Autor seriálu 160 let pošty v Křelovicích u Pelhřimova Alois Buchta se představuje

Je mi 75 roků, od roku 1990 jsem kronikářem naší obce Křelovice u Pelhřimova a současně i amatérským badatelem v historii naší obce i blízkého regionu.

Zajímám se nejen o současné dění, ale i o všechny archivní, archeologické, etnografické a jiné podobné materiály a používám je buď pro kroniku, nebo s nimi seznamuji zájemce o historii naší obce i ostatní veřejnost.

Jaký je můj vztah k filatelii? Mohu vás ubezpečit, že ten nejlepší, třebaže hodně let již nejsem v tomto krásném sběratelském oboru nijak aktivní. Se sbíráním známek jsem skončil prakticky po nástupu na vojnu, po níž jsem se brzy oženil a nastoupil do náročné pracovní činnosti, takže na záliby zbývalo velice málo času. Pracoval jsem v Jihočeských papírnách, závod Červená Řečice a to až do odchodu do důchodu.

Stejně pěkný, ale ještě vřelejší, je můj vztah k poštovnictví. To je obor, který mne již v dětství nějak okouzlil, ani nedovedu říci jak se to vlastně stalo. Zcela určitě to je z velké části právě tou naší křelovickou poštou, která kdysi bývala pro nás děti tajemným rájem. Zvláště zahrada u pošty o níž se v textu historie zmiňuji, byla opravdu překrásná. Uprostřed ní býval velký nazdobený altán, všude kolem plno voňavých růží, cestičky i různá zákoutí - byla to pro nás přímo rajská zahrada, kam jsme se směli podívat jen málokdy při zcela mimořádných příležitostech. Celý provoz na poště, včetně milé poštmistrové paní Halamkové i dobrosrdečného listonoše a později poštmistra pana Oldřicha Švába st., byl pro nás kluky jakýmsi magnetem. O velikonoční pomlázce jsme rádi obléhali poštovní budovu, kde se ukrývaly skoro stejně staré vnučky paní poštmistrové. Vyšlohat se ale nedaly, vždy se vykoupily vajíčky, nebo i několika korunkami. Jsou to velice milé vzpomínky a tak jsem si dal za úkol, vzdát po mnoha letech jakýsi hold lidem, kteří tu poštovní stanici v naší malé obci zřídili, v ní prožívali své osudy, i těm, kteří se za těch 160 let v jejích službách vystřídali - a vůbec všem pošťákům, kterých si stále velice považuji. Chtěl jsem tak učinit již před deseti lety, kdy bylo to výročí takové "kulatější", ale nějak to nevyšlo.Tentokrát se ale ta vzpomínka uskutečnila, hlavně díky pochopení starosty ing. Jiřího Moučky a celého Obecního zastupitelstva, ale současně i díky pěknému přístupu i velké pomoci ing. Zdeňka Mandla, ředitele České pošty v Jindřichově Hradci. Dále ze srdce děkuji ing. Radkovi Tomáškovi, známému zpěvákovi z Prahy, dnes přímému dědici celé usedlosti, v níž se pošta nachází. Pan Tomášek mi velice ochotně poskytl převážnou část dokumentace o poště a také všechny ty starodávné fotografie, které jsem pro sestavení historie pošty použil.

Také Vám, pane Jindro děkuji, že jste mi dali na vašem webu příležitost historii naší pošty zveřejnit, takže se tímto vlastně dostává i na celosvětové fórum. To je asi tak vše, co vám mohu o sobě a o mém vztahu k danému Tématu „historie poštovnictví“ dodat.

Příznivec poštovnictví a filatelie
kronikář Alois Buchta