Zpravodaj 3/2005: Jednorámový exponát na stříbrnou medaili

Na výstavě Brno 2005 byly jednorámové exponáty hodnoceny zcela novým způsobem. Tyto exponáty jsou úžasnou šancí i pro začínající filatelisty a rozšiřují možnosti vystavovat i nejrůznější specializace, např. jednu známku, krátké výplatní období atd.

Pro tuto výstavu jsem připravil exponát Automatové známky - hrad Veveří v poštovním provozu, za který jsem dostal 72 bodů, což je stříbrná medaile. Byl to jediný exponát s českými známkami na české výstavě! Vybíral jsem ze 30 listů těch nejlepších 16, které jsem poslal na výstavu. Na výstavě v Příbrami 2002 jsem jej ukázal poprvé, zde bylo ještě jiné hodnocení - smaragd a exponát dostál od té doby řady změn. Chtěl jsem se na brněnskou výstavu dobře připravit a získat dobré hodnocení. Informace o přípravě exponátu jsem získal od dlouholetého vystavovatele Mgr. Malečka, literaturu pro zpracování mi doporučil a poté i zapůjčil pan Mikulčák, s hodnocením exponátu mě seznámil Ing. Müller. Můj exponát je opřen především o celistvosti, a tak jsem využil znalostí celinového experta Jana Starce. Kdo jiný mohl být duchovním otcem celého exponátu než kapacita v oboru automatových známek Ing. Šilhán. A tímto způsobem jsem tedy sestavil v podstatě „kolektivní“ exponát. Chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří mi svými radami pomohli k dobrému umístění. Pokud můžete pracovat s kolektivem špičkových odborníků ve svém oboru, ani to nemohlo dopadnout jinak.

Vybral jsem si tyto známky vzhledem k tomu, že výstava je v Brně, a také proto, že byly staženy z automatových strojů a začínají být na celistvostech vzácné. Veškeré celistvosti jsou z období, kdy tyto známky byly dostupné v automatech. V exponátu ukazuji řadu velmi vzácných celistvostí, které jsem již jinde neviděl. Ing. Šilhán mi vysvětlil, co je důležité a podstatné pro celý exponát. Jsou zde základní typy a podtypy, ukazuji všechny tiskové vady, uvádím zajímavé výrobní vady. Samozřejmě, že nechybí ani elektronické závady kolem tisku hodnot a posuny a soutisky hodnotových údajů.

Závěrem chci upozornit, že v exponátu je ukázka všeho, co tam má být a co je vlastně dostupné. Velmi krátce a výstižně tento exponát zhodnotil pan Aksamit ve svém článku ve Filatelii č. 6/2006 až na pár drobných detailů. Celistvosti byly sice poslány i z míst, kde automat nebyl instalován, ale byla tam filatelistická přepážka, kde známky byly nějakou dobu k dostání. Dalším faktem, který nemůžeme opominout je to, že Česká pošta rozesílala známky obchodníkům prakticky po celé republice, takže výskyt celistvostí nemůžeme omezit jen na místa s automaty.

Hodnocení exponátu - to by mohla být samostatná kapitola. Ve výše uvedené Filatelii je uvedeno, že exponát je přeceněný. Autor se zřejmě zaměřil na finanční stránku exponátu, ale toto není jediné kritérium pro ohodnocení exponátu. Před více než deseti lety jsem měl v exponátu Československa 1945 - 1955 hned několik věcí, které neměli nejen ostatní filatelisté, ale nejsou ani v poštovním muzeu, a přesto mi tehdejší jury dala jen stříbrnou nebo pozlacenou medaili. Situace došla tak daleko, že jsem od té doby tento exponát odmítal vystavovat. Vzácné věci jsem dal do trezoru a občas posílám exponát do zahraničí, kde získávám slušné ohodnocení. Hodnocení výstavního exponátu však zahrnuje více oblastí. Nemohu souhlasit, že exponát je přeceněný, neboť jsem se vlastně trefil díky pomoci ostatních zkušených filatelistů do kritérií pro stříbrnou medaili. Těchto kritérií je hned několik a není to jen hodnota celého exponátu, jak mylně někteří filatelisté předpokládají.

Práce jury je těžká, musí se seznámit s exponátem, vyluštit z popisů znalosti vystavovatele, odhadnout, který materiál je vzácný (drahý nemusí být vzácný a naopak), posoudit exponát jako celek, zhodnotit splnění záměru exponátu a dotažení celé myšlenky. Jury má na toto vše šibeničně krátký čas. Za tento exponát jsem dostal 72 bodů, takže jsem ztratil 28 bodů. Můžeme sledovat jednotlivé části hodnocení:

prezentace a úprava - maximálně 5 bodů. Těžko mohu ztratit více jak 2 body, úprava je standardní a prezentace je obvyklá.

stav a vzácnost – max. 30 bodů. Materiál je sice v perfektní kvalitě, ale vzácnost zde trochu koresponduje s finančním ohodnocením, jsou zde celistvosti , které jsou pro mě opravdu vzácné, protože už je nikde nezískám, ale přesto hodnocení vzácnosti zde jde minimálně na 50 %, čili ztrácím tak asi 10 - 13 bodů.

filatelistické znalosti, studium a výzkum - 35 bodů. Znalosti jsem využil při výběru materiálu, dokumentuji je popisem. Naštěstí pro tento exponát jsou informace dobře dosažitelné. Dokonce jsem si dovolil dát do exponátu jednu zajímavost, tak trochu vadu na kráse, což by mi mohl vytknout jen ten, kdo tyto známky opravdu dokonale zná. Zvláště bych chtěl podtrhnout přesný popis celistvostí, kde uvádím i rozpis poštovních sazeb, což by mělo v exponátu být a což nebylo u exponátů, které měly podstatně větší ohodnocení.

zpracování a filatelistický význam – max. 30 bodů. Zpracování bylo konzultováno se špičkovými filatelisty, kteří se přímo touto sérií zabývají. Filatelistický význam čestně vzato je malý, přece jen jsou emise, které mají podstatně větší kredit, čili ztrácím dalších 10 - 15 bodů. Hodnocení exponátů tedy není jednoduchá záležitost, a než se pustíme do jeho polemiky, je třeba se důvěrně seznámit s výstavním řádem.

Závěr: V naší Společnosti je řada filatelistů, kteří mají nejen materiál, ale i potřebné znalosti pro vytvoření velmi kvalitních jednorámových exponátů. Nějak se prostě začít musí. Využijte ve svém okolí těch, kteří vám mohou s tímto exponátem pomoci, tak jak jsem to udělal já. Na našich setkáních můžete váš exponát přinést a poptat se, co je třeba udělat pro dobré hodnocení. Držím vám palce a těším se na vaše exponáty na příští výstavě - zřejmě 2007 v Karlových Varech.