Belgické železniční známky

Přetištěno ze zpravodaje TERRA č. XXX vydávaného sekcí Evropa Společnosti teritoriální filatelie SČF a internetové stránky www.infofila.cz

Velmi zajímavou a mírně nepřehlednou oblast belgické filatelie tvoří poštovní ceniny spojené s železnicí a přepravou balíků. Zajímavost je způsobena specifickým systémem dopravy balíků a úzkým zapojením železnice do poštovních služeb. Tento systém je velmi odlišný od toho, co známe např. z československé filatelie, na druhé straně nám umožňuje jiný pohled na možnou dopravu poštovních zásilek a může sloužit jako příklad racionální a efektivní spolupráce mezi dvěma státními subjekty.

Belgickým specifikem je, že od roku 1879 dopravu balíků neposkytuje pošta, ale Belgické železnice. Díky této situaci nebylo možno platit poštovné za dopravu balíků běžnými poštovními známkami, ale byly vydány speciální známky pro balíkové zásilky (chemins de fer; obr. 1). Tyto známky platily nejen ve vnitrostátním styku, ale i pro mezinárodní balíky (obr. 2).



Koncem 20. let pak byly vydány jako podskupina balíkových železničních známek ceniny platné na frankování balíků novin (journaux; obr. 3). Další podskupinou železničních balíkových známek jsou doplatní ceniny.


První belgické železniční známky vyšly v Belgii již roku 1879, poslední emise vyšla zatím v roce 2002 a to dokonce v aršíkové úpravě, přičemž první aršík železničních známek vyšel v Belgii již v roce 2000. Známky pro novinové balíky vyšly poprvé a naposledy v létech 1928/29. Doplatní železniční balíkové známky vycházely v létech 1954, 1975 a 1982.

Příjem z vydávání těchto známek nešel pochopitelně poštovní správě, ale železnici, která vykonávala vlastní přepravu. Tím se Belgické železnice staly rovnocenným partnerem pošty a nikoliv jejím pouhým subdodavatelem pracujícím na zakázku poštovní správy. Teoreticky se tedy nejedná o poštovní známky, ale o železniční nálepky. Vzhledem ke specifické situaci v Belgii bývají však tato vydání řazena bez problémů do známkových katalogů.

Aby se nám situace ale trochu zkomplikovala, neplatil systém doručování balíků železnicí vždy. V malých obcích, kde nebyla železniční stanice, na které by bylo možné balíky k dopravě podávat, fungovala pošta jako podací místo i pro balíkové zásilky . Takto podané zásilky nebylo dovoleno vyplácet „běžnými“ železničními balíkovými známkami, nýbrž od roku 1928 vydávanými známkami pro poštovní balíky (colis postal ; obr. 4). Důvodem byl příjem z prodeje takovýchto cenin, který v těchto případech plynul poště a nikoliv železniční společnosti.

Známky pro poštovní balíky vycházejí od roku 1928, poslední emise byla vydána v roce 2003. Že se jedná o ceniny vydávané ze skutečné poštovní potřeby svědčí i fakt, že v období 1971 až 2003 nevyšla žádná nová série těchto známek.


Poslední skupinou belgických železničních známek byly služební ceniny pro drážní úřady (obr. 5), které byly vydávány od roku 1929. Zde se jedná o ceniny na pomezí služebních a železničních známek, které sloužily k vyplácení služební korespondence železničních úřadů. Je zajímavé, že žádné jiné belgické úřady služební známky nepoužívaly. Poslední emise těchto známek vyšla roku 1982.