31. ročník filatelistické olympiády

Snahy o vytvoření sjednocené Evropy sahají hluboko do minulosti. Od prvních velkých říší dávnověku uběhlo ke dnešku mnoho let. Současné snahy vrcholí postupným rozšiřováním evropského společenství o řadu dalších států. I Česká republika se již několik let připravuje na vstup, ke kterému by mělo dojít v roce 2004.

Proto je i letošní ročník filatelistické olympiády zaměřen na tuto tematickou oblast. Téma je natolik široké, že mladí filatelisté mají dostatečnou volnost v jeho naplnění. Není snadné dát jednotný návod, jak je zpracovat, protože zahrnuje nepřeberné možnosti a záleží pouze na autorovi, pro co se rozhodne. V podstatě může každý mladý filatelista využít svůj zájem o některou z oblastí historie či současnosti a pokud již dokonce nemá exponát na podobné téma, které ho zajímá, může se miniexponát vytvořený k olympiádě stát základem pro jeho budoucí výstavní exponát.

Tento ročník bude ještě v něčem nový a zajímavý. Protože sjednocování Evropy je proces, do kterého je zapojeno mnoho států, dohodli se zástupci několika států na společné soutěži zaměřené k této problematice. Naši mladí filatelisté tak budou mít tentokrát možnost ověřit si svoje schopnosti nejenom v rámci filatelistické olympiády u nás, ale i v mezinárodní soutěži.

Pro snazší orientaci v problematice a jako určité vodítko při zpracování miniexponátů předkládáme určitá témata. Ta mohou být také inspirací pro tvorbu jiných vlastních přístupů k letošní olympiádě.

Návrhy témat:

1. První kroky

První snahy o sjednocování v Evropě se objevují již v dávných dobách. Lidé od pradávna měli snahy vytvářet svazky, které by jim poskytovaly určité výhody. Kmenové svazy, první státoprávní útvary, skýtaly lepší obranu proti nepřátelům, výhody obchodní, kulturní, strategické atp. Již ze starověku jsou na území Evropy známé velké říše jako říše římská nebo říše franská s Karlem Velikým, které spojovaly větší část Evropy po stěhování národů. Pokud budeme sledovat historii našeho území, musíme se zastavit u Velkomoravské říše, která vnikla v polovině 9. století za knížete Mojmíra I. Po zániku Velkomoravské říše se stal český stát mocným státním útvarem.

První skutečně převratnou snahou o spojení Evropy byly diplomatické snahy českého krále Jiřího z Poděbrad v druhé polovině 15. století. Ten se místo válek a výbojů poprvé snažil použít mírovou diplomacii.

2. Novověk

Od konce 15. století se po dobu téměř 400 let střídalo na evropských trůnech mnoho zástupců významných panovnických rodů, kteří byli představiteli různých impérií na území Evropy. Na našem území vládli od roku 1526 až do roku 1918 Habsburkové, kteří patřili v Evropě k nejvýznamnějším vládnoucím dynastiím. V tomto období ale jako filatelisté nemůžeme zapomenout na první pokusy o vznik jednotného poštovnictví, o které se zasloužil rod Taxisů zřízením poštovních služeb roku 1505. S nástupem průmyslové revoluce v 19. století vznikly nové podmínky pro rozvoj společných projektů. Jako příklad můžeme jmenovat rozvoj dopravy, v první řadě železnice.

3. 20. století

19. století je mimo jiné charakteristické snahou o vznik národních států, které postupně v Evropě vznikaly rozpadem velkých impérií. S nástupem nového společenského uspořádání dochází i k velkým změnám. Evropu zasáhla 1. světová válka se snahami o přerozdělení imperiálního světa. Po ukončení války začíná Evropu rozdělovat vznik socialistických a proti nim fašistických směrů v politice. Vyvrcholením byla 2. světová válka. V padesátých letech se vytvořily dva zásadně odlišné společenské systémy – socialistický a kapitalistický. Jako důsledek vznikla řada institucí, které sjednocovaly vždy pouze jednu část Evropy. V roce 1945 vzniká OSN, 1949 RVHP a rada Evropy, NATO, 1955 Varšavský pakt a 1957 EHS. Nastává období studené války místu spolupráce. Neudržitelnost situace vrcholí v 70. letech smlouvami SALT, které omezovaly strategické zbraně. Prvním pozitivním krokem ke vzájemné spolupráci byla po dlouhé době Helsinská smlouva z roku 1975.

4. Vznik jednotné Evropy

K náhlé změně dochází koncem 80. let, kdy se postupně v Evropě rozpadá socialistický blok a končí období jednostranného vlivu Sovětského svazu. Nově vzniklé samostatné státy se postupně orientují na jednotnou evropskou politiku a začleňují se do celkových snah o sjednocení. V současnosti vrcholí postupné rozšiřování evropského společenství o další státy včetně České republiky. Jednotnou Evropu nedělá jednotná měna, ale chuť národů žít vedle sebe, společně na území Evropy.

Organizace olympiády

Soutěžící si podle vlastního uvážení rozmyslí a připraví miniexponát (albové listy) pro kroužkové, oblastní i národní kolo FO. Zároveň si opatří a přinesou vlastní filatelistické materiály, které potřebují k jeho vytvoření. Protože je téma velmi široké, bude stejně jako v minulém ročníku olympiády možno použít různorodější filatelistický materiál. To znamená, že soutěžící mohou využít známky všech zemí světa a v přiměřené míře i ostatní vhodný filatelistický materiál. Tím budou mít stejné podmínky, jako když tvoří velký výstavní exponát.

Kroužková, oblastní kola a národní kolo FO se skládají ze dvou částí. Jsou to testy ze všeobecných filatelistických znalostí a znalostí tématu olympiády a tvorba albových listů (miniexponátu). Tématické znalosti se tedy budou prověřovat nejenom tvorbou miniexponátu, ale také formou testu. Obdobně, jako v dřívějších ročnících FO, budou do testu zařazeny otázky vztahující se k tématu olympiády, které vycházejí z běžných znalostí žáků základních a středních škol. Filatelistický test obsahuje 15 otázek ze všeobecných filatelistických znalostí a 5 otázek z tematických znalostí a je možno za ně dosáhnout maximálně 40 bodů (jednotlivé otázky mohou mít podotázky, těžší otázky mohou být dotovány větším počtem bodů). Miniexponáty hodnotí pět jurymanů a každý z nich může udělit maximálně 20 bodů. Nejnižší a nejvyšší hodnocení se vždy škrtá a součet zbývajících tří dává celkové hodnocení. V rámci hodnocení miniexponátu je bodově zvlášť vyčleněno jeho tematické zpracování. Tím si soutěžící ověří, do jaké míry zvládl téma olympiády. Přitom na tematické zpracování miniexponátu připadne asi polovina z celkového počtu možných bodů. Při hodnocení miniexponátu používá jury zvláštních tabulek.

Dobu vymezenou pro tvorbu miniexponátu si KMF a oblasti stanoví samy, při národním kole se předpokládá asi dvě a půl hodiny.



Pro zařazení do věkové kategorie rozhoduje vždy věk dosažený soutěžícím 1. ledna 2004.