Zpravodaj 4/2004: Martin Srb oslavil významné životní jubileum

Významný rytec československých, českých a slovenských poštovních známek Martin Srb naplnil 29. září letošního roku padesátiletí svého života (nar. 1954). Je to výročí úctyhodné, avšak téměř neuvěřitelné, protože jubilant byl vždycky počítán mezi svými kolegy rytci ze jednoho z nejmladších. To mu ovšem nikdy nebránilo ve smělých uměleckých výbojích. Zdravě ambiciózní mladý muž se od svého vstupu do světa umělecké rytiny poštovních známek v roce 1989 (Pof. 2898, "Ochrana přírody – kuňka ohnivá", návrh Radana Hamsíková) velmi rychle zapsal do povědomí sběratelů čs. známek a všech dalších milovníků umění poštovní známky a její rytiny. Každým dalším rokem byl pak pověřován většími úkoly a počet jím vyrytých čs. a českých známek rostl od 2 – 3 až do 8 - 9 ročně (např. v letech 2000, 2001, 2003).



Profesí rytec a medailér Martin Srb je rodilý Pražan. Již od roku 1977 pracuje jako rytec pro Státní tiskárnu cenin v Praze (bankovky aj.), od roku 1981 se soukromě výtvarně vzdělával u akad. malířů Karla Šafáře a Ladislava Karouška. Za 15 let intenzivní práce na rytinách poštovních známek až dodnes zatím vytvořil 80 rytin poštovních známek, z toho ještě v čs. období 7, pro Českou republiku 59 a pro Slovenskou republiku 14 rytin.



K tomu samozřejmě rytiny příslušných FDC, z nichž některé byly dokonce rytecky náročnější než rytiny známek. Zcela posledními realizacemi M. Srba jsou "Památné stromy" (autor A. Absolon) a aršík "Papoušci" (manž. Knotkovi). Nesmíme zapomenout ani na celiny, kde má Srb na svém "kontě" tři realizace pro ČR.

Martin Srb dnes patří k české rytecké špičce, neboť dokonale zvládl techniku vícebarevných rytin pro světově proslulou českou a slovenskou specialitu – ocelotisk z plochých desek (známky řad "Umění" a "Krásy naší vlasti"). Rytiny poštovních známek vytváří podle původních návrhů řady vynikajících českých a slovenských umělců. Z nich jmenujme především prof. J. Lieslera, dnes již zesnulého J. Fišera, L. Haškovou, A. Borna, J. Kavana, R. Koláře, I. Schurmanna, D. Kállaye, I. Bencu, K. Štanclovou, K. Ondreičku a některé další. Samostatnou kapitolou v posledních letech je jeho trvalá spolupráce s malířskou dvojicí manželů Libuše a Jaromíra Knotkových (přírodní náměty – zvěř, motýli, akvarijní ryby, chovatelství) a s RNDr. Adolfem Absolonem (krásy naší vlasti, geologické náměty, staré rozhledny, památné stromy).



Milovníky volné a užité grafiky okouzluje Srb již dlouho artefakty tohoto druhu. Společně s rytinami známek se objevují na výtvarných výstavách, jichž se Srb účastní (ať kolektivních nebo sólo). Vystavoval v Praze v Poštovním muzeu (1992), Bojnicích (2000, 2001), Bratislavě (2002), Jihlavě a Brtnici (2003), letos pak ve Žďáru nad Sázavou a nejposledněji v Rovensku pod Troskami.

Za svou tvorbu obdržel tento nadaný umělec řadu domácích i mezinárodních ocenění. Jmenujme Čestné uznání ministra spojů ČSFR za celinu "Telecom" (1991), dvě druhá místa v anketách o nejkrásnější českou známku (1995 – "Krásy naší vlasti – Pravčická brána"; 2002 – "Umění – J. Panuška"), třetí místo v téže anketě za známku "Český ráj – Hruboskalsko", jejíž návrh byl zároveň nejlepším původním návrhem z emisí roku 2003 (autor A. Absolon). Korunou jeho úspěchů je hlavní cena za nejzdařilejší zpracování turistického námětu v italském Asiagu (2002) – aršík J. Kavana "1000 let architektury v ČR"; v témže roce pak ocenění aršíku "Praha – evropské město kultury 2000" (autor J. Liesler) na Mezinárodní konferenci tiskařů poštovních známek.

Úspěšnému jubilantovi přeje VV Společnosti SČSZ a – jak jsme přesvědčeni – i početná obec sběratelů českých i slovenských známek a dalších milovníků známkové grafiky mnoho elánu a uměleckých úspěchů do dalších let jeho vynikající tvorby.



(O M. Srbovi si můžete také přečíst v prázdninovém Poštovním kurýrovi od Heleny Hodkové. Z tohoto časopisu jsme převzali černobílé obrázky. Autoportrét M. Srba, jak se vidí na prahu třetího tisíciletí a rytinu podobizny Karla Klíče – vynálezce světlotisku a hlubotisku. Poznámka redakce.)