Zpravodaj 3/2007: Václav Hollar

V roce 2007 si celá naše kulturní a výtvarná společnost připomněla tři významná výročí mající vztah ke světovému jménu Václav Hollar (1607 - 1677).


400. výročí narození a 330. výročí úmrtí Václava Hollara, jednoho z největších grafiků a kreslířů minulosti, současníka Rembrandtova a Komenského.

Narodil se 13.července 1607 v Praze, zemřel 23.března 1677 v Londýně, pohřben ve Westminsteru. Vyšel z uměleckého prostředí rudolfínské Prahy, působil jako grafik v různých evropských městech (v Německu v dílně M. Meriana ve Frankfurtu nad Mohanem, od roku 1628 pracoval ve Štrasburku u nakladatele J.v.den Heydena, v letech 1630-36 v Kolíně nad Rýnem u A.Hogenbergha). Roku 1636 vstoupil do služeb vyslance anglického krále Th.Howarda hraběte z Arundelu a doprovázel ho na cestě k císařskému habsburskému dvoru.

Na svých cestách zaznamenával jednotlivé lokality okolí Dunaje a Rýna. Při této příležitosti navštívil r.1636 také Prahu, odkud pochází kresba, podle níž později provedl proslulý lept Pohled na Prahu. V roce 1637 se usadil natrvalo v Anglii, za doby Cromwellovy revoluce žil v letech 1644-51 v Antverpách.

Dílo Václava Hollara je slohově velice jednotné a dokumentuje charakter grafiky 17. století v evropském kontextu. Je věcně důsledné, až vědecky přesné a vyniká technickou virtuozitou. Hollar byl zejména propagátorem techniky leptu, v níž dovedl dokonale vystihnout strukturu zobrazovaného materiálu. Pro umělecké hodnoty své tvorby byl vysoce ceněn a byl mu udělen šlechtický titul. Rozsáhlé dílo Václava Hollara je soustředěné v tzv. Hollareu, které tvoří základ Grafické sbírky Národní galerie v Praze (52 kreseb a 4700 leptů) a po kolekci anglické královny ve Windsoru patří k druhé největší sbírce jeho díla na světě. Na současné výstavě je vystaveno 100 originálních grafických děl Václava Hollara.


Třetí výročí, které zmiňuji v úvodu, se vztahuje ke Galerii Hollar, která slaví v letošním roce 90. narozeniny. Jde o galerii české grafiky s tradicí od r. 1917. Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR, kterému galerie patří, bylo založeno v roce 1917. Sdružení si dalo do štítu jméno nejslavnějšího rytce Václava Hollara (1607-1677). Zakládající členové byli převážně žáci Maxe Švabinského, který od r. 1910 vedl speciální ateliér grafiky na pražské Akademii výtvarných umění. Od založení až do dnešního dne jsou za členy přijímáni profesionální tvůrci na základě nejvyšších uměleckých kritérií. Činnost SČUG HOLLAR byla komunistickým režimem od roku 1972 do roku 1989 zakázána, po listopadu 1989 byla obnovena.

V uplynulých desetiletích patřila mezi členy Hollaru i některá velká jména českého umění jako např. Max Švabinský, Vojtěch Preissig, František Kupka, František Bílek, T.F. Šimon, František Kobliha, Emil Filla, Josef Lada, Jan Zrzavý, Josef Šíma, Bohuslav Reynek, František Tichý, Vladimír Silovský, Karel Svolinský, Cyril Bouda, František Gross, Kamil Lhoták, Zdeněk Sklenář, Jiří Trnka, Jiří John, Zdenek Seydl.

Dnešní SČUG HOLLAR má 152 členů, z toho 128 grafiků, 10 teoretiků a 14 tiskařů a činných členů. Galerie HOLLAR představuje díla svých členů na pravidelných výstavách jednotlivců i kolektivů. Bohatý výběr současné grafické tvorby je k nahlédnutí v depozitáři galerie. V prodeji je bohatá nabídka grafických listů od všech členů SČUG HOLLAR - významných českých grafiků.

Mezi současnými členy působí i řada výtvarníků, kteří se podílejí na současné naší známkové tvorbě. Již třetím rokem vzpomínáme ty autory, kteří v daném roce slaví svá životní jubilea v rubrice Jubilanti Hollaru. Zbývá dodat, že Galerie Hollar sídlí na adrese Smetanovo nábřeží 6, Praha 1. Galerie je otevřena denně, mimo pondělí od 10-13 a od 14-18 hodin.


Výstavu grafického díla Václava Hollara v roce 2007 doprovázelo vydání pamětní medaile Václava Hollara vytvořené akad. malířem Karlem Zemanem, vydání rytiny autoportrétu Václava Hollara z roku 1649 v přepisu českého současného rytce Bedřicha Housy, vydání reprezentačního katalogu výstav Václava Hollara a členů SČUG HOLLAR

Václav Hollar byl vzpomínán i v letech minulých. V roce 1977 – 300. výročí úmrtí, byla vydána i mince v hodnotě 100 Kčs s jeho bustou.

Nás ale bude zajisté zajímat známková tvorba. Sám Hollar se na poštovní známce objevil ještě v roce 1977 v emisi Umění. Jeho vlastní podobiznu vyryl Bedřich Housa, který k němu měl z našich rytců zřejmě nejblíže, neboť na miniaturní ocelové destičky přenesl nejvíce Hollarových prací (Pofis č. 1995 - Dáma s kožešinou – Umění 1972; Pofis č.2122 – 2123 – Lovecké motivy starých rytin; Pofis č. 2207 – Staré rytiny lodí; Pofis č. 2513 – Pohled na Prahu – Umění 1981 nebo Pofis č. 2624 – Jaro – Dobové kostýmy ze starých rytin). Ostatně tento námět se stal osudným také pro J. Švengsbíra, který Jaro přenesl na známku první emise Umění v roce 1966 (Pofis č. 1574). Jiří Švengsbír ryl také Holkařovo Léto, v roce 1971 vyšla známka s tímto námětem v emisi Česká a slovenská grafika (Pofis č. 1873). Na následujícím obrázku pro úplnost vyobrazuji Podzim a Zimu, které se na naše známky nedostaly.


Dílo V. Hollara se na poštovní grafiku dostalo ještě v roce 1990 u příležitosti oslav 150. výročí vzniku poštovní známky. Autorem aršíku Pofis A 2940 je opět B. Housa. Tentokráte jde o přepis grafického listu dobového vyobrazení Londýna z roku 1647. Dílo tohoto našeho vynikajícího rytce se tak na poštovní známku dostává až po 17ti letech v souvislosti s našimi výročími. Kdo jiný se mohl zhostit tohoto šlechetného úkolu lépe, než rytec, který citem sobě vlastním dokáže vykreslit jemné Hollarovy linie?


(Srovnej přepisy Hollarových děl se známkou Pofis č. 1586 – Praga Mater Urbium emise Rok mezinárodního cestovního ruchu 1967, pozn. editora).


Na známce aršíku je ztvárněn V. Hollar podle podobizny Jana Meysense. Postranní kupony posloužily Housovi pro rytiny personifikovaného Jara a Zimy, čímž se Jaro stává nejčastějším motivem Hollarovy tvorby na poštovní známce u nás.

Václav Hollar se stal také námětem přítisku obálek připravených našimi krajany v USA (First Czechoslovak Philatelic Club of Amerika) a společností Czechoslovak Philatelic Society of Great Britain, které byly používány na Mezinárodní výstavě poštovních známek Londýn 1980 v rámci Dne Američanů.



Kromě otisků známek emise Lovecké motivy je uprostřed otisk známky portrétu Hollara (Pofis č. 762) od J. Švengsbíra z roku 1953.

Pro tento článek byly použity materiály z internetových stránek SČUG HOLLAR.