghanu (Cholmu). Toto jsou snad jediné nezpochybnitelné údaje z té doby.
Začneme se tedy zabývat dohady, rozpory i záhadami.
Jednou menší záhadou bylo tajemné město Lalpura (Lalpur, Lalpoura), které se nedalo najít ani na starších mapách. Z literatury jsme se dočetli, že toto město leží na severním břehu řeky Kábul, naproti městu Dakka asi 43,5 mil od Peshawaru, v okolí 30 mil extrémně vysoké hory. Z Lalpuru do Peshawaru se používaly rafty do roku 1883. Je známo asi 12 dopisů, všechny adresovány Sayyed Ali Abbasovi.


Další záhada, ale spíše se jedná o velký rozpor patří údaje v katalozích Michel a Yvert. Vydání tygřích hlav v letech 1876 až 1878 uvádí Michel pro města Kábul, Jallalabád, Pešavár a Taškurghan (Cholm, Xulm, Afgánský Turkestán).

Yvert uvádí vydání ještě pro města Kandahár a Herát. Opírá se zřejmě o údaje z počátku 20. století od známých sběratelů Massona a Jonese. Další znalci Afghanistánu Horst Dietrich a W. Boggs uvádí vznik poštovních úřadů v Kandaháru1884 a v Herátu dokonce v roce 1892 a to už je po éře tygřích hlav. Znalec Boggs uvádí ještě vydání pro město Lalpoura. Opírají se o studium více než 500 dopisů a první datum z Kandaháru na dopise je v roce 1884 a Herátu až 1892. Tato vydání byla rozlišena různými barvami známek.


Když shrneme tyto údaje, tak údaje z Yverta působí nevěrohodně. Pravdě je blíže asi Michel. Chybí tajemné město Lalpur, které uvádí Boggs.

Katalog Scott neuvádí vůbec nic, jen popisuje barvy. A jednotlivých barev je ještě několik odstínů, takže sběratel se má opravdu čím bavit.

Ještě k barvám: Pro vydání v roce 1876 jsou v katalogu Michel uváděny barvy šedá, hnědočerná, zelenošedá (olivová), fialová, hnědá. Scott, Masson-Jones a Boggs uvádějí navíc barvu černou.

Pro rok 1876-1877 jsou popsány barvy: šedá, černá, šedozelená, purpurová (hnědofialová), hnědožlutá.

Rok 1878 barvy: šedá, černá, šedozelená (olivová), purpurová, žlutohnědá, modrošedá, zelená. Masson-Jones, Boggs a Dietrich nepopisují modrou a černou. Kapitola sama pro sebe jsou černé barvy známek. Katalog Michel uvádí, že všechny malé tygří hlavy vytištěné v černé barvě z roku 1876 (1293 dle islámského kalendáře) jsou padělky. I známý znalec Afghanistánu Dietrich uvádí ve své knize „Afghan philately“, že se jedná buď o padělky nebo zkusmé tisky. Nedávno se podařilo získat 2 známky v černé barvě (ne hnědočerné nebo tmavě šedé), které přesně odpovídají určité pozici na tiskové desce. Z tohoto důvodu se přikláníme spíše ke zkusmým tiskům než k padělkům.


Nyní bychom se snad mohli zabývat vznikem poštovních známek, které odborná literatura, znalci i katalogy nazývají „ tygří hlavy“.

A hned se dostáváme k další záhadě. Tygří hlavy byly rozhodně pojmenovány po tehdejším vládci Šér Alichánovi (Sher Ali Khan, vládl 1868-1878). Slovo Šér znamená TYGR. Ale v hindštině, což je jazyk, kterým se mluví na území Indie. V jazyce Dárí, který je hlavním v Afghanistánu a určitých oblastech Pakistánu znamená tento výraz LEV. Šér znamená lev také v jazyce Urdu, kterým se mluví v určitých oblastech Indie. Takže už samotný název „Tygří hlavy“ je zřejmě chybný. Můžeme si též podrobně prohlédnout vyobrazení hlavy na známkách a dohadovat se, zda je tam vyobrazen lev nebo tygr.

Další údaj pro sběratele známkových zemí můžeme potvrdit a sice, že se jedná o známkovou zemi Království Kábul. Slovo Kábul je přímo napsáno na známkách. Dále rok vydání 1288, což dle islámského kalendáře odpovídá našemu letopočtu 1871. Ještě je zde uveden nápis Mahsul, což znamená poštovní úřad. Překlad nápisů na známkách se dá vyložit dvěma způsoby:

1. Poštovné poštovního úřadu hlavního města Království Kábul
2. Poplatek zasilatelské služby Královského domu v Kábulu
Jednoznačně se jedná o jinou známkovou zemi než současný Afghanistán. I co se týká území, protože např. současný Peshawar patří Pakistánu.


Co víme o vlastním vzniku těchto známek? Vůbec nic!
Nevíme, kdo tyto známky navrhl, kdo vyryl na měděnou desku pozitivní obraz, nic nevíme o tiskařích ani tiskárně. Dokonce ani nevíme, kdy první známky byly vytisknuty!!! Proč???

Odpověď asi najdeme v tehdejší politické situaci v Afghanistánu. Afghanistán pokládali za svoji zájmovou oblast Britové a podnikli několik vojenských tažení. To první v letech 1838 až 1842 skončilo i přes dobytí velkých měst konečnou porážkou Britů a jejich velkou ostudou.

Po přátelském přijetí ruského Generála Stoijetova v létě 1878 panovníkem Šér Alichánem odmítl tento panovník přijmout anglického vyslance Nevilla Chamberleina. To Britové nemohli nechat bez odpovědi. 21.11.1878 vtrhli Britové na afghánské území třemi proudy, brzy dobili Kandahár a Jallalabád a přiblížili se ke Kábulu. Šér Alichán odstoupil a trůn předal svému synovi Jakůb Chánovi. Jakúb Chán nebojoval a přijal 26.5.1879 v Gandamaku ponižují podmínky Britů, které se de facto rovnaly kapitulaci.


Rezidentem a faktickým vládcem Kábulu, tedy i Afghanistánu se stal 24.7.1879 Louis Cavagnari a emír Jakúb Chán měl jen formální pravomoci. To vyvolalo povstání v Afghanistánu, protože svoboda má pro afghánskou mentalitu význam ne formální, ale zásadní. Ještě 3.září 1879 odeslal lord Cavagnari depeši, že je v Kábulu všechno v pořádku, potom bylo spojení přerušeno a výsledkem bylo, že všichni Britové i Indičtí vojáci v Kábulu byli do jednoho pobiti a povstání se rychle rozšířilo i do dalších měst.


Při tomto povstání byli zřejmě zavražděni všichni pracovníci tiskárny a tiskárna pravděpodobně zničena, protože tehdejší Afghánci rozhodně neovládali technologii litografie a tisk známek. Logicky z toho vychází, že zaměstnanci tiskárny byli Angličané.


A nyní o pravděpodobném průběhu tisku tygřích hlav.
Pro fakt, že návrh známek i tisk prováděli Britové svědčí několik důkazů. První je určitá podobnost s tehdejšími známkami Indie s portrétem královny Viktorie a fakta svědčí, že zde byla poskytnuta technická asistence z tiskárny Survey of India. Vyjmenujme si je:
1. Vydání tygřích hlav a první indické známky mají bílé nápisy na barevném pozadí
2. Tisková plocha afghánských známek je podobná ploše indických známek – stejný formát papíru
3. Hned první tisky tygřích hlav ukazují svojí kvalitou tisku na určité zkušenosti tiskařů v porovnáním s tisky v letech 1880 – 1892.

Tisk známek se dá hodnotit jako velmi dobrý. Aby záhad nebylo málo, tak není známý žádný dokument o vzniku tiskových desek, předpokládá se, že všech 15 klišé bylo nejdříve vyryto na měděnou desku (pozitivní obraz), který potom byl přenesen na litografický kámen (negativní obraz) pomocí přenosového papíru v jedné operaci. Předpokládá se, že kruhy byly zhotoveny podle šablony a vlastní tygří hlavy včetně nápisů byly vyryty ručně. Rohové ornamenty mohly být přidány až na litografický kámen.


Dopis s nalepenou známkou č. 1 – vzácnost, protože těchto dokumentů se zachovalo velmi málo.

Dle dochovaných známek a dopisů se zjistilo, že pro tisk známek č. 1, 2, 3 existovaly celkem 4 desky po 15 známkách. Protože každá známka byla vyryta samostatně, vzniklo hned 60 typů známek, což je pro sběratele určitě zajímavé. Ještě snad první doložená data na dopisech:
Deska A – 25.3. 1871
Deska B – 17.6. 1871
Deska C – 23.9. 1871
Deska D - 3.6. 1871


Kombinovaná frankatura se známkou Britské Indie. Afghánské známky platily až do roku 1928 pouze na území Afghanistánu, než země vstoupila do UPU.

Snad vás vážení čtenáři tento článek trochu zaujal, protože možná neexistuje země, kde o vzniku poštovních známek není známo téměř nic a všechna uvedená fakta jsou získána od sběratelů a znalců Afghanistánu.

Jaromír Petřík
Ing. Jiří Černý

Seznam literatury:
Katalogy Michel, Scott, Yvert, Gibbons
Horst G. Dietrich a Cecil H. Uyehara: Afghan Philately
M. Prokop: Afghanistán – Zpravodaj Geophila
Ottův slovník naučný
Encyklopedie Wikipedia

---

Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz