100 let od podpisu Trianonské mírové smlouvy

Maďarský aršík vydaný letos ke stému výročí podpisu Trianonské mírové smlouvy není oslavou této historické události. Smlouva dodnes představuje pro Maďary trauma ze ztráty velkého Uherska. A o tom je i aršík. Na něm můžeme číst „2020 – a nemzeti összetartozás éve“ (2020 – rok národní pospolitosti) a dále „összetartoztung - összetartozung“ (patřili jsme k sobě – patříme k sobě) a konečně slova z maďarské hymnické písně Szózat: „Megfogyva bár, de törve nem“ (přibližný překlad „Oslabený, ale nezlomený“, rozuměj maďarský národ).


Trianonskou mírovou smlouvu podepsali zástupci Maďarska jako jednoho z nástupnických států Rakouska-Uherska 4. června 1920 v paláci Velký Trianon ve francouzském Versailles. Maďarsko, jako poražený stát v první světové válce, přišlo o dvě třetiny území a více než tři miliony Maďarů, tedy asi třetina celkového počtu, se ocitly za hranicemi země. Především v Československu, v Rumunsku, v Jugoslávii a v Rakousku. Československo získalo z někdejších Uher Podkarpatskou Rus a území Slovenska. Maďarsko podpisem uznalo úplnou nezávislost Československa, které vzniklo už v roce 1918. Slovensko bylo do té doby po staletí součástí uherského státu.


Trianonská mírová smlouva z roku 1920 potvrdila závazným způsobem rozpad Rakouska-Uherska a vznik nástupnických států včetně Československa a Maďarska. Slovenskému národu, kterému po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 hrozila násilná asimilace, dala historickou šanci dalšího rozvoje, kterou do té doby nemělo.