Antonín Dvořák, Kryštof Kolumbus a Nový svět (část 3).

Nejslavnějším dílem Antonína Dvořáka je jeho Symfonie číslo 9 „Z Nového světa“ (obr.10). Američané děkují českému skladateli a ctí ho za to, že jim ukázal, jak mají zacházet se svým hudebním dědictvím. Dvořák dodržel to, oč byl požádán při svém prvním vystoupení v New Yorku dne 21.10.1892, aby pomohl obohatit Nový svět objevený Kolumbem o „Nový svět hudby“.


Světová předpremiéra „Novosvětské“ se konala v New Yorku v Carnegie Hall 15. 12. 1893. Za půl roku poté se 20. 7. 1894 uskutečnila její evropská premiéra v Poštovním dvoře v Karlových Varech, o čemž svědčí pamětní deska na zdi Poštovního dvora (obr. 10a)


Jednotlivé státy USA mají svou vlastní státní hymnu. Senát státu Iowa, kde ve Spillvillu byl Dvořák na dovolené, přijal ke 100. výročí existence Iowy v roce 1945 „Largo“ z Novosvětské Antonína Dvořáka za oficiální hymnu státu Iowa (obr.11).


Největší pocta, jaká mohla být Dvořákovi Američany prokázána, byl fakt, že Symfonie „Z Nového světa“ zněla v roce 1969 symbolicky ve sluchátkách amerických kosmonautů při opouštění lodi Apollo 11 a jejich vstupu na měsíční pevninu. Současně tím bylo potvrzeno to, že Amerika vnímá Dvořákovu „americkou“ hudbu jako svou (obr.12).