Zpravodaj 1/2004: Zapomenutí umělci – díl 2.

Dnes budu vzpomínat opět na umělce, kteří v období ČSR II měli zrealizovánu jedinou známku podle jejich návrhu a zůstali tak trochu v pozapomnění. Opět neznám důvody proč tomu tak bylo, ale snad se mi podaří vypátrat souvislosti a v závěru seriálu toto objasnit.

Jan SMETANA – český malíř a grafik. * 3. 10. 1918, † 6. 4. 1998 v nedožitých 80 letech. Vystudoval ČVUT a UK Praha. Byl žákem Jaroslava Bendy a Antonína Strnadela. Stal se postupně členem Skupiny 42, Umělecké besedy, SČUG Hollar a Skupiny 58. Zaujat městskou krajinou, zejména poezií a melancholií předměstí. Jeho pobyt v Paříži inspiroval i jeho tvorbu. V posledním období dospěl k abstraktním kompozicím s převládajícími konstruktivními prvky, které sugerují přírodní procesy nebo vesmírné vize. Důležité místo v jeho tvorbě 40. let zaujímá grafika, lyrické křehké suché jehly a lepty. Byl malířem, který ve Skupině 42 zaujímal místo krajináře moderního světa. Z jeho díla jsem vybral obraz "Konečná stanice".



V roce 1952 byla dána do oběhu emise známek s motivem "Sjednocené tělovýchovy" , kde známka Pofis 673 s námětem štafetového běhu byla vyryta panem B. Roulem podle námětu Jana Smetany. Jinou známku od tohoto umělce v galerii známek 1945 – 1992 nenalezneme.


František TICHÝ – český malíř a grafik. * 25. 3. 1896, † 7. 10. 1961. Tento významný představitel českého moderního umění
absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kterou nedokončil. Vyučil se litografem. Byl členem Umělecké besedy. Stál vždy mimo skupinová hnutí. Umělecky dozrál za svého pobytu ve Francii 1930 - 1935. Základní životní zkušeností byla pro něho atmosféra cirkusového života, kterou osobně poznal. Základem jeho prací zůstává tvarová a kreslířská fantazie, jak je vidět v jeho cyklu "Hadí muž" viz. ukázka.



Ve třicátých letech se pokoušel o obrazovou syntézu v několika rozměrnějších obrazech jako je "Kouzelník s kartami", tento jeho obraz známe taktéž z naší známkové tvorby. V roce 1967 byl vybrán jako námět pro emisi "Umění 1967". Podle obrazu graficky upravil a vyryl J. Herčík (Pofis 1647). Věnoval se též portrétu, zátiší a ilustraci.



Nás však zajímá období, ze kterého pochází návrh, podle kterého byla zrealizována známka Pofis 519 a 520 nominále 1,50 Kčs a 5,- Kč. Při příležitosti konání 50. jubilejního Pražského vzorkového veletrhu v roce 1949. Na známce je zobrazena mapa zeměkoule. Známky v barvě hnědé a modré vyryl Jindra Schmidt. Po roce 1945 působil František Tichý jako profesor na VŠUP v Praze. Ilustroval knihy "Cirkus Humberto" E. Basse nebo "Romaneta" J. Arbese.


Karel VIK – český malíř a grafik, * 4. 11. 1883, † 8. 10. 1964. Jako rodák z Podkrkonoší absolvoval nejprve tkalcovskou školu v Lomnici nad Popelkou, později vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Rudolfa von Ottenfelda. I Karel Vik byl zakládajícím členem SČUG Hollar. Věnoval se téměř výhradně dřevorytu, na akademii zastihl žáky Mařákovy školy, kteří v něm vzbudili zájem o krajinu. Pečlivou technikou zobrazoval zejména kraj kolem Turnova a Malé Skály. Později i výjevy Prahy - viz ukázka.



Jeho dřevoryty ilustrují knihy "Praha v barevných dřevorytech, Slovensko, Střední Čechy, Severní Čechy, Litomyšl nebo Kraj slavný kamenem". Ilustroval také básně J. Vrchlického a S. Čecha. Do známkové tvorby zasáhl již kolem roku 1929, kdy podle jeho obrazů s náměty krajin byly zhotoveny většinou rukou K. Seizingera známky ČSR I: Pofis 257, 304 – 313, A 329 – 330, 345 (některé byly převzaty i pro období Protektorátu). (tyto jeho obrazy nemusely ale vzniknout jako návrhy známek) Další jeho obraz byl použit na známku až v roce 1955 (jedniný v období ČSR II), kdy byla zhotovena B. Housou letecká známka Pofis L 40 z emise "Československá města" s motivem Bratislavy.


Karel VYSUŠIL – český grafik. * 14. 11. 1926 (čerpám z literatury vydané v roce 1995 a 2000, zde se neuvádí datum úmrtí, tedy je pravděpodobné, že v listopadu 2003 oslavil pan Vysušil své 77 narozeniny). Také on vystudoval AVU v Praze pod vedením O. Nejedlého a K. Mináře. Od roku 1952 je členem SČUG Hollar, vystavoval se skupinou Máj. Jeho nejoblíbenějšími grafickými technikami jsou suchá jehla, lept a barevná litografie. Obdržel řadu uznání a v roce 1969 stříbrnou plaketu v Tokiu. V 50. letech vytvořil řadu linorytů a dřevořezů. V 60. letech u něho nastoupila litografie, která se vedle koláže stala nadále nejdůležitějším výtvarným prostředkem.



Protože se věnoval i užité grafice, vznikl tak vedle řady plakátů, knižních ilustrací a návrhů knižních obálek i návrh známky Pofis 1137 k 1. Mistrovství světa v letecké akrobacii z roku 1960, které se konalo v Bratislavě. Známku vyryl Jan Mráček a byla vytištěna fialovým rotačním ocelotiskem kombinovaným modrým hlubotiskem. Dodejme jen, že mimo jiné realizoval Karel Vysušil monumentální textilní panó pro svatební síň v Žatci. Jeho díla můžeme shlédnout v Národní Galerii v Praze.


Teodor ROTREKL – český malíř a ilustrátor, * 1. 6. 1923, oslavil letos v červnu 80. narozeniny, přesto v žádné filatelistické literatuře o jeho narozeninách neproběhla sebemenší zpráva. Proč? Tento umělec se ponejvíce věnuje knižní ilustraci a z ní převážně sci-fi knihám. Za to obdržel Cenu Mlok. Část jeho scifi tvorby je reprodukována v autorském albu "Světy mé fantasie". Já jsem na ukázku vybral ilustraci z knihy "Labyrint říše rozumu".



I tento umělec se může pochlubit zrealizovaným návrhem pro známku Pofis 1328 z roku 1963. Na počest 30. Mezinárodního slévárenského sjezdu v Praze byla vydána známka s námětem slévárenské pánve právě podle návrhu T. Rotrekla. Jestli tento návrh dostal za úkol nebo jej zhotovil v rámci nějaké vypsané soutěže nevím, vím jen, že se tématicky zcela odlišuje od jeho ostatní tvorby. To ostatně posuďte sami.


Tímto uzavírám druhý díl o zapomenutých umělcích. Přeji si, aby mé příspěvky vzbudily pozitivní vzpomínky nejen na naše umělce, ale i na známky ČSR II.