Známková země BRITSKÁ GUAYANA
Datum vydání: 11. 3. 2009
Když mne šéfredaktor Infofily Zdeněk Jindra požádal, zda bych napsal články o některých známkových zemích, přemýšlel jsem, kterou začít, aby pro čtenáře byla zajímavá a také srozumitelná. Již jsem napsal články o známkách Švýcarských kantonů, o státech Indie, nebo Afghánistánu, ale pojem Britská Guayana je známý nejen filatelistům, ale i veřejnosti díky jedné z největších světových rarit – známky jednocentového nominálu z roku 1856.
Řekněme si něco více o této bývalé Britské kolonii.
Guayana se rozprostírá při severním pobřeží Jižní Ameriky. Název Guayana znamená v řeči indiánů Zemi Mnoha Vod – a vskutku, krajina je protkána nesčetnými řekami a potoky. Přímořská část země je rovinatá.
Vlhké tropické podnebí je velmi nezdravé (připomeňme si název Ďábelské ostrovy, které leží u pobřeží Francouzské Guayany). V roce 1970 zde žilo něco přes 600.000 obyvatel, složených z indiánů, afrických černochů, Indů, Číňanů, míšenců a Portugalců. Hospodářsky je tato země zaostalá i přes určité nerostné bohatství (bauxit, mangan, zlato a diamanty). Má rozlohu 214 945 km2, což je více než dvojnásobek rozlohy České republiky.
Hlavním městem je Georgetown. Území nejdříve osídlili Holanďané, po různých bojích a okupacích přešlo začátkem 19. století pod britskou správu a bylo rozděleno na 3 území: Berbice, Demerara a Essequibo. V roce 1831 se území sjednocují a vzniká Britská Guayana.
První poštovní úřad zřídili Holanďané v Demeraře roku 1783, nejstarší datované razítko je z roku 1790 s označením DEMERARA.
První emise poštovních známek se datuje 1.7.1850, kdy došlo k podstatné reorganizaci místní pošty. Byly vydány 4 nominály v hodnotách 2, 4, 8, 12 centů. Byly to velmi primitivní tisky kruhových známek v černé barvě na různých barvách papíru. Na každou známku se musel vlastnoručně podepsat poštovní úředník, jehož podpis připomíná „cívky“. Proto se tak někdy nazývají.
Tisk zajistila místní tiskárna Royal Gazette v hlavním městě Georgetown. Tato první emise patří k velkým světovým raritám. Zvláště hodnota 2 centy vydaná 1.3. 1851 (na světlerůžovém papíru) měla katalog 250.000 MiM v roce 1985 dle Michela.
Mi.1 – 2 centy
Mi.2 – 4 centy
Mi.3 – 8 centů
Mi.4 – 12 centů
4. dubna 2008 byl vydražený chybotisk dvoucentovky na modrém papíře na obálce u Davida Feldmana ve Švýcarsku za 597.500 Eur. Tato obálka pochází z Ferrariho sbírky a poté ze sbírky Maurice Burruse.
Za ještě větší raritu je pokládána obálka s dvoupáskou dvoucentových „cívek“ Mi.1, vydražená v roce 1970 za 75.000 anglických liber. Na rozdílnosti částek si jen můžeme ukázat, jak vynikající investice jsou největší světové filatelistické rarity.
Druhá emise byla vydaná 1.1.1852 ve 2 nominálech – 1 cent a 4 centy. Opět se jednalo o černý tisk na barevném papíru (karmínový a modrý).
Mi.5 – 1 cent
Třetí emise vyšla v roce 1853 opět v nominálech 1 cent a 4 centy. Tyto známky byly vytištěny ve Velké Británii v tiskárně Waterlow a Sons. Na první pohled je vidět, že kvalita tisku je vysoká, úplně někde jinde než první primitivní tisky.
Mi.7 – 1 cent
Mi.8 – 4 centy
A nyní se dostáváme k nejslavnější čtvrté emisi z roku 1856, ze které pochází snad nejslavnější světový unikát – 1 cent – černá barva na červeném papíře. Na světě se vedou spory, zda vůbec jednocentová známka byla vydaná, zda to není jen upravená čtyřcentovka, kterých se zachovalo více. Pokud ale sledujeme vydané emise předtím a poté, tak jednocentovka měla zastoupení již od druhé emise r. 1852 a následně až do roku 1935. Takže vzato přísně logicky, jednocentovka by měla existovat!
Co však tuto logiku poněkud vyvrací, tak dosud byl každý nominál tištěný na jiné barvě papíru. To však mohlo vzniknout i neznalostí tiskařů, kteří až do té doby byli zvyklí tisknout pouze časopisy.
Nyní porovnejme vyobrazené známky. Psalo se, že ze slova FOUR bylo uděláno slovo ONE. Všimněte si však mezery mezi slovy! Pokud by se smazalo písmeno F a písmena U a R upravily, nesouhlasí mezera mezi písmeny! Zajímavé je, že známky mají 6úhelníkový tvar. Škoda jen, že se nedochovaly spolehlivé zprávy z tiskárny a nenašel se autor dopisu, z jehož obálky potom známku tehdy 12letý L. Vernon Vaughan odlepil.
Slavná jednocentovka – unikát Mi. 9
Katalog v r.1985 – 2.200.000 MiM
Čtyřcentovka – Mi.10
Katalog v r. 1985 – 22.000MiM
Nyní stručný přehled držitelů tohoto unikátu. Jeho objevitel v r. 1873, tehdy 12letý školák L. Vernon Vaughan známku odlepil z dopisu, který našel doma. Přinesl ji obchodníkovi McKinnonovi a obdržel za ni 6 šilinků. Ten v roce 1878 známku prodal Thomasi Ridpathovi z Liverpoolu za 120 liber, Ridpath za 750 USD v roce 1880 hraběti Ferarrimu - nejznámějšímu a nejslavnějšímu filatelistovi všech dob. Po smrti hraběte Ferarriho se dražila tato známka 6.dubna 1922 v Paříži. Vzbudila ohromnou senzaci a vydražila se za 32.900 USD, což tehdy představovalo 1.760.000,-Kč. Známku vydražil Artur Hind z USA. Po jeho smrti, nabízela v r. 1935 na prodej známku jeho vdova, známka se však nevydražila.
V r. 1940 známka prodána Australanu Fredericu T. Smallovi za 42.000USD.
24.3. 1970 vydražil tuto známku Irwin Weinberg za 280.000USD.
24.březen 1970 – Irwin Weinberg vydražil slavnou Britskou Guayanu
Rok 1978 – Irwin Weinberg na Světové výstavě v Praze
Velmi obsáhlý rozhovor s ním můžete najít v časopisu Filatelie 23/1978 v článku, který napsal Karel Habr. Návštěvníci měli možnost v Praze spatřit tento unikát na vlastní oči.
Pátá emise byla vytištěná opět ve Velké Británii a je na ní známý motiv lodí vydávaný s různými obměnani až do roku 1890. Tyto známky byly vydané v 6 nominálech 1 cent, 2 centy, 4 centy, 8 centů, 12 centů a 24 centů v různých barvách.
Tato emise vycházela v letech 1860 – 1863. Zajímavé je, že nominál 6 – 24 centů byl vytištěný římskými číslicemi (např. XXIV = 24 centů). Objevilo se též první zoubkování 12 1/2 : 13 u vydání z r. 1863.
Mi.17 – 4 centy
Mi.18 – 8 centů
Mi.20 – 24 centů
Šestá emise z roku 1862 byla tvořena 3 nominály – 1, 2 a 4 centy. Uprostřed zůstalo volné místo pro podpis poštovního úředníka. Další zajímavostí je, že podle různých tvarů ornamentů je popsáno 6 typů těchto známek.
Mi. 21 – 1 cent
Mi. 22 – 2 centy
Touto emisí bychom mohli uzavřít období vzácných známek, protože ceny všech vyobrazených známek se pohybují ve stovkách, tisících a v případě Mi.9 dokonce milionech amerických dolarů.
Sedmá a následující emise již nepatří mezi vzácné a jsou dostupné i běžným sběratelům.
Pro zajímavost uvedeme ukázky několika dalších emisí (čísla pod známkami znamenají rok vydání)
1881
1882
1888
1890
1934
1938
1946
1951
1954
1961
26.5.1966 byl vyhlášený nezávislý stát Guyana a tehdejší známky opatřené přetiskem : GUYANA INDEPEDENCE 1966.
23.2.1970 byla Guyana vyhlášena republikou.
Na závěr několik obrázků známek z moderní doby:
1983
1984
1990
1994 - zkušební tisk
Omlouvám se čtenářům, že moderním známkám jsem již nevěnoval tolik prostoru jako prvním emisím. Tímto článkem chci popsat hlavně počátky vydávání známek v Guayaně a přiblížit jim velké světové rarity.
Myslím, že známkám Britské Guayany právem patří pozornost, zvlášť když si uvědomíme, že první známky této zaostalé země byly vydány v době prvních známek Rakouska, které v té době patřilo mezi hospodářsky a kulturně rozvinuté země.
Vytištěno ze serveru https://www.infofila.cz