30. ročník filatelistické olympiády

l. ledna 2003 uplyne 10 let od vyhlášení samostatné České republiky. Než ale k tomuto významnému kroku v dějinách našeho národa došlo, prošel vývoj české státnosti více než tisíciletou cestou. Přestože téma olympiády obsahuje podtitul 10 let od vyhlášení České republiky, nelze období, které tomuto aktu předcházelo, opominout.

I letošní ročník filatelistické olympiády má téma natolik široké, že mladí filatelisté mají dostatečnou volnost v naplnění tématu olympiády. Takto široce pojaté téma bude mít jistě i řadu úskalí. Nelze totiž dát k dispozici jednotný návod, jak dané téma zpracovat, protože zahrnuje nepřeberné možnosti přístupů a záleží pouze na autorovi. V podstatě může každý mladý filatelista využít svůj zájem o některou z oblastí historie a pokud již dokonce nemá exponát na téma, které ho zajímá, může se miniexponát vytvořený k olympiádě stát základem pro budoucí výstavní exponát. Není téma v dějinách našeho národa, které by nebylo něčím zajímavé a které by se nedalo filatelisticky zpracovat.

Pro snazší orientaci v problematice a jako určité vodítko pro zpracování miniexponátů vám i letos předkládáme určité náměty. Ty mohou být ale také inspirací pro tvorbu témat vlastních.




1. První kroky
V 6. století n.l. přišly do střední Evropy různé slovanské kmeny, mezi nimi i Češi. První státní útvar na našem území vznikl na Moravě, byla to Velkomoravská říše s knížetem Mojmírem, který sjednotil kmeny žijící na tomto území. Za vlády knížete Rastislava, v roce 863, přišli na Moravu Cyril a Metoděj. Zasloužili se o rozšíření křesťanství, vytvořili staroslověnštinu a slovanské písmo – hlaholici. V této době na území dnešních Čech žilo několik slovanských kmenů v čele s Čechy. Knížata Čechů odvozovala svůj původ od Přemysla Oráče. Po zániku Velkomoravské říše se stal český stát mocným státním útvarem. Největšího rozmachu dosáhl ve 13. století. Přibližně půl století vlády Přemyslovců končí vraždou Václava III. roku 1306 v Olomouci.

2. Pod cizí nadvládou
Od 14. století se po dobu téměř 600 let střídalo na našem trůnu mnoho zástupců cizích panovnických rodů. Řada z nich je pro naše dějiny velmi významná. Z rodu Lucemburků nelze vynechat krále českého a císaře římského – Karla IV., "Otce vlasti" Během jeho vlády došlo k velkému rozmachu českého státu, podařilo se mu dosáhnout i mezinárodního uznání. Od roku 1526 až do roku 1918 vládli na našem území Habsburkové. Výčet významných panovníků tohoto rodu je velmi rozsáhlý, proto pouze namátkou můžeme jmenovat Rudolfa II, Marii Terezii, Františka Josefa... Období cizí nadvlády končí rozpadem Rakousko-Uherské monarchie a vznikem samostatného státu Čechů a Slováků.

3. Vznik Československé republiky
Snahy o vytvoření samostatného státu Čechů a Slováků vyvrcholily v roce 1918 vyhlášením samostatné republiky. O její vznik se významně zasloužil Tomáš Garrigue Masaryk, který se stal také jejím prvním prezidentem. Do vývoje Československa výrazně zasáhla druhá světová válka. Pohraničí připadlo Německu, ze zbytku vznikl Protektorát Čechy a Morava a Slovensko vytvořilo samostatný stát. Po ukončení druhé světové války v roce 1945 opět vznikla Československá republika, ve které však vládu postupně převzala KSČ a nastala doba nesvobody.

4. Vznik České republiky
K náhlé změně dochází po událostech 17. listopadu 1989 v Praze. Díky "Sametové revoluci" došlo ke změně charakteru našeho státu. Vedení představované KSČ muselo odstoupit. Do čela státu byl 29.12.1989 zvolen Václav Havel. V polistopadových změnách chtěli zástupci Slováků samostatnost, a proto byla 1.1.1993 vyhlášena samostatná Česká republika a samostatná Slovenská republika.


Soutěžící si podle vlastního uvážení rozmyslí a připraví miniexponát (albové listy) pro kroužkové, oblastní i národní kolo FO. Zároveň si opatří a přinesou vlastní filatelistické materiály, které potřebují k jeho vytvoření. Protože je téma velmi široké, bude stejně jako v minulém ročníku olympiády možno použít daleko různorodější filatelistický materiál. To znamená, že soutěžící mohou využít známky všech zemí světa a v přiměřené míře i ostatní vhodný filatelistický materiál. Tím budou mít stejné podmínky, jako když tvoří normální výstavní exponát obvyklého rozsahu.




Kroužková, oblastní kola a národní kolo FO se skládají ze dvou částí. Jsou to testy ze všeobecných filatelistických znalostí a tvorba albových listů (miniexponátu). Tématické znalosti se budou nově prověřovat nejenom tvorbou miniexponátu, ale také formou testu. Obdobně, jako v dřívějších kolech FO, budou do testu zařazeny otázky z tematických znalostí, které vycházejí z běžných znalostí žáků základních a středních škol a budou mít vztah k tématu olympiády. Filatelistický test obsahuje 15 otázek ze všeobecných filatelistických znalostí a 5 otázek z tematických znalostí a je možno za ně dosáhnout maximálně 40 bodů (jednotlivé otázky mohou mít podotázky, těžší otázky mohou být dotovány větším počtem bodů). Miniexponáty hodnotí tři jurymani a každý z nich může udělit maximálně 20 bodů. V rámci hodnocení miniexponátu je bodově zvlášť vyčleněno jeho tematické zpracování. Tím si soutěžící ověří, do jaké míry zvládl téma olympiády. Přitom na tematické zpracování miniexponátu připadne asi polovina z celkového počtu možných bodů. Při hodnocení miniexponátu používá jury zvláštních tabulek.

Dobu vymezenou pro tvorbu miniexponátu si KMF a oblasti stanoví samy, při národním kole se předpokládá asi dvě a půl hodiny.








Pro zařazení do věkové kategorie rozhoduje vždy věk dosažený soutěžícím 1. ledna 2003.