Představení členů výkonného výboru - Ing. Zdeněk Fritz

Narozen: 7. 10. 1937

Původním povoláním inženýr jaderné techniky, absolvent FTJF KU Praha a MEI Moskva, SSSR (1965), 27 let pracoval v Závodě Jaderné elektrárny ŠKODA Plzeň jako teoretický a výpočtový pracovník-programátor v oblasti fyziky stínění jaderných reaktorů (do r. 1992), později byl činný v komunální sféře (radní města Plzně), v současné době důchodce stále ještě působící v zastupitelské funkci.

Poštovním známkám se věnuje nepřetržitě od roku 1945, nejprve jako dětské zálibě, od r. 1952 systematicky, jako 20letý začal ve filatelii pracovat studijně a specializovaně, od r. 1958 publikuje. V organizované filatelii působí jako činovník již přes 20 let, nejprve jako člen Komise čs. známky a VV SSČSZ, po dvě období jako tajemník VV, nyní je členem VV a zároveň již ve druhém období členem předsednictva SČF. Více než 7 let pracuje jako člen Komise pro výtvarné řešení českých poštovních známek při Generálním ředitelství České pošty, kam byl delegován za SČF.

Napsal stovky odborných článků, reportáží a esejů na filatelistická témata včetně specializovaných a z oblasti známkové grafiky a rytin poštovních známek. Publikoval nejprve ve "Filatelii" (v letech 1958 – 1990), později v "Merkur Revui" (v níž je stálým členem redakční rady), také občas v "Poštovním kurýru", ve slovenském listu "Zberateľ" a samozřejmě velmi hojně ve "Zpravodaji SSČSZ". Je spoluautorem knihy "Ocelotisk z plochých desek – díl I" a v současné době pracuje na textech pro II. díl.

Jeho prvotním a hlavním filatelistickým zájmem se silnou specializací jsou známky ČSR II, později rovněž ČSR I. Intenzivně se věnuje i všem dalším známkovým oblastem, které se nějak (i historicky) dotýkají geografického prostoru ČSR, ČR a SR, tj. včetně Rakouska-Uherska. Od roku 1952 se rozsáhle věnuje i problematice známek Ruska a SSSR. Vystavoval jen na výstavách BRNO 1953 a PRAGA 1955; od té doby zásadně nevystavuje.

Ke svému "životu ve filetelii" říká:
"Na můj filatelistický osud měly zásadní vliv dvě události. O prvních svobodných vánocích po válce v roce 1945 (bylo mi tehdy 8 let) jsem jako jeden ze skromných, ale mnou nesmírně ceněných dárečků dostal od maminky menší zásobník a v něm jako základ dětské sbírky tři čtyřbloky známek 50 h, 1 K a 2 K Moskevského vydání s Masarykovým portrétem. Tyto tři "barevné papírky" mne okouzlily na celý život a jako svého druhu relikvii je uchovávám dodnes. V roce 1951 při prázdninovém pobytu v Jeseníkách mne jako 14letého kluka přivedla vzácná náhoda k přátelství s tehdy 24letým Ing. Janem Karáskem, od té doby dodnes mým nejlepším přítelem. Bez ohledu na věkový rozdíl jsme si jako zapálení sběratelé "padli do oka". On mne přivedl do KF, k systematické práci ve filatelii a nezištně se se mnou dělil o veškeré své rozsáhlé filatelistické vědomosti. Naučil mne filatelii doslova téměř jako vědě a já jsem mu za to dodnes nesmírně vděčen a vděčným zůstanu ..."