Sbíráme knihy - 7. část

Pro každý sběratelský obor je dobré, když jsou k dispozici katalogy. Tyto základní pomůcky dobře znají hlavně filatelisté, sběratelé mincí, bankovek a částečně i zápalkových nálepek. Katalog uvádí u každé položky (např. známka, mince, bankovka, zápalková nálepka) minimálně tři základní informace: katalogové číslo položky, její popis pro jasnou a jednoznačnou identifikaci a kvantitativní ohodnocení vzácnosti. Poslední informace má obvykle formu cenového záznamu. Ten by měl kvantitativně vyjadřovat četnost výskytu materiálu na trhu a jeho sběratelskou zajímavost. Četnost výskytu položky souvisí s počtem vydaných exemplářů a počtem zničených exemplářů v důsledku různých událostí. Filatelisté dobře znají velikosti nákladů vydaných známek právě z katalogů, bohužel u knih mnozí nakladatelé velmi neradi zveřejňují údaj o počtu vydaných výtisků konkrétního vydání. Jenom dodejme, že sběratelům je dobře známo, že cenové záznamy v katalozích neodrážejí jenom zájmy sběratelů, ale v neposlední řadě i zájmy všech těch, kteří především prodávají.

Co je ale u sběratelských katalogů to nejcennější, že uvádí kompletní seznam materiálu daného sběratelského oboru, kupříkladu známek, bankovek, a to s detaily, které mají významný dopad na tržní cenu té které položky. Takové úplné katalogy pro knihy a časopisy nejsou k dispozici. Sice katalogy knihoven nám nabízí seznamy svých knižních fondů, jednotlivá nakladatelství vydávají svoje katalogy, ediční plány, obvykle roční nebo na svých webových stránkách uvádí přehled vydaných titulů, ale přesto sběratel nemůže využívat podobnou luxusní službu jako je tomu právě u filatelistických katalogů. Ty obsahují veškerá vydání známek s řadou detailních informací, vyobrazení od počátku filatelie až do současnosti podle jednotlivých zemí. Je pravda, že v případě knih by byly katalogy podle jednotlivých zemí či jazyků podstatně tlustější než jsou katalogy filatelistické, což je dáno rozdílným historickým věkem filatelie a dobou tisku knih. Je ale pravdou, že i pro knihy nebo časopisy vychází dílčí specializované katalogy obsahující kompletní seznamy publikací vydaných k určitému oboru, problematice, ilustrační činnosti apod. Jako příklad lze uvést velice kvalitní monografii autorů Pavla Janáčka a Michala Jareše: Svět rodokapsu. Komentovaný soupis románových edic 30. a 40. let 20. století, vydalo Karolinum, Praha, 2003. K zlepšení přístupu k informacím významně přispěl Internet a informační technologie a hlavně kvalitní vyhledávací nástroj Google. Dnes již sběratel nemusí pro informace o knihách či časopisech vyrazit přímo do klasické knihovny, uvážit, který typ katalogu – autorský, předmětný, jmenný atd. – se bude pro vyhledání informace více hodit, a pak začít trpělivě hrabat v klasickém lístkovém katalogu. Z příslušných katalogizačních lístků si hledanou informaci vypsat, nebo pokud informace nepostačuje, vypsat si signatury publikací a publikace si zapůjčit. Pokud se jedná o získání informace o tržních cenách, tam je to složitější, ale o cenách si budeme povídat v další části našeho seriálu.

Než se pustíme do vyhledávání informací z jednoho velikého českého informačního zdroje, je dobré si uvědomit rozdíl mezi sběratelem knih či časopisů a běžným čtenářem. Z vlastní zkušenosti vím, že to laikům dělá někdy docela problém. Tyhle dvě skupiny fungují totiž dost rozdílně. Když sběratel verneovek si bude chtít přečíst konkrétní verneovku, kterou sice má, ale ve vzácném původním vydání, s velikou pravděpodobností si ji nebude číst z tohoto vydání, ale k tomu účelu si koupí nebo zapůjčí běžné vydání. Důvod je velice rozumný: nechtěným poškozením drahého původního vydání by jeho cena prudce klesla, někdy řádově až o tisíce korun, přičemž běžné vydání je k dostání v antikvariátě řádově za desítky korun. Sběratele zajímají speciálnější informace než běžného čtenáře. O informacích důležitých pro sběratele, které nemusí mít pro běžného čtenáře až takový význam, jsme si již povídali hlavně v 4. části našeho seriálu. Sběratel potřebuje často komplexní informace. Kupříkladu jestliže sbírá tituly edice Knihy odvahy a dobrodružství (KOD), zásadní význam pro něj má soupis všech, ale opravdu všech vydání. Nic takového mu zatím žádný katalog jakékoliv knihovny u nás nenabízí, ani nejkomplexnější knihovnický katalog, přesněji databáze, Národní knihovny České republiky (NK ČR). V tomto případě to je v pohodě, jelikož na stránkách http://kodovky.cz jejich přehledný a detailní soupis včetně vyobrazení titulní stránky vazby máme k dispozici; tentokráte díky Josefu Pecinovskému, kterého si i jako autora knih z oblasti informatiky, napsaných na vysoké pedagogické úrovni, velice vážím. Pochopitelně to vůbec neznamená, že databáze NK ČR, není pro nás sběratele využitelná. Za chvíli si ukážeme, že opak je pravdou.

Dřív než si ukážeme některé možnosti využití údajů v databázích NK ČR z našeho sběratelského pohledu, chtěl bych uvést, že pro sběratele je někdy knihovnická terminologie trochu hůř stravitelná, ale nic není ztraceno. Je zde TDKIV - Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy. Jak se k ní, a nejen k ní, ale i k dalším databázím NK ČR dostaneme? Vstupem je URL http://aleph.nkp.cz. Tento odkaz si doporučíme minimálně uložit do oblíbených, když už si jej nechceme dobře zapamatovat. Vidíme, že těch databází a katalogů má NK ČR docela dost. Zkuste si zatím jen tak cvičně kliknou a omrknout uživatelské rozhraní. Vidíte, že uživatelská rozhraní jsou stejná nebo velice podobná bez ohledu na konkrétní databázi, což je správné. Dokonce i odkaz Nápověda najdeme vždy na stejném místě, vpravo nahoře. Tímto odkazem se dostanete na stránku Nápověda pro uživatele systému Aleph. Zde si každý čtenář či sběratel může doplnit své znalosti a dovednosti dle svého zájmu. K zmíněné databázi TDKIV se dostaneme klikem na KTD, což je zkratka pro Českou terminologickou databázi.

K vyhledávání hesel v této databázi budeme přistupovat dvěma způsoby. První. Narazíme na nějaký termín, který nám nebude zcela jasný, ať je to např. ISBN. K vyhledání záznamu o tomto hesle využijeme Základní vyhledávání. Heslo ISBN zadáme do pole Zadejte slovo nebo slovné spojení, v poli Vyberte údaj pro vyhledávání vybereme možnost Termín / ekvivalent. Výstupem jsou 3 záznamy. Kdybychom zadali heslo ISBN jako free-text, tak se nám zobrazí 18 záznamů; všimněte si vpravo dolu možnosti stránkování vpřed i vzad. Free-text nám vypsal všechny záznamy, kde se heslo ISBN vyskytuje. Druhý způsob bude ten, že přesný výraz pro hledané heslo neznáme, ale intuitivně tušíme, co by to asi mohlo být, takže by se nám hodil rejstřík všech hesel a my bychom si již nějak poradili. I to je možné. K tomu využijeme sekci Prohlížení rejstříků, je umístěna hned pod sekcí Základní vyhledávání. Opět vybereme možnost Termín / ekvivalent a do pole Zadejte heslo k otevření rejstříku zadáme pouze písmeno a. Poté se nám vyhledají všechna hesla seřazená abecedně od a po ž. Můžeme v nich postupně listovat prostřednictvím tlačítek Další stránka nebo Předchozí stránka. Pochopitelně můžeme zadat i jiné písmeno. Vyzkoušejte si to.

Teď se konečně dostáváme k vyhledávání v Online katalogu Národní knihovny. Probrat všechny možnosti vyhledávání není cílem tohoto povídání, autor by to jednak nezvládl, jednak by ho to nebavilo, a jednak by to nemělo ani smysl, jelikož vše je popsáno u příslušných databází a katalogů v nápovědě. Spíš si ukážeme jakýsi minimální základ, který nám pomůže vyhledat informace, které nás často zajímají.

První příklad. Jsme na titulní stránce odkazu http://aleph.nkp.cz. Zde opět vidíme přehledně soupis všech databází a katalogů NK ČR a odkazy na ně. Klikneme si na ten, který pro nás sběratele bude asi nejdůležitější: Online katalog Národní knihovny ČR. A vidíme před sebou sekci Základní vyhledávání. Údaj pro vyhledávání vybereme z nabízeného číselníku, ať je to Nakladatel. Do pole pro vyhledávání napíšeme např. Toužimský a Moravec, další upřesnění k vyhledávání vidíte na obrázku níže. V době psaní článku se autorovi zobrazilo 518 záznamů, pochopitelně záznamy si lze seřadit, zkuste např. vzestupně podle roku vydání a v dalším parametru podle názvu. Myslím si, že pro sběratele knih uvedeného nakladatelství jsou zde k počtení docela zajímavé informace. Dodejme, že pokud neznáme přesný název titulu, autora atd. nebo chceme ošetřit různé koncovky slov při jejich ohýbání atd. lze využívat zástupné znaky ?, *, !, #. Při vyhledávání lze používat i logické spojky. Velikost písmen není důležitá. Ale to vše je podrobně popsáno v Nápovědě pro uživatele systému Aleph, viz odkaz Nápověda vpravo nahoře.


Druhý příklad. Jsme stále v základním vyhledávání, bude nás zajímat nejstarší záznam o vydání díla spisovatele J. Verna. V řádku Vyberte údaj pro vyhledávání: zvolíme Autor (osoba, korporace), do pole Zadejte slovo nebo slovní spojení: zadáme Verne, Druh dokumentu zvolíme Knihy a budou nás zajímat jenom vydání v češtině. Výstup si seřadíme vzestupně podle roku vydání a názvu. Vyhrál to titul Cesta kolem měsíce z roku 1870, vyšlo Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých. Druhý nejstarší titul vydalo opět stejné nakladatelství, je z roku 1873 a je to Cesta kolem světa za osmdesáte dní: cestopisný román. Všimněme si, že některé roky vydání jsou uvedeny v hranatých závorkách, např. [1877]. Znamená to, že v knize rok vydání není uveden a údaje jsou doplněné z jiného zdroje (např. Internet, katalog nakladatelství). Někdy lze narazit např. na takovýto údaj [kolem r. 1900?] nebo jenom [1878?]; jedná se pouze o odhad.

Třetí příklad. Někdy se hodí zadat pro vyhledávání několik podmínek současně. V matematice takové operaci říkáme logický součin. Tuhle možnost zadání nám poskytuje Rozšířené vyhledávání, odkaz na něj najdete hned vpravo vedle Základního vyhledávání. Lze zadat až tři paralelní podmínky. Naše zadání vidíte na obrázku níže, použili jsme i zástupný znak ? Vpravo vidíme kolik záznamů vyhovuje té které jednotlivé podmínce a dolu kolik záznamů vyhovuje všem zadaným podmínkám, což je vlastně výsledek logického součinu. Klikem na počet záznamů se nám zobrazí vlastní obsah záznamů. Výsledný výpis si opět seřadíme vzestupně podle roku, čemuž se nelze divit, obvykle starší vydání jsou sběratelsky zajímavější a vzácnější.

Zadání lze omezit i podle jazyka dokumentu; druhu dokumentu; země, kde dokument vyšel a roku vydání. Protože u Kód jazyka dokumentu nemáme možnost vybrat si z rozbalovacího seznamu, uveďme si alespoň nejpoužívanější jazyky: angličtina (eng), čeština (cze), francouzština (fre), latina (lat), němčina (ger), slovenština (slo); španělština (spa). Podobně je to se zemí. Opět si uveďme alespoň nejvíce používané země: Česko (xr), Slovensko (xo), Československo (-cs), Anglie (enk), Německo (gw), Rakousko (au), Francie (fr), Rusko (ru), Sovětský svaz (-ur), Spojené státy americké (-us).
Po výpisu záznamů lze dále dotaz zpřesnit přes volbu Zpřesnit použitím i dalších logických spojek OR a NOT. Volbou Filter můžeme výsledné záznamy filtrovat podle různých kritérií.


Čtvrtý příklad. Zkusíme si vyhledat tituly již zmíněné edice Knihy odvahy a dobrodružství. V základním ani v rozšířeném vyhledávání bychom neuspěli, jelikož číselník základních údajů o publikaci neobsahuje položku edice. Pomůžeme si jinak, přepneme se na kartu Vyhledávání CCL, je na stejné vodorovné úrovni jako Základní či rozšířené vyhledávání, jenom kousek doprava. CCL je dotazovací jazyk s pevnou syntaxí, jako první parametr vyžaduje zadání prefixu (něco, co je před něčím), který databázovému stroji říká, které údaje má vyhledat. Nás zajímá edice, proto jsme zadali prefix WTL. Celé zadaní je opět vidět na obrázku níže. Našlo se 277 záznamů. Počty záznamů se mohou měnit, některé tituly přibydou, některé čtenáři nevrátí, něco knihovna vyřadí z fondů.


Pátý příklad.Vrátíme se na stránku http://aleph.nkp.cz. Pro sběratele starých tisků bude jistě přímo pokladem Databáze prvotisků, starých tisků a map 1450-1800. Vidíme, že její uživatelské rozhraní je úplně stejné jako u online katalogu. Jako základní údaj o publikaci zvolíme název a zadáme výraz biblia, velikost písmen při vyhledávání nehraje roli, proto jsme mohli zadat první písmeno malé. Omezit vyhledávání jenom na český jazyk by nebylo asi moc rozumné, jelikož jsme použili latinský překlad pro české slovo bible. Vyzkoušejte si podobné zadání jenom zadejte výraz bible a omezte vyhledávání pouze na dokumenty v češtině. V době psaní tohoto článku jsem ve výloze antikvariátu Alfa na Veselé v Brně viděl vystavený, ve dvou knihách v stave A, titul Biblia Sacra Vulgatae editions, Augsburg, 1730. Jen pro zajímavost k mání byl za 18 000 Kč. Zkusme se podívat, zda je o něm záznam i v databázi starých tisků. Pohodlně využijeme rozšířeného vyhledávání. Do Název zadáme biblia, do Místo vydání augsburg (schválně malé a) a do Rok vydání 1730. Vidíme, že mají dokonce 3 výtisky.

Odkazy na některé další zdroje informací jsme si uvedli již v předchozích částech našeho seriálu. Je jasné, že pokud budě někdo sbírat např. německé knihy, tak si na Internetu vyhledá přes google.de další informace v němčině a určitě i Německo má obdobu naší Národní knihovny s příslušnými databázemi a katalogy. Významným zdrojem informací jsou i soukromé sběratelské seznamy. Problém je, že ne všechny jsou publikovány na Internetu, takže pokud zájem je, nezbývá nic jiného, než si zjistit jména takových sběratelů a o seznam je požádat. Ale věřme, že časem tyhle seznamy veřejně publikují, jako publikuje tento seriál jeho autor. Vždy totiž platilo a platí, že čím více kvalitních informací, tím více daný sběratelský obor vzkvétá, a tím více i stoupají ceny sběratelského materiálu. Pozitivním, dokonce bych řekl, že přímo vzorným příkladem tohoto přístupu je filatelie. Uzavřené spolky, škudlící informace jenom pro své vyvolené, vždy přežívaly a budou přežívat těžce. Ale tak jim třeba.