10h červená - vývoj 91 známkového pole 4 tiskové desky

10h červená (5) byla spolu s 5h světle zelenou (3) první známkou nově vzniklého Československa, vydanou 18. prosince 1918 (vlastní tisk byl zahájen 16.12.1918). 10h červených známek bylo vytištěno velké množství. Literatura uvádí více jak 110 miliónů kusů. Jen 1% nákladu bylo úředně perforováno v rozměru 11 1/2 (D, řádkové zoubkování).

Z důvodu použití knihtiskové technologie, kdy je víceméně každé známkové pole archu o 100 známkách prakticky originál, se vyskytuje velké množství vad. Některé z výrazných deskových vad si vybral Dr. Kubát do publikace "Monografie československých známek" vydané v roce 1968. Tento výběr vad nazýváme vadami monografickými.

Jednou z těchto monografických vad jsou populární "hodiny" u hodnoty10h - červené na 91 známkovém poli. Jedná se o vadu negativu, tj. první fáze výroby tiskové desky, kdy se perokresba předlohy ofotí a zrcadlový obraz - negativ se překopíruje na kovovou desku a následně leptá. Tzn. "hodiny" naleznete na všech tiskových deskách této hodnoty, v případě 10h červené se jedná o 4 tiskové desky.


V průběhu tisku bylo rozhodnuto o retuši této bílé skvrny - "hodin" na všech 4 tiskových deskách. Monografie říká, že u první tiskové desky bylo prohloubení zalito kovem. U druhé a třetí tiskové desky došlo k částečnému vylití prohlubně kovem a dorovnáno smáčknutím obou věží.

Tento článek má za cíl popsat vývoj retuše na čtvrté tiskové desce. Dr. Kubát v monografii píše, že vada byla odstraněna jen silným smáčknutím věží, což je zdeformovalo do tvaru nůžek.


Z mého pohledu je tento postup nemožný. Pokud se podíváte na obrázek s DV, není v oblasti prvních dvou věží dostatek materiálu - kovu, aby vznikl efekt nůžek. Není co zmáčknout. Osobně si myslím, že došlo k výřezu celé plochy prvních dvou věží chrámu a následně vlepen nový kus plochy s vidlicí, tj. retuší. K této úvaze mne vede i jasně zřetelný fakt, kdy paprsky vlevo a nad první věží jsou ve variantě s vidlicí výrazně kratší a věže se nedotýkají. Nejbližší prostor kolem věží je prázdný. Známky s výskytem deskové vady a retuše ve formě vidličky se vyskytují relativně běžně.


Oproti Monografii katalog POFIS uvádí 2 varianty retuše bez dalšího vysvětlení. Vidlice je zde uvedená jako retuš číslo 2. Co je a jak vypadá retuš číslo 1 dle tohoto katalogu si můžete prohlédnout na tomto obrázku:


Výskyt známky s touto variantou je velmi vzácný. Jak vidíte na obrázku, oprava je velmi nepovedená. Jedná se ale vůbec o opravu - retuš? Není to spíše poškození původní retuše ve formě vidlice?

Snažil jsem se získat více exemplářů známky s touto formou a přikládám obrázky s detailem prvních dvou věží chrámu:


Je zde jasně vidět vývoj celé oblasti kolem prvních dvou věží chrámu. Podle mne se v tomto případě nejedná o další retuš, ale o vývojovou fázi původní vidlice, jako jediné retuše, která byla na 91 známkovém poli 4 tiskové desky provedena.
Tento vývoj však pokračoval. Jak byla tisková deska namáhána během tisku, došlo k odlomení a deformaci části vlepené během procesu retušování:


Zatím jsem měl možnost vidět jen tři exempláře známky s touto formou poškození původní retuše. Domnívám se, že se jedná o fázi, která nastala při tisku závěrečného množství archů. Je také možné, že se vyskytují známky z fáze, kdy se celá část původně vlepeného kusu z tiskové desky odlomila a věže na výtisku úplně chybí.

Níže na obrázcích vidíte detaily poškození ze zmíněných 3 exemplářů:


Je zde vidět, že k pohybu deformace nedochází. Maximálně se mění "ostrost" spodní části zbytku původních věží.

Na závěr si můžete prohlédnout všechny vývojové fáze oblasti první a druhé věže chrámu na 91 známkovém poli 4 tiskové desky.


Budu vděčný za konstruktivní komentáře i jiné návrhy scénářů jak mohl vývoj této zajímavé známky v minulosti vypadat.