Zpravodaj 4/2005: František Graman

František GRAMAN * 12. 9. 1948 Svinařov okr. Kladno


Když mi bylo řečeno abych napsal svůj filatelistický životopis, musel jsem se zamyslet, co pro mne filatelie znamená. Vždy jsem známky sbíral jen pro své potěšení, především československé po roce 1945 se zaměřením na data tisku strojů WIFAG. Zajímají mne známky výplatní a ty tištěné ocelotiskem z plochých desek. A z těch starších mne zaujala emise Holubice a novinové Sokol v letu. Tento výběr ovlivnili někteří filatelisté, kterým jsem za jejich rady vděčný. Vzpomínám na setkání s panem F. Stodolou nad našimi knihami dat a problémy, jak je evidovat, jak číst ty nečitelné. Setkání s píseckým sběratelem p. Zemanem pro mne znamenalo velmi mnoho. Nejen to, že jsem od něj získal část jeho sbírky, ale i rady, jak vlastně sbírat známky. Jeho nejcennější radu se snažím stále dodržovat – „buduj sbírku jako exponát“. Tehdy před dvaceti lety jsem vytvořil svůj exponát výplatních známek „Lidová architektura“, který jsem prezentoval na výstavách v Bechyni (oblastní) a v Praze (krajská), pro mne s překvapivým výsledkem (postříbřené medaile). Později jsem se snažil své poznatky popsat ve Zpravodaji a tehdy jsem potkal pana A. Myslivečka. Pro mne to první setkání nebylo příjemné. Vytkl mi mnohé, ale nakonec jsme se domluvili, že nám jde o stejnou věc – objektivně informovat sběratele. Vrcholem byly naše společné návštěvy v Poštovním muzeu, kde mi nad tiskovými deskami prakticky předával svoje poznatky a zkušenosti při studiu těchto desek. Další diskuse s ním byla o tom, jak tyto poznatky prezentovat. Stále slyším jeho slova: „To co napíšete, to většina sběratelů bude akceptovat jako pravdu. Pokud uděláte chybu nebo nepřesnost, bude se to jen těžko napravovat, proto v rámci možností vše musí být na 100%.“

Na konci roku 2004 jsem byl zvolen do VV SSČSZ a pověřen vedením sekce československé známky a kromě toho jsem i členem typologické komise při Společnosti. V posledních letech zájem o sbírání čs. známek není tak velký a je čas tento stav změnit. Je třeba začít se zabývat podstatnými věcmi. Když vidím některé sběratele, jak se snaží za každou cenu získat, podle mne, různé nahodilosti, vzpomenu si na slova jednoho filatelisty: „Chlapci, neblázněte, vždyť známka, po které toužíte k Vám jednou přijde, zítra, za rok nebo za deset let, ale Vy už musíte být připraveni ji přijmout“.

Podle mne je nutné nejdříve doplnit, či opravit filatelistické názvosloví a současně najít filatelisty, kteří by měli zájem podílet se na tvorbě monografií čs. známek po roce 1945 a konečně už začít na nich pracovat.