Zpravodaj 1/2006: 60. výročí založení OSN

Vážení čtenáři. Po článcích o SPU a ITU je na řadě článek, který by měl velmi stručně představit Organizaci spojených národů, a to u příležitosti oslav jejího vzniku. V říjnu loňského roku uplynulo již šedesát let od nabytí platnosti Charty OSN. Ta byla podepsána 26. června 1945 v San Franciscu na závěr Konference Organizace spojených národů o mezinárodní organizaci a vešla v platnost 24. října 1945. Statut Mezinárodního soudního dvora tvoří integrální součást Charty. Co je obsahem Charty slouží i dnes k zamyšlení, proto bude vhodné si text připomenout.

CHARTA ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI
uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých, vytvořit poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných pramenů mezinárodního práva, podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě,

A K TOMU CÍLI
pěstovat snášenlivost a navzájem žíti v míru jako dobří sousedé, sjednotit své síly k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, přijmout zásady a zavést metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno jinak než ve společném zájmu, a používat mezinárodního ústrojí k podpoře hospodářského a sociálního povznesení všech národů,

ROZHODLI JSME SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM TĚCHTO CÍLŮ DOSÁHLI.
Proto se naše vlády prostřednictvím svých zástupců, kteří se shromáždili v městě San Franciscu a předložili své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodly na této Chartě Spojených národů a zřizují tímto mezinárodní organizaci zvanou Spojené národy.


Název „Spojené národy“ navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé jej bylo užito za druhé světové války v „Deklaraci Spojených národů“ z 1. ledna 1942, kdy se zástupci 26 států jménem svých vlád zavázali k pokračování v boji proti mocnostem Osy. Státy nejprve založily mezinárodní organizace určené ke spolupráci v konkrétních otázkách. Mezinárodní telekomunikační unie byla založena již v roce 1865 pod tehdejším názvem Mezinárodní telegrafická unie a Všeobecná poštovní unie vznikla roku 1874. Obě jsou dnes specializovanými organizacemi systému OSN. V roce 1899 se v Haagu konala První mezinárodní mírová konference, jejímž cílem bylo vypracovat nástroje k mírovému řešení krizí, prevenci válek a kodifikaci pravidel boje. Konference schválila Úmluvu o mírovém řešení mezinárodních konfliktů a ustavila Stálý arbitrážní soud, který zahájil činnost v roce 1902. Předchůdkyní OSN byla Společnost národů, organizace navržená za podobných podmínek v průběhu První světové války a ustavená v roce 1919 v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“. Mezinárodní organizace práce vznikla rovněž v rámci Versailleské smlouvy jako přidružená organizace Společnosti národů. K ukončení činnosti Společnosti národů došlo poté, co se jí nepodařilo zabránit vypuknutí druhé světové války. V roce 1945 se zástupci 50 zemí sešli v San Francisku na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání, aby vypracovali Chartu OSN. Delegáti tehdy rokovali o návrzích vypracovaných zástupci Číny, Sovětského svazu, Spojených států a Velké Británie během srpna až září 1944 v Dumbarton Oaks. 26. června 1945 Chartu podepsalo 50 zemí. Polsko sice nebylo na konferenci zastoupeno a svůj podpis připojilo později, je však počítáno mezi původních 51 členských států OSN. Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně je proto 24. říjen oslavován jako Den Spojených národů.


Informační centrum OSN v Praze (UNIC) působí v Praze od roku 1947. Je součástí celosvětové sítě informačních center OSN v téměř 70 zemích. Základním posláním centra je poskytování informací o činnosti celého systému OSN. Informační centrum OSN zároveň plní úlohu oficiálního zastoupení Spojených národů v České republice. Mimo jiné vytváří a spravuje internetovou stránku OSN v češtině (www.osn.cz); vydává UN Bulletin (měsíčně) a tiskové zprávy (nepravidelně) v češtině a angličtině; poskytuje všem zájemcům infor-mace ze světa Spojených národů prostřednictvím e-mailové služby UN INFO on-line; udržuje přímý kontakt se sdělovacími prostředky, nevládními organizacemi, státními a vzdělávacími institucemi prostřednictvím tiskových konferencí, seminářů a přednášek o všech aspektech činnosti OSN; spravuje veřejnou knihovnu s více než 12 000 publikacemi, dokumenty a periodiky OSN; zodpovídá dotazy veřejnosti na dění v systému světové organizace; organizuje vzdělávací semináře pro studenty středních a vysokých škol spojené s návštěvou UNIC a Domu OSN. Seminář sestává z krátké přednášky, prezentace dokumentárního filmu o činnosti OSN a "otázek a odpovědí". Po skončení semináře je možné navštívit výstavu ve vstupních prostorách Domu OSN a obchod se suvenýry UNICEF; organizuje výstavy, filmové projekce a informační kampaně, provozuje audiotéku a videotéku; poskytuje informační a technickou podporu projektům z oblasti mezinárodních vztahů, vzdělávání, ochrany menšin apod. (např. Pražský Model OSN); vydává a zhotovuje publikace, filmy a další informační materiály OSN v českém jazyce; do sídla OSN v New Yorku podává zprávy o politickém vývoji ve své hostitelské zemi v rámci "systému včasného varování".

Adresa: UNITED NATIONS HOUSE (Dům OSN)
nám. Kinských. 6
150 00 Praha 5

Při OSN pracují specializované agentury, které mají vlastní program a náplň a starají se o danou oblast. Mezi nejznámější patří: Mezinárodní organizace práce (ILO); Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO); Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO); Světová zdravotnická organizace (WHO); Světová banka (WB); Mezinárodní měnový fond (IMF); Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO); Mezinárodní poštovní unie (UPU); Mezinárodní telekomunikační unie (ITU); Mezinárodní meteorologická organizace (WMO); Mezinárodní námořní organizace (IMO); Světová organizace pro duševní vlastnictví (WIPO); Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD); Mezinárodní organizace pro průmyslový rozvoj (UNIDO); Mezinárodní úřad pro atomovou energii (IAEA) a další. Vedle toho má OSN další orgány a realizuje programy na podporu určitých oblastí. Každý již slyšel o Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) nebo Dětském fondu (UNICEF).


Dětský fond OSN – UNICEF je největší světovou organizací, která se celosvětově zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí a podporou jejich všestranného rozvoje. Založen byl v roce 1946, původně jako Mezinárodní dětský fond neodkladné pomoci (United Nations International Children’s Emergency Fund) pro pomoc dětem, postiženým 2. světovou válkou. Od roku 1953 se UNICEF, již pod názvem United Nations Children’s Fund, stal trvalou součástí Organizace spojených národů, specializovanou na programovou pomoc strádajícím dětem celého světa. Původní zkratka UNICEF zůstala zachována. Největší část pomoci směřuje do těch částí světa, kde je situace dětí nejtíživější. Za více než půlstoletí své činnosti pomohl UNICEF ochránit životy stovek milionů dětí, celkem dnes působí ve 161 zemích a oblastech světa.


Velkou podporou UNICEF v jeho činnosti ve prospěch dětí bylo přijetí Úmluvy o právech dítěte Valným shromážděním OSN v roce 1989. UNICEF je mezivládní organizace, a tak při prosazování svých cílů může přímo spolupracovat s vládami jednotlivých zemí i s nevládními organizacemi. Z charakteru UNICEF jako dobrovolné organizace vyplývá, že kromě profesionálních pracovníků UNICEF se na jeho práci významně podílejí dobrovolní spolupracovníci. Činnost celé organizace je řízena Výkonnou radou, která je složena z 36 volených zástupců z jednotlivých oblastí světa, a to na období 3 let. Současnou výkonnou ředitelkou UNICEF je paní Carol Bellamy (USA). Hlavní ústředí UNICEF sídlí v New Yorku, důležité ústřední úřadovny a distribuční základny UNICEF pracují také v Ženevě, Bruselu, Tokiu a v Kodani. Pro potřeby výzkumu a vzdělávání působí ve Florencii Výzkumné centrum dítěte (UNICEF Innocenti Research Centre), s výsledky jehož výzkumu se můžete seznámit též na Internetu, event. si je i objednat. Organizační strukturu UNICEF tvoří 8 regionálních úřadoven, určených pro řízení činnosti UNICEF v jednotlivých oblastech světa, 37 Národních výborů pro UNICEF a 127 kanceláří UNICEF pro práci v rozvojových a průmyslově méně vyspělých zemích (field offices). Partnerem Českého výboru pro UNICEF je Regionální úřadovna pro Evropu se sídlem v Ženevě. Významné postavení v činnosti a struktuře UNICEF mají Národní výbory pro UNICEF, které jsou jeho reprezentanty ve vyspělých průmyslových zemích. Zabývají se zejména prosazováním Úmluvy o právech dítěte a činnosti UNICEF, osvětovou a vzdělávací činností a shromažďováním finančních prostředků pro programy pomoci dětem ve světě. Český výbor pro UNICEF je od roku 1991 jedním z nich.


OSN má také svoji vlastní poštovní správu UNPA (United Nations Postal Administration). Poštovní známky OSN se pro své atraktivní náměty, vysoké umělecké a technické ztvárnění stávají předmětem stále většího zájmu filatelistů. Podílejí se na nich umělci, rytci a tiskárny z mnoha zemí světa. O této instituci přinesu podrobnější informace v samostatném článku v některém z příštích Zpravodajů.


O této nejvýznamnější mezinárodní organizaci a jejich součástí by se nechala napsat kniha doplněná spoustou motivů sejmutých ze známek většiny známkových zemí světa.

Také naše bývalé Československo jako jeden ze zakládajících států si připomínalo na známkách významné dny a výročí OSN. Již v roce 1959 u příležitosti 10. výročí Všeobecné deklarace lidských práv byla vydána emise tří známek naší významné mistrovské dvojice Švabinský – Schmidt. V roce 1965 vyšla také tříznámková emise oslavující 20 let od podpisu Charty OSN. Hned o rok později jsme si na poštovní známce připomněli Sekretariát světové zdravotnické organizace v Ženevě. Vlastní výročí podpisu Charty OSN bylo připomenuto u příležitosti 25ti let na známce velkého formátu s kuponem. Stejný formát byl zvolen u příležitosti výročí UNESCO – Světový rok boje proti kolonialismu, rasovému útlaku, fašismu a apartheidu.


Aršíková úprava byla zvolena u příležitosti 35. a 40. výročí OSN. Ještě jeden aršík související s touto organizací máme ve svých sbírkách. Jedná se o událost – II. zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN o odzbrojení, které se uskutečnilo roku 1982 v New Yorku.


Se známkou k výročí Světové zdravotnické organizace byla vydána také známka k 20. výročí UNESCO. Námět Unesco byl vzpomenut ještě v roce 1990, který byl vyhlášený za Mezinárodní rok boje proti negramotnosti.



Období nové České republiky připomnělo na známkách také několik událostí. Série výplatních známek s námětem městské architektury obsahuje známku hodnoty 3,- Kč s Českým Krumlovem, který je vyhlášený Světovou kulturní památkou UNESCO. Rok 1994 byl vyhlášen za Mezinárodní rok rodiny, proto i k této příležitosti byla vydána poštovní známka. Hned následující emise připomněla výročí osobností UNESCO Voltaiera a G. Agricolu. Této organizaci byla věnována ještě jedna emise. Krásy naší vlasti zobrazují výjevy z dalších našich měst zařazených v rámci světového kulturního dědictví - Telče a Prahy. V roce 1995 jsme si připomněli známkou 50. výročí OSN a opět o rok později v emisi Krásy naší vlasti další naši památku zařazenou na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Zelenou Horu – poutní místo u Žďáru nad Sázavou. Poslední známkou související s OSN byla známka vydaná k výročnímu zasedání MMF, které se konalo v roce 2000 v Praze. Avšak s organizací UNESCO souvisely znovu emise Krásy naší vlasti. V roce 2001 jsme si připomněli barokní zámek v Kroměříži a skanzen Holašovice, v roce 2002 zámek Litomyšl a sloup Nejsvětější trojice v Olomouci. Rok 2005 připomněl baziliku sv. Prokopa v Třebíči a vilu Tugendhat v Brně. Známky ČR jsou známkami mladými, proto jsem je do obrazového výběru nezařadil.


OSN se za dobu jejího trvání zasloužila za řadu významných světových dohod. Asi mi dáte za pravdu, že za zásadní jsou považovány ty o odzbrojování.


V říjnu 2005 bylo připomenuto ještě jedno výročí, a to 55 let od vydávání poštovních známek OSN. Již jsem se zmínil, že o této činnosti připravím samostatný článek, neboť toto téma si ho zaslouží. Vzhledem k začlenění SPU a ITU pod OSN bylo správné si tuto organizaci připomenout. V minulém Zpravodaji místo nezbylo, proto vzpomínám až nyní, půl roku po uplynutí 60.výročí, které bylo vzpomenuto i na známkách OSN.