Zpravodaj 3/2003: I špatná zkušenost je k nezaplacení

Sháním chybějící známky kde se dá, a tak jsem chtěl vyzkoušet jak to vypadá na aukci. Na internetu jsem se dozvěděl o pořádání tehdy 25. Mezinárodní aukce poštovních známek PROFIL Praha. Firma seriózní, říkám si, nemůžu nic pokazit. Nejprve jsem si prostudoval nabídku aukčních losů, a protože bydlím nedaleko od Prahy, zajel jsem si i nabízené losy fyzicky prohlédnout. Ty předváděli ti nejdůvěryhodnější. JUDr. Ing. Beneš, CSc., pan Vladimír Dražan, sympatická Helena Veselá i další spolupracovníci. Protože jsem také zaměřený na DV, zaujala mne mimo jiné nabídka celého PA 1 známky č. 1 se všemi DV. Přestože byl pravý okraj PA pomačkán, na kvalitu samotných známek to nemělo vliv a proto jsem se rozhodl, že zkusím štěstí a o tento PA budu usilovat. Tento los mi k prohlídce podal pan Beneš osobně a bez jediného slova či poznámky si ho po prohlídce opět odebral. Nic jsem netušil, přestože byl PA uskladněn v zelených polyetylenových deskách.

Nastal den D a já zasedl s číslem 117 v dražebním sálu pražského Parkhotelu do páté řady. Aukce probíhala vcelku rychle, napětí mezi zájemci bylo značné. V tu chvíli jsem si uvědomil, jak je aukce "nebezpečná", když se sejde více zájemců o jeden los. V rychlém sledu událostí musíte rozhodnout, zda svůj terč zvednout a přihodit nebo los přenechat jinému dražiteli. Nakonec se nestačíte divit, kolik peněz tam necháte. Ale k věci. Protože jsem tento PA moc chtěl, vydražil jsem jej za 605,- Kč. Doma jsem ještě jednou vše zkontroloval, známky s DV byly v pořádku a tak mě cena, na kterou mne PA přišel, ani nevadila. Až do doby, kdy jsem zjistil, že na známkách je něco zvláštního. Po podrobné prohlídce jsem viděl místo zlaté korunky a ostatních zlatých částí vše tmavě zelené.



Nejprve jsem zajásal, jakou barevnou odchylku jsem tak "levně" pořídil a se vším se svěřil panu Zedníkovi, specialistovi na české známky. Ten mě odpověděl, že známky byly znehodnoceny právě zelenými polyetylenovými deskami, ve kterých byly uschovány. Položil jsem telefon a měl v duchu vztek na pana Beneše, který mě měl jako odborník na tuto skutečnost upozornit. Ale zřejmě cíl – prodat za každou cenu – je na takovýchto aukcích prvořadý. S pocitem podvedeného jsem již nikam nevolal, neboť mi bylo jasné, že mi pan Beneš odpoví, že jsem si vše prohlédl a tudíž nekupoval "zajíce v pytli" ale arch známek v zelených deskách. Ale kdo to má všechno vědět? A přestože známky skončily na dopisech, (frankujete 6,40, ale platíte 40,80), ničeho nelituji, protože vlastní zkušenost i ta negativní, je zkušeností nejcennější. Už vím, že si musím dávat pozor na nákupy nejen na burzách, ale i v Profilu a že některým barvám používaných na známkách vadí styk s plasty. Jen mne mrzí, že jsem se o tomto jevu nedočetl ve Zpravodaji. Vyzývám proto někoho odborně zdatného, aby publikoval na téma "Barevná stálost známek a faktory, které ji ovlivňují" nebo mě odkázal na publikaci, kde se o tomto již dříve psalo. Třeba nejsem sám, kdo takovouto zkušenost získal.

(při psaní článku jsem nedal bohužel prostor prodávající straně a má úvaha byla nesprávná!)


Barevným odchylkám bych se chtěl ještě chvíli věnovat. Nebude to o barvách, které jsou "problematické", to by chtělo oslovit někoho z PTC, který by určitě něco poučného věděl. Zaregistroval jsem nedávno s kolegy Konečným a Martínkem u nové známky vydané k 250. výročí narození Josefa Dobrovského dvojí odstín tmavomodré ocelotiskové barvy.



Horní dvojice známek má ocelotiskovou barvu opravdu tmavomodrou a sytou. Známky byly tištěné 25.4.03. To byl pátek, tedy poslední pracovní den 17. týdne. Protože PTC o sobotách a nedělích netiskne, tiskly se další známky až v pondělí, 28.4.03. Tedy nabízí se vysvětlení, že se tato barva může v nádobách bez pohybu usazovat a není-li dostatečně promíchána, může pak být světlejší, než má být. Je to jen domněnka, ale zdá se být pravděpodobná. To potvrzuje dolní dvojice známek, kde je pouhým okem vidět rozdíl, tedy světlejší ocelotisk. Další námět na rozhovor se zástupcem PTC.

Jiným příkladem je změna odstínu barev při dotisku známky. Asi každý, kdo více frankuje, si všiml, že známka č. 200 – znamení zvěrokruhu – Kozoroh hodnoty 1,- Kč, se vyskytuje ve dvojím barevném odstínu. Podle BTS na okraji PA je pouhým okem vidět změnu jak okrové hlubotiskové barvy, tak změnu odstínu hlubotiskové barvy červené. Na přiloženém obrázku jsou barevné odstíny docela dobře vidět.



Vlevo je obrázek známky z dotisku, BTS má okrovou barvu tmavší, červenou barvu jasnější, celkový dojem působí jako tmavší vzhled kozoroha. Oproti obrázkům vpravo ze základního tisku, kde je vidět BTS se světlejším okrem a tmavší červenou barvou. Celkový dojem působí jako žlutější kozoroh. U této známky tištěné v několika dotiscích můžeme pozorovat ještě změny v obraze známky, konkrét-ně červené skvrnky v nápisu a na jiných místech známky, které souvisí opět s různým datem tisku. Pravděpodobná výměna desky pro červenou barvu či poškození vlivem častého používání, způsobila pozorování různých DV na stejných ZP, o kterých se zmíním v příštím čísle Zpravodaje. Očekávám Vaše poznatky ohledně emise výplatních známek "Znamení zvěrokruhu", jejíž náklad některých hodnot nebyl doposud ukončen. Například hodnota 10,- Kč Vodnář se tiskla ještě 31. 7. 2003. Výplatní známky budou opět předmětem bádání a věřím, že tak jako u emise Městská architektura nalezneme zajímavé skutečnosti. Škoda, že místo nových výplatních známek s novými náměty (květiny, či zcela nové náměty) se stále tisknou známky původní, které nejsou zcela vydařené a jsou již dle mého názoru dosti okoukané.



Poslední ukázka je také charakteristická jiným odstínem barvy dobře viditelné na žlutých keřích. Vlevo je známka tmavší, tištěná 4. 4. 2003 jako dotisk. Vpravo je známka světlejší, tištěná v rámci základního tisku dne 18. 3. 2003. U této známky byla v průběhu tisku provedena oprava válce pro červenou barvu. Důsledek vidíte mimo oblohy na barvě stromů a keřů.