Zpravodaj 4/2005: Perforace známek České republiky (3)

Ve třetím díle budu pokračovat v rozlišování blokových perforátorů. Zaměřím se na použití jednotlivých perforátorů řady S u poštovních známek České republiky z období 1993 – 2005.

IV. Blokové perforátory řady S

A. Rozlišení

Na základě materiálu, který jsem měl k dispozici, předpokládám použití celkem osmi blokových perforátorů řady S určených pro poštovní známky o rozměru 33 x 26,5 mm. Umístění nejvýraznějších charakteristických identifikačních znaků perforace je zobrazeno na obrázku č. 9. Zároveň chci upozornit, že tyto znaky nejsou tak výrazné jako u perforátorů řady V.

Obr. 9 (dole) – Standardní PL s perforací blokových perforátorů řady S a s vyznačením míst, kde se nachází jejich hlavní identifikační znaky. Ty jsou vyobrazeny níže.

Krasobruslení (S2) - u známek České republiky byl tento blokový perforátor poprvé použit u známky kat. 2, Mistrovství světa v krasobruslení Praha 1993. Perforace tohoto perforátoru je označována jako VePO. K identifikačním znakům toho-to perforátoru patří:


a) V okraji archu na pravém konci 1. řady perforace jsou od sebe vychýleny perforační otvory Ř1/S6/2p a Ř1/S6/3p, který je navíc vychýlen směrem dolů.
b) V okraji archu na pravém konci 6. řady jsou k sobě vychýleny perforační otvory Ř6/S6/2p a Ř6/S6/3p, který je navíc vychýlen směrem nahoru.
c) Mezi PP41 a 46 jsou od sebe vychýleny PO Ř10/S2/6l a Ř10/S2/5l, který je zároveň posunut dolů.


Kubelík (S30) - u známek České republiky byl tento blokový perforátor poprvé použit u známky kat. č. 30, Tradice české hudby – J. Kubelík. Perforace je označována jako VePO.

K identifikačním znakům perforátoru patří:
a) Mezi PP 14 a 19 jsou od sebe vychýleny PO Ř4/S4/2p a Ř4/S4/3p.
b) Mezi PP 32 a 37 jsou od sebe vychýleny PO Ř8/S2/2p a Ř8/S2/3p.
c) Mezi PP 42 a 47 jsou od sebe vychýleny PO Ř10/S2/2p a Ř10/S2/3p.


Pastelky (S41a) - u známek České republiky byl tento blokový perforátor poprvé použit u známky kat. č. 41, Mezinárodní den dětí (pastelky – panáčci).

Perforace tohoto perforátoru je označována jako SPO. K identifikačním znakům tohoto perforátoru patří: a) Mezi PP 24 a 29 jsou od sebe vychýleny PO Ř6/S4/2p a Ř6/S4/3p.
b) Dále je mezi PP 24 a 29 výrazně vychýlený PO Ř6/S4/5p směrem doleva a nahoru.
c) U levého okraje PP 31 jsou vůči sobě mírně posunuty PO Ř8/1S/6n a Ř8/1S/7n.
d) Mezi PP 38 a 43 je vychýlen PO Ř9/S4/10l dolů.


Pastelky (S41b) - poprvé u poštovní známky kat. č. 351, Velikonoce 2003 lze doložit výrazné změny. Devět PO má menší průměr než ostatní – Ř2/S4/8p, Ř6/S1/8d, Ř6/S3/9p, Ř6/S3/11p, Ř7/S4/5l, Ř7/S4/5p, Ř8/S2/6d, Ř9/S2/6n a Ř8/S4/2d.

Pastelky (S41c) – poprvé u poštovní známky kat. č. 374, Draví ptáci – orel nejmenší, došlo mezi PP 24 a 29 ke ztrátě hlavního charakteristického znaku - výrazně vychýlený PO Ř6/S4/5p směrem doleva a nahoru. Z obrázku je patrné, že tento PO si zachoval dřívější směr vychýlení, i když toto je podstatně menší. K charakteristickým znakům mezi PP 24 a 29 stále patří dvě dvojice od sebe vychýlených PO.


Venkov I. (S70v) - použití tohoto perforátoru u známky České republiky s nejnižším katalogovým číslem je doloženo u známky kat. 70, Venkovské motivy. Perforace tohoto perforátoru je označována jako VePO. K identifikačním znakům tohoto perforátoru patří:
a) V pravém horním rohu u PP 5 jsou perforační otvory Ř1/S6/1 a Ř1/S6/2l vychýleny od sebe a zároveň v okraji archu jsou perforační otvory Ř1/S6/1 a Ř1/S6/2p vychýleny k sobě.
b) V okraji archu v 10. řadě perforace (PP 41 a 46) je v okraji archu vychýlen perforační otvor Ř10/S1/2l vůči perforačnímu otvoru Ř10/S1/1 směrem nahoru a doprava. Dále je vychýlen perforační otvor Ř10/S1/2p vůči perforačnímu otvoru Ř10/S1/1 směrem nahoru a doprava.
c) V pravém dolním rohu PP 48 je vychýlen perforační otvor Ř11/S4/2l směrem k Ř11/S4/1.

Zároveň je vychýlen směrem nahoru.


Venkov II. (S70m) - u známek České republiky byl tento blokový perforátor poprvé použit u známky kat. č. 70, Venkovské motivy. Perforace tohoto perforátoru je označována jako MaPO. Vzhledem k malému ø perforačních otvorů se zřejmě jedná o nejnovější blokový perforátor řady S. U tohoto blokového perforátoru není žádný charakteristický identifikační znak.

Praga 98 (S156) - u známek České republiky byl tento blokový perforátor poprvé použit u známky kat. č. 156, Praga 98 – Panorama Hradčan a Malé Strany. Perforace tohoto perforátoru je označována jako VePO. K identitfikačním znakům tohoto perforátoru patří:


a) Perforační otvor Ř9/S2/10n je vychýlen nahoru a mírně doleva.
b) Perforační otvory Ř7/S1/10d a Ř7/S1/11d jsou vůči sobě vychýleny ve vodorovném směru.
U tohoto perforátoru jsem nenašel žádné charakteristické identifikační znaky, kterými se vyznačují ostatní rámce. Proto se domnívám, že se skutečně jedná o perforační rámec, který byl u známek České republiky použit pouze u této emise (u známek kat. č. 156 a 157).

Vodník (S190) - u známek České republiky byl tento blokový perforátor poprvé použit u známky kat. č. 190, Dětem – Vodník. Perforace tohoto perforátoru je označována jako SPO. K identifikačním znakům tohoto perforátoru patří:

a) Mezi PP 1 a 6 je vychýlen PO Ř2/S1/3p směrem doleva. Jedná se o identifikační znak využitelný u sešitkových listů. Další PO Ř2/S1/10p a Ř2/S2/8l jsou vychýleny směrem dolů.

b) Vůči sousedním PO je mezi PP 41 a 46 vychýlen perforační otvor Ř10/S2/3l směrem dolů. Perforační otvor Ř10/S2/2l je vůči Ř10/S2/1 vychýlen nahoru a směrem od něho.


Budík (S259) - u známek České republiky byl tento blokový perforátor poprvé použit u známky kat. č. 259, Dětem – Veselý budík. Perforace je označována jako VePO. K identifikačním znakům perforátoru patří:
a) Perforační otvory Ř3/S4/2l a Ř3/S4/2p jsou vůči perforačnímu otvoru Ř3/S4/1 vychýleny dolů.
b) Perforační otvory Ř3/S4/1 a Ř3/S4/2p jsou zároveň vychýleny od sebe.


Na tomto místě musím upozornit na fakt, že dlouhodobým používáním rámcům dochází ke změnám charakteristických znaků. Ty se postupně vyvíjí. Někdy se zvětšují, někdy naopak mizí. Za celkem 13 let, které zde popisuji, k těmto změnám docházelo. Snažil jsem se proto vybrat takové charakteristické znaky perforace, které jsou nejvýraznější a nejstálejší. Přesto ne vždy se budou shodovat charakteristické znaky perforace ve všech detailech, které jsem popsal výše. Podle období, ze kterého známka je, může totiž být vychýlení perforačního otvoru méně či více výrazné.

B. Varianty

Blokové perforátory řady S byly v PTC a.s. po dobu tisku poštovních známek České republiky přestavovány poměrně často. U známek emise „Dětem“ jsou od roku 1998 přestavovány pravidelně, a to pro současné zhotovení perforace dvou speciálních přepážkových listů (sešitkového listu + listu o třiceti známkách). Toto uspořádání blokového perforátoru bylo v roce 2002 navíc použito i u emise „Mikulášská nadílka“. V dalších celkem čtyřech případech byly blokové perforátory přestaveny odlišně, a to pro zhotovení desetibloků, aršíků a 25ti kusových archů známek.

A – úpravy pro speciální přepážkové listy – desetibloky, aršíky, 25ti kusové archy

Slavné ženy - Ema Destinnová (kat. 114) - v tomto případě byly z perforátoru vyjmuty perforační razníky, které by „vadily“ výrobě desetibloků.

Ke zhotovení perforace u této emise byly přestaveny dva perforátory – Pastelky S41a a Krasobruslení S2. V poštovním muzeu mi byl předložen nerozřezaný arch s datumem 9 II 96 a s kontrolním číslem archu 18940 (obr. 10a), u kterého byl použit perforační rámec Pastelky – S41a.



Při výrobě aršíků 60. narozeniny prezidenta ČR Václava Havla (kat. A124) bylo na jednom listu o rozměrech cca 255 x 291,5 mm umístěno celkem šest aršíků (viz obr. 10b). K dispozici jsem měl nerozřezaný arch s datumem 30 VIII 96 a s kontrolním číslem archu 11778. K perforaci byl použit perforační rámec Kubelík - S30.

Vraťme se na chvíli opět ke značení perforačních polí. Arch nemá v dolní části kontrolní barevné značky. Jedná se proto o druhý arch, na kterém jsou aršíková pole G až L. Aršík v pravém horním rohu (aršíkové pole G) má známky umístěné na PP 10 a PP 15. U aršíku v levém horním rohu (aršíkové pole J) jsou známky na PP 7 a PP 12.



U aršíku Praga 1998 – Praha stověžatá (kat. A158) byly na jednom listu o rozměrech cca 255 x 291,5 mm umístěny dva aršíky (viz obr. 10c). Předložen mi byl nerozřezaný arch s datumem 6 X 97 a kontrolním číslem 88492. K perforaci byl použit perforační rámec Krasobruslení – S2. V levém dolním okraji archu si povšimněme otisku molety, který zasahuje do sousedního archu.

U této emise došlo k přestavbě blokového perforátoru i u známek kat. 156 a 157, které byly vydány v archové úpravě. V tomto případě byly vyjmuty perforační razníky z 2., 4., 6., 8. a 10. řady. U těchto známek je proto jedno známkové pole rovno dvěma perforačním polím. Například ZP 1 = PP 5/10 a ZP 21 = PP 1/6.



B – úpravy pro dva speciální přepážkové listy - sešitkový list + třicetikusový list

Do současné doby lze rozlišit celkem čtyři uspořádání, která se liší odlišným způsobem vyjmutí perforačních razníků.

a) Toto uspořádání bylo použito pouze u emise Dětem 1998 (kat. 189 a 190). Od následujících se odlišuje zejména tím, že pouze v jednom sloupci perforace (v tomto případě ve 4. sloupci) byly ponechány téměř všechny perforační otvory. Tento znak je typický pro přestavbu perforátorů řady M a Č, které se též využívají k výrobě perforace speciálních přepážkových listů (sešitkového listu + přepážkového listu).

U emise Dětem 1998 byly do tohoto uspořádání přestavěny dva perforátory.

V Poštovním muzeu v Praze jsem měl u známky 4,- Kč, Čerti (obr. 11a) k dispozici nerozřezaný arch s datumem 17 III 98 a kontrolním číslem archu 70038. K perforaci byl použit perforační rámec Krasobruslení S2. U poštovní známky 4,60 Kč, Vodník jsem dostal k nahlédnutí nerozřezaný arch s datumem 27 IV 98 a kontrolním číslem archu 33252. K perforaci byl použit perforační rámec Vodník - S190.



b) Toto uspořádání se vyznačuje tím, že ve 3. a 4. sloupci perforace nechybí žádný perforační otvor. Tato úprava, která byla použita u emise Dětem 1999 – Ferda Mravenec a Dětem 2000 – Veselý budík, se od ostatních odlišuje zároveň tím, že v blokovém perforátoru byly ponechány všechny perforační razníky, které zhotovují hřebenový výběh perforace tzn., že PP 51 až 55 je ze všech čtyř stran ohraničeno perforací.

U emise Dětem 1999 jsem měl k dispozici nerozřezaný arch s datumem 20 IV 99 a kontrolním číslem archu 73398 (obr. 11b). K perforaci byl použit perforační rámec Vodník – S190.

U emise Dětem 2000 mi byl předložen nerozřezaný arch s datumem 17 IV 00 a kontrolním číslem archu 56957. K perforaci byl použit perforační rámec Budík – S259.



c) Jedná se o dosud nejpoužívanější úpravu perforace (obr. 11c), která se vyznačuje tím, že ve 3. a 4. sloupci perforace nechybí žád-ný perforační otvor. Toto uspořádání se od ostatních odlišuje tím, že 1. řadu perforace přesahují v 1., 2., 5. a 6. sloupci perforace směrem nahoru a dolů tři perforační otvory. Též speciální přepážkový list o třiceti znám-kách přesahují do okraje v 1., 2., 5. a 6. sloupci perforace směrem nahoru a dolů dva perforační otvory.





d) Toto uspořádání je v podstatě totožné s uspořádáním popsaným pod bodem c). Jedinou odlišností je, že speciální přepáž-kový list o třiceti známkách přesahují do okraje v 1., 2., 5. a 6. sloupci perforace vždy tři perforační otvory. Použití lze doložit pouze u emise Mikulášská nadílka (kat. 336), u které bylo zároveň použito též uspořádání popsané pod bodem c).

V Poštovním muzeu mi byl předložen nerozřezaný arch s datumem 15 X 02 a kontrolním číslem archu 76397 (obr. 11d). K perforaci byl použit perforační rámec Vodník S190.



C. Souhrnný přehled požití Následující tabulka č. 3 obsahuje souhrnný přehled použití blokových perforátorů řady S u poštovních známek České republiky tištěných v PTC a.s. rotačním ocelotiskem kombinovaným s hlubotiskem (OTr + HT). Tabulka obsahuje datumy, které jsem měl k dispozici. Tabulku si zobrazíte v MS Word kliknutím na tento odkaz.

D. Rozlišení pro sběratelské účely

Rozdílné perforátory s odlišnými ø PO:
U perforátorů řady S je rozlišení složitější jak u perforátorů řady V. Prostým zrakovým srovnáním lze rozlišit čtyři rozdílné průměry perforačních otvorů:

I. malé PO – jediným zástupcem je blokový perforátor Venkov II. (S70m) jehož perforace se označuje MaPO.

II. menší střední PO – tuto skupinu reprezentuje opět jediný blokový perforátor, který má označení Pastelky (S41). Jeho perforace je označována jako SPO. Průměr PO je menší než u perforátoru S219.

III. větší střední PO – do této skupiny patří perforátor Vodník (S190) jehož perforace je označována jako SPO. Její průměr je větší než u perforátoru S41.

IV. velké PO – nejpočetněji zastoupená skupina, do které řadíme blokové perforátory Krasobruslení (S2), Kubelík (S30), Venkov I. (S70v), Praga (S156) a Budík (S259). Tyto rámce mají největší ø perforačních razníků, a proto je perforace označována VePO.

Přehled poštovních známek ČR, u kterých jsou rozdílné průměry PO odlišitelné prostým zrakovým srovnáním, je uveden v následující tabulce č. 4:



Vady a odlišnosti perforace:
a) Obrácené rámcové zoubkování, které se u tohoto rozměru známky vyskytuje pouze u Český kreslený humor – kresby Miroslava Bartáka, 4,60 Kč (kat. č. 232) s datumem tisku 2. IX. 1999.

b) Nejvýrazněji vychýlené PO popsané u jednotlivých blokových perforátorů. Bude se zejména jednat o vychýlený PO (Ř6/S4/5p) charakterizující blokový perforátor Pastelky S41a a S41b.

c) Vynechaný PO (Ř1/S3/2n), který je součástí hřebenového výběhu perforace a nalezneme ho v horním okraji archu. Tuto vadu perforace lze doložit u poštovních známek Vánoce - Svatá rodina (kat. č. 278), Poslední známka tisíciletí (kat. č. 279) a na části nákladu První známka tisíciletí (kat. č. 280).

d) Devět menších PO mezi většími PO, které charakterizují perforátor Pastelky S41b a S41c.

Rudolf OPPOLZER rudolf.oppolzer@seznam.cz