Senzační objev opony namalované Alfonsem Muchou

(aneb, vznikla secese o několik let dříve?)

Malíř Alfons Mucha (1860 – 1939) https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfons_Mucha patří k světově uznávaným malířům, který je v naší zemi známý hlavně Slovanskou epopejí a ve světě jako přední malíř v secesním stylu.

Díla vytvořená Alfonsem Muchou jsou ozdobou našich i světových aukcí. Celkem 422 děl Alfonse Muchy v hodnotě zhruba 270 milionů korun získala nedávno investiční platforma Portu Gallery. Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/portu-gallery-lendl-mucha-investice-do-umeni.A231024_100527_ekonomika_alis. V nabídce jsou převážně plakáty, ale sbírka zahrnuje také skici či olejomalby.

Kromě těchto děl Alfons Mucha namaloval i divadelní oponu pro divadlo v Doubravici nad Svitavou. O pobytu v Doubravici, ani namalované oponě se v jeho oficiálním životopisu nic neuvádí, ovšem důkazy jsou v podobě zápisu na matrice v Doubravici nad Svitavou, kde je Alfons Mucha v srpnu 1887 zapsaný jako svědek Julia Stantejského na jeho svatbě.

Opona namalovaná Alfonsem Muchou je datovaná 1881 a o jejím znovuobjevení se psalo v roce 1981 v týdeníku Nový život, kde bylo uvedeno, že Mucha navštívil Stantejského v Doubravici v rozmezí let 1892 – 1906 celkem třikrát a že opona vznikla někdy v těchto letech. Toto ovšem vyvrací letopočet 1881 uvedený přímo na oponě, takže první záhada.

V roce 2016 byla tato Muchova opona restaurovaná a v současné době je uložena v muzeu v Boskovicích. O této oponě byla dokonce vydaná kniha. 

Zajímavý článek o Muchově oponě v Doubravici je zde: https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=txt&id=16047

Cituji z uvedeného článku: „Oponu Mucha maloval v prostorné sýpce bývalého Holíkova statku čp. 31. Opona prý byla překrásná, zvláště majestátním a velebným dojmem působila vznešená postava kněžny Libuše. Při tehdejší aktivitě divadelních ochotníků byla velmi často používána a vzbuzovala obdiv jak u místních, tak cizích návštěvníků divadelních představení. Co se později s oponou stalo a jaké byly její osudy, není už dnes téměř známo. Snad prý byla ochotníky věnována muzeu v Boskovicích.“

Další informace o oponě lze najít zde: https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=14

Fakta o aktivitě ochotníků v Doubravici v podobě dobového plakátu a jejich společná fotografie při divadelním představení Lucerna v roce 1930 se při pátrání podařilo získat mému příteli. Fakta, která dokládají, že ochotníků v té době bylo v Doubravici hodně a divadelní představení Lucerna muselo být na tak malou vesnici dost výpravné a nákladné. 

Fotografie doubravických ochotníků v kostýmech pro představení Lucerna v roce 1930 na jevišti divadla v Doubravici z roku 1930, tedy v době, kdy Muchova opona v tomto divadle ještě prokazatelně byla

Při dalším pátrání se však prokázalo, že Mucha pro ochotníky v Doubravici nenamaloval pouze tuto jednu oponu, ale shodou neuvěřitelných náhod byla objevena další opona, kterou Mucha prokazatelně namaloval!

Jde o oponu, která byla namalovaná údajně ještě před touto oponou, ale s jiným námětem a secesními prvky, což je v podstatě nemožné, protože tento styl bývá datovaný až po roce 1890. Opona v boskovickém muzeu je datovaná 1881...

Popíši tedy čtenářům objev této druhé opony s takřka neuvěřitelným příběhem, který mám, jak se říká „z první ruky.“

Někdy v době znovuobjevení již zdokumentované opony, tedy kolem roku 1980, můj přítel se svým otcem provedli nějaké práce pro jednu starou paní – občanku Doubravice nad Svitavou.

Otec mého přítele tehdy sbíral obrazy akademického malíře Františka Řehořka a můj přítel se o obrazy a umění též hodně zajímal.

Když se ona stará paní ptala, jakým způsobem se má s otcem mého přítele vyrovnat za provedené práce, ten se jí zeptal, zda nemá nějaký obraz, pokud možno od Františka Řehořka.

Paní žádný obraz neměla, ale zmínila se, že na její půdě leží stará poničená malba na velkém plátně, kterou kdysi dávno přinesl její děda a touto „pomalovanou plachtou“ přikrývali seno. Kdo malbu provedl, nevěděla, jen se zmínila, že jsou tam namalované krávy s vozem naloženým senem.

Otec mého přítele si tuto malbu vzal v domnění, že by mohla být dílem malíře Řehořka, protože Řehořek obrazy s podobnou tematikou maloval.

Když ji přivezl domů, ukázal ji synovi (mému příteli) a vzhledem k tomu, že malba byla poničená a velkých rozměrů, uvažoval, že z ní vyřízne jednotlivé motivy, které dá zarámovat. Mému příteli se toto nelíbilo a hlavně se mu nezdál styl malby, protože malíř Řehořek přece jen maloval poněkud jinak. Na druhé straně mu tento styl byl jaksi povědomý, ale malíře určit nedokázal.

Tak svého otce zarazil od stříhání a rozjel se do Doubravice, že zkusí o malbě něco zjistit od případných pamětníků.

A zasáhla další neuvěřitelná náhoda, kdy se zeptal jiné starší paní, kterou jako první v Doubravici potkal, zda náhodou neví o nějakém malíři, který v Doubravici v minulosti tvořil. Tato paní byla dcerou místní kronikářky a vzpomněla si na historku svojí matky,

že v Doubravici nějakou dobu pobýval slavný malíř Alfons Mucha, který pro doubravické ochotníky namaloval dvě opony!

Do mého přítele jako když udeří blesk, protože Alfons Mucha je přece jen trochu jiná liga než František Řehořek a tak chtěl znát bližší podrobnosti.

Paní mu vylíčila, že nejdříve Alfons Mucha namaloval oponu s kravami, která se místnímu publiku nelíbila a takzvaně ji „vybučeli“ s tvrzením, že se nebudou dívat kravám do „pr...e“ a oponu vyhodili. Doubravičtí ochotníci se poté s Alfonsem Muchou dohodli, že jim namaluje jinou oponu, kterou přijalo nejen místní publikum, ale obdivovalo ji i široké okolí a že tato opona byla krásná. (Což je opona, která je nyní v boskovickém muzeu a jejíž příjem je ve sbírkové evidenci v Boskovicích datovaný v roce 1938). Tuto informaci však dcera kronikářky v roce 1980 neměla a obě opony pokládala za ztracené...

A nyní máme záhadu nad záhady.

Opona v boskovickém muzeu má letopočet 1881, kdy bylo Muchovi 21 let a Mucha tehdy pobýval ve Vídni a v Mikulově, ústřední motiv opony je postava Libuše se stafáží dalších žen a je zde zobrazeno Národní divadlo a z druhé strany panorama Hradčan ještě před novogotickou dostavbou chrámu Sv. Víta. Tady je všechno v pořádku.

Co ovšem tato druhá opona, která měla být dle tvrzení kronikářky v Doubravici namalovaná jako první před touto oponou, řekněme ve stejném roce 1881, ovšem s jasnými secesními prvky, které Mucha maloval až v devadesátých letech devatenáctého století?

Vysvětlení jsou dvě:

Buď špatná datace opony v muzeu v Boskovicích a opony byly namalované po roce 1890, nebo už měl Alfons Mucha v roce 1881 myšlenky tohoto secesního malířského stylu v sobě, což by představovalo senzaci a tento styl secese by se posunul o pár let dříve!

Ono je těch záhad více:

Pokud by Mucha tuto oponu namaloval například kolem roku 1895 a později (kdy tento styl prokazatelně používal a byl už slavný), těžko by si doubravští ochotníci dovolili oponu jen tak lidově řečeno „vyhodit“.

Takže, záhada, kterou se už asi těžko podaří rozluštit, jedině, že by se objevila nějaká datovaná fotografie ve starém rodinném albu po některém z doubravických ochotníků.

Možná v seznamu herců a na 93 roků staré fotografii poznají někteří doubravičtí občané svoje předky...

Divadlo v Doubravici už dávno zaniklo, pamětníci nežijí, ale třeba zasáhne další náhoda...

Tak se vážení čtenáři pokochejme pohledem na fotografii této opony od Alfonse Muchy, kterou můj přítel nechal zrestaurovat. Opona má rozměry 4,6 x 2,4 metru stejně jako opona v boskovickém muzeu.

Čím je však toto dílo v Muchově případu unikátní bez ohledu na dataci?

Je to snad jediná jeho dochovaná malba s pracovní tematikou života prostých lidí na venkově.