Nabídka našeho eshopu
Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na paměťové kartě
- Cena: 999 Kč
Zpravodaj 3/2003: Průměr PO u známek České republiky tištěných na strojích WIFAG
V posledních letech se mezi specializovanými sběrateli známek České republiky velmi rozšířilo sbírání různých průměrů perforačních otvorů, tj. použití různých rámců k perforaci stejných známek. V katalozích České republiky sice položky z této kategorie specializace zatím nemají samostatné cenové záznamy, v tabulkách se však podle vzácnosti objevuje hodnocení od jedné do pěti teček, což je dobrým vodítkem pro výměnu, nákup i prodej. Sběratelé běžně rozlišují perforační otvory malé (MPO), střední (SPO) a velké (VPO), ovšem přesná kritéria pro určení jednotlivých kategorií ještě nebyla vypracována.
V letošním Zpravodaji č. 1 se o určení takových kritérií pokusili v článku Zoubkování českých známek a známkových sešitků v roce 2002 Jaroslav Konečný a Pavel Martínek. Ti uvádějí mimo jiné údaj z PTC, a.s. v Praze, že perforační rámce pro rotační ocelotisk kombinovaný s hlubotiskem (tisky na strojích WIFAG 2 a 3) obsahují jehly o průměrech 0,96 mm, 1,0 mm, 1,06 mm, 1,12 mm a 1,18 mm. Vzápětí pak používají toto rozlišení: MPO – cca 0,9 mm, SPO – cca 1,0 mm, VPO – cca 1,1 mm. Z toho by ovšem plynulo, že MPO na českých známkách vůbec neexistují, zatímco tři rámce o různých průměrech perforačních otvorů, viditelných pouhým okem, by splynuly do jedné kategorie SPO. Že takové rozlišení nefunguje, je jasné z klasifikace dvou různých průměrů PO u letošní známky Velikonoce 6,40 Kč pod jednotnou hlavičkou SPO.
Chyba je však také v katalogu Pofis Česká republika 1993–2003, pro nějž jsem tabulku "Rozdílné velikosti perf. otvorů u známek ČR" na str. 124 zpracoval já. V legendě pod tabulkou je chybně uvedeno, že MPO mají průměr cca 0,8 mm, SPO 0,9 mm a VPO 1,0 mm. Podle tohoto rozdělení by měly všechny české známky z rotaček WIFAG pouze VPO.
Odstranění chyb je velmi jednoduché a není třeba měnit ani řádek v uvedené katalogové tabulce. Stačí si vzít na pomoc základní matematická pravidla pro zaokrouhlování:
MPO – cca 1,0 mm
(zahrnuje rámce o průměru PO 0,96 mm, 1,0 mm a 1,02 mm);
SPO – cca 1,1 mm
(zahrnuje rámce o průměru PO 1,06 mm a 1,12 mm)
VPO – cca 1,2 mm
rámec o průměru PO 1,18 mm)
Přijetím tohoto rozdělení se vyřeší veškeré zásadní problémy s rozlišením velikostí perforačních otvorů u všech formátů známek z WIFAGu.
Jediný drobný problém, který zůstává, je rozlišení dvou rámců s MPO u známek formátu 23x30 mm; toho, který má mezi ZP 34 a 35 třetí PO shora menšího průměru (u formátu 30x23 mm je to mezi ZP 17 a 22), a toho (nejčastěji používaného), který tento menší PO nemá. V tomto případě se osvědčilo nazývat rámec s jedním menším perforačním otvorem MPO+MPO; toto označení má analogii v označení VPO+MPO pro rámec používaný pro perforaci známek formátu 23x40 mm či 40x23 mm, který v sestavě otvorů o průměru 1,18 mm (VPO) obsahuje šest jehel o průměru 1,0 mm (MPO).
K této problematice žádáme Vaše zásadní připomínky, abychom mohli tento problém definitivně uzavřít do konce letošního roku.
Poznámka:
Dovolím si poznámku. Nevím, zda někdy někdo ze členů Společnosti konzultoval tuto problematiku s pracovníky PTC. Dle mého názoru by bylo nejjednodušší "kombinované" rámce osadit stejnými jehlami, zrovna tak dát do pořádku ty rámce, které vykazují vychýlené jehly a způsobují tak odchylky v perforaci. Protože jsem ale žádný perforační rámec doposud neviděl a dovoluji si troufat, že většina čtenářů Zpravodaje také ne, zůstává tato myšlenka jen hypotézou, neboť nevím, zda je to vůbec technicky možné. Pokud to technicky možné je, pak nastává další problém a to zda vůbec někoho v PTC tato věc zajímá. Je to třeba pro ně taková malichernost, že by se tomu nikdo nevěnoval.
Jinak je dobré, že má někdo snahu sjednotit terminologii týkající se rozlišení perforačních otvorů. Je to dobrý tip pro zavedení tohoto rozlišení do odborné terminologie filatelie, ze které bychom měli vycházet všichni. Jak specialisté, kteří se perforaci věnují podrobně, tak obchodníci, kteří by měli vycházet z naší publikační základny.
Jako ukázku použitého rozdílného perforačního rámce vidíte známky č. 300-301 fenek a panda malá z emise Ochrana přírody – zvířata v ZOO. Vlevo jsou známky s MPO, vpravo s VPO. Zatímco u většiny známek byl použit rámec s VPO, známek s MPO bylo perforováno jen minimum, proto jsou vzácnější.
V letošním Zpravodaji č. 1 se o určení takových kritérií pokusili v článku Zoubkování českých známek a známkových sešitků v roce 2002 Jaroslav Konečný a Pavel Martínek. Ti uvádějí mimo jiné údaj z PTC, a.s. v Praze, že perforační rámce pro rotační ocelotisk kombinovaný s hlubotiskem (tisky na strojích WIFAG 2 a 3) obsahují jehly o průměrech 0,96 mm, 1,0 mm, 1,06 mm, 1,12 mm a 1,18 mm. Vzápětí pak používají toto rozlišení: MPO – cca 0,9 mm, SPO – cca 1,0 mm, VPO – cca 1,1 mm. Z toho by ovšem plynulo, že MPO na českých známkách vůbec neexistují, zatímco tři rámce o různých průměrech perforačních otvorů, viditelných pouhým okem, by splynuly do jedné kategorie SPO. Že takové rozlišení nefunguje, je jasné z klasifikace dvou různých průměrů PO u letošní známky Velikonoce 6,40 Kč pod jednotnou hlavičkou SPO.
Chyba je však také v katalogu Pofis Česká republika 1993–2003, pro nějž jsem tabulku "Rozdílné velikosti perf. otvorů u známek ČR" na str. 124 zpracoval já. V legendě pod tabulkou je chybně uvedeno, že MPO mají průměr cca 0,8 mm, SPO 0,9 mm a VPO 1,0 mm. Podle tohoto rozdělení by měly všechny české známky z rotaček WIFAG pouze VPO.
Odstranění chyb je velmi jednoduché a není třeba měnit ani řádek v uvedené katalogové tabulce. Stačí si vzít na pomoc základní matematická pravidla pro zaokrouhlování:
MPO – cca 1,0 mm
(zahrnuje rámce o průměru PO 0,96 mm, 1,0 mm a 1,02 mm);
SPO – cca 1,1 mm
(zahrnuje rámce o průměru PO 1,06 mm a 1,12 mm)
VPO – cca 1,2 mm
rámec o průměru PO 1,18 mm)
Přijetím tohoto rozdělení se vyřeší veškeré zásadní problémy s rozlišením velikostí perforačních otvorů u všech formátů známek z WIFAGu.
Jediný drobný problém, který zůstává, je rozlišení dvou rámců s MPO u známek formátu 23x30 mm; toho, který má mezi ZP 34 a 35 třetí PO shora menšího průměru (u formátu 30x23 mm je to mezi ZP 17 a 22), a toho (nejčastěji používaného), který tento menší PO nemá. V tomto případě se osvědčilo nazývat rámec s jedním menším perforačním otvorem MPO+MPO; toto označení má analogii v označení VPO+MPO pro rámec používaný pro perforaci známek formátu 23x40 mm či 40x23 mm, který v sestavě otvorů o průměru 1,18 mm (VPO) obsahuje šest jehel o průměru 1,0 mm (MPO).
K této problematice žádáme Vaše zásadní připomínky, abychom mohli tento problém definitivně uzavřít do konce letošního roku.
Poznámka:
Dovolím si poznámku. Nevím, zda někdy někdo ze členů Společnosti konzultoval tuto problematiku s pracovníky PTC. Dle mého názoru by bylo nejjednodušší "kombinované" rámce osadit stejnými jehlami, zrovna tak dát do pořádku ty rámce, které vykazují vychýlené jehly a způsobují tak odchylky v perforaci. Protože jsem ale žádný perforační rámec doposud neviděl a dovoluji si troufat, že většina čtenářů Zpravodaje také ne, zůstává tato myšlenka jen hypotézou, neboť nevím, zda je to vůbec technicky možné. Pokud to technicky možné je, pak nastává další problém a to zda vůbec někoho v PTC tato věc zajímá. Je to třeba pro ně taková malichernost, že by se tomu nikdo nevěnoval.
Jinak je dobré, že má někdo snahu sjednotit terminologii týkající se rozlišení perforačních otvorů. Je to dobrý tip pro zavedení tohoto rozlišení do odborné terminologie filatelie, ze které bychom měli vycházet všichni. Jak specialisté, kteří se perforaci věnují podrobně, tak obchodníci, kteří by měli vycházet z naší publikační základny.
Jako ukázku použitého rozdílného perforačního rámce vidíte známky č. 300-301 fenek a panda malá z emise Ochrana přírody – zvířata v ZOO. Vlevo jsou známky s MPO, vpravo s VPO. Zatímco u většiny známek byl použit rámec s VPO, známek s MPO bylo perforováno jen minimum, proto jsou vzácnější.
Autor poznámky Josef Fronc
Autor: Marcel Arbeit | 21. 4. 2004
Komentáře
Nejsou žádné komentáře
Nabídka našeho eshopu
Na DVD je devět známkových zemí - ČSR (1918-1939), ČSR (1945-1992), ČR (1993-2021), SR (1993-2021), Protektorát ČaM (1939-1945), Slovenský stát (1939-1945), Rakousko (1850-1918), Rakousko (1918-1938), Uhersko (1871-1918).
- Cena: 949 Kč
Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na paměťové kartě
- Cena: 999 Kč
Servis článku