Zpravodaj 3/2006: Nezapomenutelní umělci – Alfréd Fuchs

Jak jsem již nastínil v úvodníku, zahajuji tímto číslem Zpravodaje novou rubriku věnovanou naší známkové tvorbě. I když mezi čtenáři Zpravodaje jsou někteří, kteří preferují poštovní známku jen z toho filatelistického pohledu, je vhodné vnímat známku jako miniaturní umělecké grafické dílo se vším všudy. Budeme se tedy věnovat předlohám pro vznik známek, návrhům a jejich autorům, rytcům i tiskovým technikám. Filatelisté, kteří čekají jen na to, jakou TF vydavatel použil, jak známky perforoval, jaký použil papír a kolik DV a VV se při tisku známek podařilo dát do oběhu, ať tyto stránky přeskočí, určitě se i na ně v rámci obsahu časopisu dostane.

Když jsem před třemi roky začal vzpomínat na ty autory, kterým byla zrealizována jen jedna známka (seriál doposud není ukončen, ani závěry nebyly vysloveny), neuvědomil jsem si, že i těm ostatním je třeba věnovat prostor. Většinou se k nim vracíme až poté, kdy zjistíme, že již nejsou mezi námi. Prvním z nich je autor několika desítek známek československých i českých, na kterého vzpomíná Ing. Jiří Koukal ze Žďáru nad Sázavou.

Nezapomenutelní umělci – Alfréd Fuchs

Dovolte, abych připomněl dílo Mistra Alfréda Fuchse, který ve Žďáře nad Sázavou ve dnech 14.9. – 3.10.1999 vystavoval ve výstavní síni Staré radnice z iniciativy našeho KF 06-10. Autor pečlivě připravené výstavy se nemohl pro opakované zranění této výstavy a vernisáže zúčastnit. Zaslal proto předsedovi klubu dopis, který byl na vernisáži přečten. Z dopisu vyjímám:

„… a smyslem mé výstavy je ukázat, že to není žádná procházka rajskou zahradou, ale porod malé potvůrky, který dá mnohdy moc a moc práce, variant a možností. Některé mohou být i lepší než vybraný návrh. Potom je zde řada snů, hlavně známky s dětmi nebo Kongres žen, který se nakonec nekonal. Jen se podívejte na varianty razítek pro PRAGA 98, a to ještě nejsou všechny. K Helsinkám jsem předložil ještě více návrhů. Ani nevím, kde všude jsou. Mám k této známce zvláštní vztah. V roce 1984 jsem prodělal těžký infarkt a termín odevzdání návrhů byl zrovna v době, kdy jsem ležel na JIPu v Brandýské nemocnici. Na prsou jsem měl připevněné různé hadice a šňůry vedoucí monitoru, který měl hlásit, že jsem ještě naživu. Sestřičky mi sklopily stolek, no a tam vznikly všechny ty kresby a varianty, které tu vidíte. Sestry je včas odnesly na poštu a termín jsem stihnul. Díky jim! Od té doby uplynulo 15 roků, mnoho známek mi nebylo zasáno, ale myslím si, že za to, čím jsem přispěl do československé a české známkové tvorby se nemusím stydět. Chtěl jsem předložit prostřednictvím této výstavy bilanci své práce, neboť mnoho času mi už nezbývá. Děkuji Vám.“



Na dvaceti panelech byly vystaveny exponáty především z jeho známkové tvorby. Hned na počátku prohlídky nás zaujal nepřijatý návrh ze tříznámkové série „Královská cesta“ Katedrála sv. Víta spolu s originály návrhů Šumava a Podyjí emise „Národní parky“ vydané v roce 1999 pod hlavičkou EUROPA. Dále byla k vidění Fuchsova tvorba posledních let, zejména návrhy na příležitostná razítka a také množství návrhů – drobné grafiky na obálky prvního dne vydání, návrhy na příležitostná razítka k výstavě PRAGA 98 a Rok rodiny 1994. Seznámili jsme se také s návrhem na známku ke Kongresu žen, který se však nekonal i s jednou z variant na Říp i s originály návrhů známky k 10. výročí Helsinské konference, ke Sjezdu čs. strany socialistické, s obálkami Service de Postes i s grafikou k novoročnímu přání České pošty. Další návrhy jsou zaměřeny ke schválenému a posléze nerealitovanému návrhu na Svobodné volby v roce 1990.

V průběhu konání výstavy, den před jejím ukončením 2. 10. 1999, výstavu navštívil v doprovodu své rodiny i Mistr Fuchs osobně. Bohužel, zdržel se jen krátce, takže jsem ho nezastihl. V návštěvní knize jsem si mohl následně přečíst jeho: „Díky! A. Fuchs! Díky!“



Když jsme A. Fuchse po výstavě navštívili v jeho pražském ateliéru, řekl nám, že uspořádání a místo, ve kterém výstava probíhala, se mu velmi líbilo, a že to byla jedna z jeho nejlepších výstav. To nás potěšilo. Skutečně, výstava byla po všech stránkách velmi zdařilá. Dík však především patří ak. malíři Alfredu Fuchsovi za poskytnuté a vystavené exponáty, které osobně s nesměrnou obětavostí a jistě i fyzickou bolestí po úrazu pro ni připravil. sovi za poskytnuté a vystavené exponáty, které osobně s nesměrnou obětavostí a jistě i fyzickou bolestí po úrazu pro ni připravil.

Alfréd FUCHS * 17. února 1925 ve Sarrbrückenu v Německu, † 15. října 2003 v Praze

Narodil se v Německu, kde jeho otec přechodně pracoval jako stavební inženýr. V roce 1935 po návratu do Prahy se vyučil malířem písma u p. Valíčka na Vinohradech. Koncem války byl vězněn v koncentračním táboře v Bystřici u Benešova. Pro své výtvarné nadání v létech 1945 – 1950 studuje na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora V. Rady. Vystavoval doma i v zahraničí (Německo, SSSR, Polsko, Norsko, Kanada, Nový Zéland a Austrálie), získal řadu ocenění, např. I. Cenu v soutěži na památník v Osvětimi (1962-63). Výtvarné výzdoby můžeme spatřit v restauraci Praha ve Varšavě nebo jeho mozaiky v Národním památníku na Žižkově. Ve známkové tvorbě pracoval od roku 1963 a několikrát byl oceněn ministrem spojů v rámci soutěže „Nejlepší známka roku“.



Vzpomínám na přípravu výstavy, na návštěvu Mistra v jeho ateliéru v Korunovační ulici. Byl to skromný člověk, ctižádostivý a přitom velice vlídný. O úmrtí Mistra Fuchse jsem se dozvěděl náhodně až na jaře tohoto roku.

Vzpomeňte se mnou.

Ing. Jiří Koukal

Očekávám další příspěvky od ostatních čtenářů, kteří mají nějaké osobní vzpomínky na některého z autorů našich známek, abychom mohli pokračovat v této rubrice.
editor