Zpravodaj 1/2004: Co je a co není VV při tisku známek

Obracím se na sběratele s výzvou, aby byli obezřetní při zařazování všelijakých "zaručených" materiálů do svých sbírek. Nejenže existují padělatelé celistvostí se zajímavými frankaturami, padělatelé známek, které se neobjeví v poštovním provozu, dokud si je nevylepíme na dopis a nenecháme poslat na svou adresu, tedy padělky ke škodě sběratelů (o těch někdy příště). Existují již i padělatelé DV a VV, neboť ty se v posledních letech těší mimořádnému zájmu sběratelů - specialistů. Chtěl bych navázat na článek pánů Gramana a Oppolzera, který napsali pro Merkur-Revue č. 5/03 str. 11, kde popisují padělky zrcadlových obtisků známek. Znovu stojí za to zveřejnit názor pracovníka tiskárny, který čistě teoreticky připouští, že: "na konci výrobního procesu, kdy jsou již známky vytištěné, operforované a z role se odřezávají jednotlivé PA k dosušení a poskytnutí k prohlídce výstupní kontrole, může zřídkakdy dojít k náhodnému otočení některého již odříznutého PA, který pak při styku s PA pod ním může způsobit obtisk za předpokladu, že poslední ocelotisková barva nebyla ještě řád-ně zaschlá". Sami vidíte, kolik podmínek by muselo být splněno, aby k tomuto mohlo dojít. Navíc by muselo k tomuto jevu docházet často vzhledem k tak častému výskytu obtisků u známek na dopisech. Zmíněný článek v M-R pak podrobně popisuje vznik takovéto "vady", ke které nedochází v tiskárně, ale při oddělování známek z PA. Jistě si každý všiml, že tiskárna přešla z tuzemského papíru "fl2" na papír "fl-šv" a z něho na současně používaný papír "fl-šp". Tyto papíry se liší nejen používaným luminoforem, což je zřejmě zásadní důvod této změny, ale liší se mezi sebou i hmatatelně. Tuzemský papír je nažloutlý, opatřený nažloutlým lesklým lepem, papír švédský je bílý, matný a zcela matný má i lep, který se jeví jakoby tam lep ani nebyl. Poznáme to až po olíznutí zadní strany. Oba tyto papíry po operforování vykazovaly snadné oddělování známek bez rozdílu velikosti PO, někdy se nám dokonce známky při nevhodné manipulaci oddělily nechtěně sami. Zato současný španělský papír je tuhý, lep matně lesklý a známky se od sebe oddělují velice špatně, často dochází k otrhání zoubků a tak je třeba v místě perforace několikrát známky přeložit tam a zpět, aby šly lépe odtrhnout. A zde je kámen úrazu. Stačí, aby jste nehtem přitlačili na přeložené známky, když jsou obrazem u sebe a výsledný obtisk je na světě. Když k tomu přidáte teplotu, vznikají pěkné obtisky nejen ocelotiskové barvy, ale i barev hlubotiskových.

Chtěl bych se v této souvislosti zmínit ještě o jednom typu obtisku, ke kterému dochází v "zásobních deskách" (neumím pojmenovat ty tlusté mnoho oddílové desky, ve kterých mají známky uloženy pracovnice u přepážek). Když se totiž na takové desky leckde podíváte, jsou jednotlivé přepážky desek od neustálé manipulace s PA známek ušpiněné. Proto nemáme radi, když nám na přepážce ukáží jediný PA, vyndaný z takovýchto desek, neboť je leckdy zcela špinavý od tiskařských barev. Nedávno jsem prohlížel známky vyndané z takovýchto desek a v místě překladu (PA známek větších rozměrů bývají většinou přeložené v půli) na nich byly také obtisky, ale ne ty, o kterých píší autoři v M-R, ale obtisky jiných známek. I zde se nabízí podobné vysvětlení. Pracovnice pošty vloží do desek nějaký PA známek, desky zavře a v tomto momentu dojde k obtisku OTr barvy na bílé desky. Po vložení jiného PA do desek se může na tento PA přenést obtisk obtisku z desek. Mám pro to důkaz viz obrázky.



V souvislosti s vypsanou soutěží o zajímavou nahodilost, byly do redakce zaslány jedním našim členem výstřižky se známkami, o kterých byl autor přesvědčen, že na nich jsou známky s obtisky způsobenými v tiskárně. Po bližší prohlídce jsme museli konstatovat, že se jedná o stejné obtisky, jaké jsou popsané výše, proto jsme tyto exempláře do soutěže zařadit nemohli. Jako další obrázky přikládám ukázku přežehleného zrcadlového obtisku na známce 1,- Kč znamení zvěrokruhu a přihlášený soutěžní exponát, který nebyl přijat. Sami posuďte, zda jsme neudělali při posuzování chybu.



Všimněte si skvrn, kterých je na známce vpravo požehna-ně, jsou charakteristické pro obtisky z desek poštovních úřednic u přepážek. Zmíněný obtisk na známce vlevo je dle názoru několika sběratelů taktéž obtiskem z desek než VV z tiskárny.

Nyní slíbený obrázek záměrně způsobeného obtisku na známce Kozoroh. Myslím si, že je zbytečné experimentovat jakýmkoli způsobem s našimi známkami a nevědomky se tak dopouštět činností, které jsou mnohdy trestuhodné. Známe ze soudní praxe termíny jako "penězokazectví", "falsum", "podvod" apod. Ať chceme nebo ne, poštovní známka je přeci jenom cenina – poukázka na službu určité finanční hodnoty a podle toho je třeba s ní nakládat.



Zrcadlový obtisk na známce Pofis č. 200 způsobený přeložením a přežehlením PA známek, pocházející z materiálů pana Oppolzera, který na toto téma psal v již zmíněné Merkur-Revue a který učinil několik pokusů, aby odhalil tyto "výrobní vady" na našich známkách. Vzhledem k tomu, že pokusy dopadly pozitivně, nemá smysl, aby to každý zkoušel a dopouštěl se tak poškozování cenin. Buďte obezřetní a na podobné "výhodné" nabídky na burzách nereagujte. Jde v 99 % o napodobeniny VV, ke které může dojít jen velmi ojediněle a po splnění několika podmínek současně. Máte-li tušení, že vlastníte zaručený obtisk způsobený v tiskárně, neváhejte a svěřte se někomu zkušenému (každému členu výkonného výboru Společnosti), zajisté Vám dá vysvětlení i s patřičným zdůvodněním.

Závěrem opět použiji slova autorů článku z M-R. "Zdůrazňujeme, že výrobní vady známek, třebaže zajímavé, nemohou být nosnou částí sbírky, nýbrž pouze jejím doplňkem. Kvalita sbírky je dána něčím zcela jiným – více či méně podrobnou sběratelskou dokumentací výroby a poštovního použití známek. Se znalostmi, které sběratel získá při budování takové sbírky, ho navíc různí "výrobci vzácností" jen těžko napálí."

V dnešním Zpravodaji se dozvíte ještě něco na téma vady papíru. Po stručných informacích o vadách při perforování tak pokračuji v objasňování některých vad vznikajících v jednotlivých fázích výroby. Lepší to bude až po shlédnutí celého výrobního procesu, snad se mi podaří se s PTC domluvit na návštěvě. Myslím si, že je přede mnou ještě kus práce, než na všechny výrobní fáze dojde. Vy můžete posílat Vaše nálezy, které by dokumentovaly tento složitý proces, bude alespoň dostatek průkazného materiálu a přiznejme si, že články doplněné o zajímavé obrázky jsou hodnotnější i čtivější. Článek na téma "Vady stíracího zařízení" bude určitě též zajímavý, neboť dokumentujeme vady jak na okrajích PA, tak vady uvnitř obrazu známek. Zveřejníme jej někdy příště, tak nezapomeňte posílat materiál.