Zpravodaj 2/2004: Zapomenutí umělci – Ladislav Čepelák

Tento článek volně navazuje na seriál o zapomenutých umělcích a je napsán samostatně, neboť v něm vysvětluji omyly, které se šíří odbornou filatelistickou literaturou v souvislosti se jménem tohoto výtvarníka.

Ladislav ČEPELÁK se narodil 25. 6. 1924 ve Veltrusích, zemřel 9. 10. 2000. Byl to český grafik, kreslíř, ilustrátor, později profesor na Akademii výtvarných umění v Praze. Studoval Bauchovu a Sychrovu večerní školu v Mánesu, v návaznosti pak AVU v Praze u V. Nechleby, V. Rady, V. Silovského. Od té doby působil jako pedagog v grafické škole AVU. V letech 1970 – 1990 tuto školu vedl. Od roku 1954 byl členem SČUG Hollar, působil též v Jednotě umělců výtvarných. Zabýval se převážně volnou grafikou a kresbou, přičemž užíval především tradičních technik jako je uhel, tužka, tuš. V grafice se zaměřuje na lept, akvatintu, mezzotintu a řidčeji litografii. Nejdůležitější inspirací je pro něj příroda. Zajímá jej v krajinném celku i v detailech, v proměnách ročních období. Jako veltruský rodák ztvárnil lepty řazené do cyklů – Veltruský park, Krajiny v Povltaví. Jeho pobyty na Slánsku na přelomu 50. a 60. let ovlivnily jeho tvorbu, kdy přechází k akvatintě. Plochy a struktury tehdy převážily nad liniemi – Slánské krajiny. Jeho cykly Stromy, Oblohy, Tání, Pavučiny, Hnízda, Sněhové brázdy, Orba nebo Horizonty dokonale vystihují jeho kladný vztah k přírodě. Výrazným motivem posledních let se stala motýlí křídla. Ladislav Čepelák také ilustroval knihu Ch. Bronteové Jana Eyrová nebo Dokumenty V. Holana. Tento výtvarník se věnoval také monumentální tvorbě, vytvořil reliéfní sgrafito pro československé velvyslanectví v Káhiře.

Proč jsem zařadil jméno tohoto výtvarníka do seriálu článků o zapomenutých umělcích je prostý. Tento výtvarník předložil několik návrhů na známky v padesátých letech. Přestože žádný z jeho návrhů nebyl tehdy přijat, chybně je uváděn v literatuře jako jejich autor. Nebudu zjišťovat, kdo takovou informaci uvedl poprvé a kdo pak dále tuto informaci "opisoval". Chybně je zveřejněna jak v Příručce pro sběratele československých známek a celin – 1988, tak třeba ve Specializovaném katalogu ČESKOSLOVENSKO 1945 – 1992 POFIS 1998.





U emise vydané k 1. výročí úmrtí J. V. Stalina a Klementa Gottwalda v roce 1954, která obsahovala tři známky, je u zn. č. 774 jako autor návrhu uváděn právě výtvarník Ladislav Čepelák. Když se na tuto známku podíváte pozorně, zjistíte, že je pod rámečkem mimo jména rytce – B. Housa uvedeno vlevo správné jméno autora návrhu – P. Sukdolák. Nedalo mi to a požádal jsem o pomoc pracovníky Poštovního muzea v Praze. Ve věstníku z té doby je uvedeno, že pan Čepelák sice návrh na známku předložil, ale ten nebyl přijat. Zvítězil návrh P. Sukdoláka. L. Čepelák předkládal i návrh na známku č. 773, ale ani ten nebyl přijat. Zvítězil nakonec návrh K. Svolinského, i když se jednalo o stejný motiv – tedy grafickou úpravu reliéfu výtvarníka O. Španiela.



Po prohlédnutí návrhů L. Čepeláka je vidět jen nepatrný rozdíl od použitých návrhů jeho kolegů. Mauzoleum V. I. Lenina se liší jen v detailech. To mohlo být příčinou uváděného omylu.

Jméno L. Čepeláka figuruje ve věstnících ještě jednou a to v souvislosti s předkládáním návrhů na známky pro aršík A853–857 u příležitosti konání Mezinárodní výstavy poštovních známek PRAGA 1955.



Pan Čepelák zvolil za téma pro tento aršík, tak jako ostatní předkladatelé, výjevy pražských architektonických památek. Detail portálu paláce Morzinského a portál paláce Clam-Gallasovského. I tentokráte byl ale vybrán výtvarník P. Sukdolák a jeho palác u Hybernů a Švengsbírův letohrádek Belveder.

Podle zákonitostí, které jsem vybral pro své články o zapomenutých umělcích, by tedy jméno Ladislava Čepeláka nemělo být vůbec vzpomenuto, protože žádná známka nebyla zhotovena podle jeho návrhu. Ale protože se jeho jméno chybně ocitlo v literatuře, začal jsem pátrat a zjistil tyto skutečnosti. Chtěl bych na tomto místě poděkovat kolektivu pracovníků Poštovního muzea, kteří mi pomohli zjistit skutečnosti, které dlouhá léta mylně ovlivňovaly sběratele známek, kteří se autorům návrhů věnují a za poskytnutí kopií původních návrhů předkládaných L. Čepelákem.

Vyzývám tímto autory výše zmiňované literatury, aby si do svých záznamů učinili změny a správně tak uvedli, že autorem návrhu známky č. 774 je výtvarník Pavel Sukdolák.

Když už jsme u nápravy, opravte si prosím i další nesmysl. V obou knihách je u známky Pofis č. 1296 uveden jako autor návrhu neexistující "N. Benko". Skutečným autorem je výtvarník Martin Benka, na kterého vzpomínám v článku Zapomenutí umělci – 1. díl ve Zpravodaji 4/03. Nevím, kolik takovýchto omylů ještě odhalím, je ale již nejvyšší čas učinit revizi zveřejněných informací v odborné filatelistické literatuře ve všech ohledech. Bude třeba zapojit odborníky ze všech oblastí specializovaného sbírání, ať jsou příznivci kohokoli z našich filatelistických představitelů. Pouze síla kolektivu dokáže zplodit kvalitní bezchybnou informaci. Opět vyzývám ke sjednocení na poli publikování. Bude-li si každý vydavatel hrát na svém písečku a nebude brát zřetel na objevy a zjištěné informace jenom proto, že na ně nepřišel sám osobně, poškodí to v důsledku tento jeho počin, i když bude myšlenka sebelepší. Z takových publikací se pak stanou propadáky a ovlivní to i další publikace ze stejné dílny. Ozvěte se vydavatelé a napište Vaše názory k této problematice. Mlčení budu já a snad i čtenáři, považovat za lhostejný přístup k seriózním informacím. Očekávám reakci jak z vedení SČF potažmo odborných společností a sekcí, tak od vydavatelství POFIS, filatelie KLIM, PĚNKAVA,... zkrátka všech, kdo vydávají odborné publikace.