Poštovní historie Černé Hory III.

Převzato se svolením pana J. Vomela ze stránek sweb.cz/crnagora

---

Malá rozloha země a staletí trvající nízká úroveň a kulturní zaostalost obyvatel Černé Hory nevytvářela potřebu výměny písemných zpráv ve velkém rozsahu.

Přes území však vedli poselské trasy organizované jinými státy a nevyužívané místními Černohorci.


Spojení Francouzské

Přes Černou Horu byla vedena jedna francouzská poštovní trasa. O tomto faktu je zmínka v žádosti černohorských poslů (z doby spojení Benátky – Cařihrad) benátskému správci. Bohužel další podrobnosti se mi nepodařilo zjistit.


Spojení Benátky – Cařihrad

Poselskou organizaci z Černé Hory známe z první poloviny XVII století. Organizace byla zřízena Benátskou republikou a organizace měla za úkol dopravovat poštovní zásilky z Benátské republiky přes Kotor do Cařihradu. Poštovní kurýři přinášeli poštu dvakrát týdně. Z Kotoru přes černohorské kopce se zúčastňovali přepravy Černohorci. Trasa přes černohorské kopce šla přes Podgoricu. Celá trasa trvala 32 až 36 dní podle roční doby. Dokladů o této dopravě je málo. Z roku 1637 je známa podaná stížnost černohorských poslů, muslimskému soudci, že nedopravují dopisy přes území Černé Hory. Poslové poníženě žádali benátskou správu v Kotoru, aby poselská trasa šla znovu přes Černou Horu.




Spojení černohorské

Za vlády Petra Njeguša (1830-1851) ve 40 letech minulého století došlo k prvnímu organizovanému spojení mezi Kotorem a Cetinjí. Státem placení poštovní poslové nosili poštu jedenkrát v týdnu po určené trase v obou směrech. Za tuto službu obdrželi 70 tolarů ročně.


Spojení rakouské

Po zřízení rakouské agentury v Antivari – Bar šla veškerá rakouská korespondence (případně i turecká) přes uzemí Černé Hory do Skutari v obou směrech po souši. Zánikem rakouské agentury v Baru se změnila trasa na říční po řece Bojaně z přístavu San Giovanni di Medua.


Rakouská pomoc

Když se kníže Nikola vrací v roce 1867 z první cesty z Ruska zastavil se ve Vídni. Zde začal jednat o získání telegrafního spojení Rakousko Černá Hora. V roce 1869 začalo jednání mezi Černou Horou a Rakouskem o pomoc organizování černohorského poštovnictví. Ve stejném roce byla otevřena telegrafní linka Kotor – Cetinje a pak s prodloužením do Danilovgradu.




Podle Mülera v roce 1871 byl vyslán rakouský poštovní úředník do Cetinje, kde přijímal, vybíral poplatky a posílal korespondenci do Kotoru, kde byla korespondence frankována rakouskými známkami a označena denním razítkem. Stejný úředník dohlížel na přicházející poštu z Kotoru, kterou distribuoval pomocí soukromníků. Tato organizace skončila otevřením poštovního úřadu černohorského v roce 1874.

Zásluhu na zbudování černohorské pošty má Pero Subotič. První počátek je zásluhou bokevského povstání v roce 1869. Tehdy byl kompromitován poštovní úředník z Kotoru. Pero Subotič, který hledal útočiště na Černé Hoře. Po povstání vzalo Rakousko na sebe úkol založit poštovnictví na Černé Hoře a Subotič se stal na žádost ochránců organizátorem a prvním ředitelem pošty. Rakousko jej jako svého úředníka muselo vydržovat a dávat mu kromě platu 10 zlatých diety po celou dobu, dokud nebude z prací hotov. Vládě nebylo tajemstvím, že Subotičovi trest promíjí, ale vlastně připravují velké výhody. Doufali, že se obrátí a uložili mu skrytě podávat náměstkovi dalmáckému Rodičovi zprávy politického charakteru z Černé Hory. Subotič na sebe úkol vzal. V roce 1876 Rakousko vyslalo na Černou Horu diplomatického zástupce plukovníka Thömmela. Tím Subotičovo poslání bylo ukončeno a brzo byl odvolán, ačkoliv poštovní styk nebyl ještě rozšířen.