Červená razítka Pražských poštovních úřadů 1 a 18

Publikováno s laskavým svolením vydavatele časopisu "Die Briefmarke - Post und Philatelie in Österreich". Překlad: Ing. Vilém Beran.

Záhada, proč Pražské poštovní úřady 1 a 18 používaly v letech 1895 resp. 1898 až 1908 pro razítka k znehodnocování doplatních známek hlavně červenou barvu tento článek sice nevyřešil, přesto však dokazuje zcela obecně velmi sebevědomé a samostatné úřední vedení poštovních úřadů v Čechách, které si pokud jde o barvu razítek nenechaly do svého rozhodnutí nijak mluvit. Ukončení používání červené razítkové barvy mělo také zcela jiný důvod, a totiž zavedení nové (červené) doplatní známky 1908, na které červený otisk razítka již nebyl čitelný.

Poznámka překladatele: Na všech uvedených razítkách se jedná o dvojjazyčný název příslušné pošty, tj. Prag / Praha.

Všeobecné

Červená razítka Pražských poštovních úřadů 1 a 18 se vyskytovala na doplatních známkách krejcarového vydání a následovně hnědého haléřového vydání relativně často. Červená razítka Pražské hlavní pošty (později pošty Praha 1) se příležitostně vyskytují i na novinových razítkových známkách vydání 1890.

Pod pojmem "razítko" se v této studii rozumí jak razítkovací přístroje, tak i otisky razítek, smysl však vyplývá pouze z používání tohoto slova ve větě.

Na výplatních známkách se červená razítka z Prahy vyskytují velmi zřídka a jsou známá výlučně jen z poštovního úřadu Praha 18. Bližší k tomuto problému je pojednáno v následující kapitole "Pražský poštovní úřad 18". Při klasifikaci šesti typů razítek, které přicházejí v úvahu, se vychází z razítkových katalogů Wilhelma Kleina (Stempelwerk 1867, 1883 a 1890 v druhém vydání, nově zpracovaném Erwinem Riegerem ve vydání 2001) a v díle Ing. Emila Votočka (Monografie československých známek, Praha 1975), přičemž typ Klein je uveden na prvním místě a Votočkův popis je následovně uveden v závorkách. Pro otočné razítko Pražského poštovního úřadu 18, který byl uveden do provozu až v roce 1906, chybí přirozeně typ Klein, který končí rokem 1900.

7. května 1892, pod č. j. Z 25638/2, bylo v Poštovním a telegrafním úředním listu pro Čechy č. 387 pod titulkem "Zavedení nového místního a datumového razítka na c. a k. Hlavním poštovním úřadě v Praze" uvedeno následující oběžné nařízení s vyobrazením nových razítek (Typ 398 (E 197):

"Aby bylo možné vzájemně rozlišit u různých manipulačních oddělení používaná místní a datumová razítka, nařídilo c. a k. Ministerstvo obchodu svým Výnosem z 12. března 1892, Z 8405, aby se v případě opotřebení existujících datumových a místních razítek tato nahrazovala novými, s uvedením následujících malých písmen podle potřeby: "a" pro podatelský poštovní úřad, "b" pro doruční poštovní úřad, "c" pro spediční poštovní úřad, "d" pro expedici novin, "e" pro podatelský pojízdný poštovní úřad a "f" pro doruční pojízdný poštovní úřad."

Ve skutečnosti nesou všechna červená razítka Pražského hlavního poštovního úřadu (později Poštovní úřad Praha 1) - bez ohledu na typ - označení písmenem "b". Poštovní úřad Praha 18, který byl otevřen teprve 1. ledna 1898, neměl naproti tomu ve svém typu razítka 137 (G 119) žádné písmeno, později od roku 1906, bylo v razítcích s otáčivým zařízením typu (G 139) používáno písmeno "a". Úvahy k tomuto problému jsou uvedené v kapitole "Pražský poštovní úřad 18".

Všeobecně platilo pro poštovní provoz v celé rakouské říšské oblasti používání pouze černé razítkové barvy. Na dodržování tohoto předpisu byly poštovní úřady také v oblasti poštovního ředitelství pro Čechy v Praze opakovaně upozorňovány, zejména důrazně 6. června 1893, Z 48452 (PuTVBI 387) slovy:

"Poštovním komisařům se přikazuje, aby při kontrolách poštovních úřadů přísně kontrolovali jak pečlivé znehodnocování poštovních známek a čistotu razítek, tak i dodržování ustanovení, aby se k znehodnocování používala výlučně Dinklerovská barva a aby poštovní úřady, které toto nařízení nedodržují, udávali svým nadřízeným poštovním ředitelstvím za účelem dalších úředních postihů".

Dobrá, je zde řeč pouze o poštovních známkách, nikoli také o doplatních a novinových razítkových známkách. Je však tato skutečnost opravdu dostatečným důvodem pro používání razítkové barvy červené pro posledně uvedené druhy známek? A jak to tedy je s červenými razítky poštovního úřadu 18, které lze skutečně nalézt také na výplatních známkách, tedy na poštovních známkách tehdejšího úředního jazykového vyjádření? Nebylo-li také nalezeno žádné výslovné úřední povolení pro používání červené razítkové barvy pro doplatní a novinové razítkové známky, muselo snad přece existovat takové pravidlo, nebo přinejmenším tolerance, neboť používání červené razítkové barvy na Poštovním úřadě Praha 1 se vztahuje na dobu delší než 11, na Poštovním úřadu Praha 18 na více než 8 let.

Hlavní pošta Praha (Praha 1)

Čtyři druhy razítek pražského poštovního úřadu 1, které se vyskytují v červené barvě, jsou zmíněny v literatuře. Tři jsou uvedené v katalogu Klein a odpovídají typům 398, 126 a 134. Votoček uvádí ještě čtvrtý typ, který se měl rovněž vyskytovat v červené barvě, odpovídající typu Klein 109. Doklady těchto typů však nebyly však doposud autorovi předloženy.

Dále uvádím červená razítka s krátkou vizitkou, přičemž údaje použití vychází z uznaných materiálů o razítkách. Toliko pro razítko typu 109 (G 122) žádné doklady neexistují a jsou použité údaje Votočkovy.

Na pražském poštovním úřadě 1 se s největší pravděpodobností používaly současně nejméně dva typy razítka 134 (G 124), jak lze usoudit již z vyobrazení dokladu na straně 202 knihy "100 let rakouských doplatních známek". Vyobrazení 1 dokládá tento názor zcela důrazně: nejdříve otisknuté černé razítko bylo ovšem jen vstupní, potom vylepil pravděpodobně jiný úředník krásnou smíšenou frankaturu přes černé příjmové razítko a znehodnotil doplatní známky červeně. V obou případech se jedná o typ razítka 134 (G 124) ve stejné velikosti. Bylo by těžké se domnívat, že by se stejné razítko používalo nejdříve pro příjem v černé barvě, potom se očistilo a k znehodnocení známek by se použilo v červené barvě. Lze uvažovat nad tím, zda i pro ostatní typy stejných razítek byly k dispozici stejná razítka, doposud to však není doloženo.

Časové období a četnost používání lze zjistit jen empiricky. Úřední podklady o tom, kdy byla jednotlivá razítka používána, se doposud neobjevily. Z existujících dokladových materiálů ale vyplývá, že razítka typů 398 (E 197) a 1236 (G 115) byla používána současně od roku 1895 do 1897. Razítko 126 (G 115) bylo v prvních měsících roku 1899 nahrazeno razítkem 134 (G 124). Významné u razítka 134 (G 124) se zdá být skutečnost, že pro roky 1901 až 1903 se doposud objevily pouze jeden či dva doklady, pro rok 1904 však není hlášený doklad vůbec žádný.

Předtím a potom se nejčastěji vyskytoval typ razítka 134 (G 124). Následují pak typy 126 (G 115) a s dalším odstupem 398 (E 197). Za nejvzácnější je nutno považovat typ 109 (G 122), pro který - jak již bylo uvedeno - neexistuje žádný dokladový exemplář a lze vycházet pouze z údajů v katalogu Votoček.

Doklady k razítku 134 (G 124) se vyskytují asi 3x častěji než doklady k razítku 126 (G 115) a doklady k razítku 126 (G 115) opět asi 3x častěji, než doklady k razítku 398 (G 197). Ceny udané pro pražská červená razítka v příručce Ferchenbauer "Rakousko 1850-1918 Příručka a speciální katalog 2000"odpovídají zhruba cenovým údajům v doplatní příručce "100 let rakouských doplatních známek" a mohou sloužit jako směrnice pro razítko typu 134 (G 124). Razítka jiných typů se hodnotí přiměřeně výše, přičemž je nutno udat úplnost razítka (také na celistvostech) a kvalita ve smyslu příručky Ferchenbauer (Strana 4ff).

Pražský poštovní úřad 18

"Příjmový a odesílací úřad Praha 18" byl otevřen 1. ledna 1898 v budově Zemského soudu v Praze. V zakládajícím nařízení c. a k. Ministerstva obchodu "se založení až na další vztahovalo výhradně k podávání a odesílání služební korespondence c. a k. Zemského soudu, okresního úřadu pro přestupky, civilního soudu pro Nové město a Josefov, obchodního soudu, okresního soudu pro věci obchodní a civilního soudu pro dolní Nové město v Praze."

Zda byl rozsah působnosti později rozšířen, je mimo naše znalosti, je však pro dobu používání razítka typu 137 (G 119) od roku 1906 na základě následující úvahy nepravděpodobné: razítko typu 137 (G 119) nevykazuje žádné malé písmeno, které by rozlišovalo jednotlivá "Manipulační oddělení" ve smyslu již citovaného nařízení ze 7. května 1892, Z 25638. Tato skutečnost připouští závěr, že podávání a odesílání zásilek dopisní pošty a asi také pojízdné pošty bylo do roku 1906 sdruženo v jednom jediném oddělení.

To by také vysvětlovalo, proč se červené razítko Praha 18 typ 137 (G 119) vyskytuje také na známkách výplatních. Vyobrazení 2 nám takový úřední dopis ukazuje, zřejmě druhého váhového stupně, který byl odeslán Úřednímu soudu Nordhausen v Prusku (den podání 20.12.99) a z toho důvodu musel být ofrankován jako dopis do zahraničí, i když vnitrozemským tarifem platným pro provoz v Německu. Čtyřblok výplatní známky za 25 haléřů, vyobrazený v příručce Ferchenbauer na straně 532 s červeným razítkem Praha 18 mohl být poštovným pro zahraniční dopis čtvrtého váhového stupně. Také pro rekomando-dopisy třetího váhové stupně nebo rekomando-dopisy druhého váhového stupně se zpátečním lístkem mohlo možná poštovné být právě 4x 25 haléřů.

Dále uvádím obě poštovní razítka pražského poštovního úřadu 18 s krátkými vizitkami. Zatímco pro první razítko typu 137 (G 119) existuje relativně mnoho materiálu, bylo pro razítko typu (G 139) uvedené do používání od roku 1906 nalezeno jen zcela málo kusů pro srovnání, a to jen pro znehodnocení doplatních známek a s označením "1a".

Pro razítko typu (G 139) je u Votočka vedle "1a" uvedeno pro poštovní interní provoz také označení oddělení "1b! a "3b". To by mohlo znamenat, že Poštovní úřad Praha 18 byl zpřístupněn i pro soukromou poštovní oblast.

Jak Klein, tak i Votoček neznají razítko typu 137 (G 119) v černé barvě, oba však považují jeho výskyt v této barvě za možný. Oba autoři však uvádějí toto razítko vedel barvy červené i v barvě fialové.

Pro razítko typu /G 139) uvádí Votoček barvy černou, červenou a fialovou. Zde by tato záležitost vyžadovala ještě mnoho badatelské činnosti aby bylo použití tohoto razítka pro oblast soukromé pošty zdokumentováno, aby byla omezena doba používání a zjištěn důvod používání barev a poštovního interního označení "1a", "1b" a "3b" pro určité poštovní operace.

Pokud jde o časnost, musí být toto razítko typu 134 (G 125) srovnatelné. Razítko typu (G 139) se vyskytuje výrazně méně. Razítka fialová obou typů jsou vzácnější než červená.

Za upozornění čtenářů, kteří by uvedená vyobrazení Pražských poštovních úřadů 1 a 18 mohla doplnit nebo jakkoli upřesnit, bych byl trvale vděčný. Zprávy zasílejte prosím na adresu "ArGe Porto Österreich" c/o Dr. H. Pfalz, Formanekgasse 37/7, 1190 Wien nebo faxem na číslo 0043 / 1 / 36 77 582.

Vizitky k červeným razítkům Pražských poštovních úřadů 1 a 18:

1.Razítko typ 398 (E 197):

Doba používání: 25. leden 1895 do 5. března 1898 doloženo.
Průměr podle Votočka: 28, 29, 30, 31 mm
Expediční údaj: římské nebo arabské číslice

2.Razítko typ 126 (G 115):

Doba používání: 2. říjen1895 do 19. ledna 1899.
Průměr: 30,5 mm
Expediční údaj: římské nebo arabské číslice

3.Razítko typ 134 (G 124):

Doba používání: Květen 1899 do 30. prosince 1907.
Průměr: 30,5 mm
Expediční údaj: římské nebo arabské číslice

4. Razítko typ 109 (G 122):

Doba používání dle Votočka: od roku 1898.
Průměr: 26 mm
Expediční údaj: žádný

5. Razítko typ 137 (G 119):

Doba používání: 31. červenec 1898 až 16. únor 1906, doloženo.
Průměr: 30,5 mm
Expediční údaj: arabské číslice

6. Razítko typ (G 139):

V katalogu Klein nezařazeno, protože bylo zavedeno až v roce 1906.
Doba používání: 28. leden 1906, pravděpodobně až do zavedení nové sérue doplatních známek v červené a fialové barvě v polovině roku 1908
Průměr: 32 mm
Expediční údaj: žádný

Vyobrazení 1:

Dvě různá razítka stejného typu 134 (G 124).
Příjmové razítko černé, znehodnocovací razítko červené, na známkách 4 x 6 krejcarů = 24 krejcarů = 48 haléřů + 2 x 1 haléř nezoubkované = 50 haléřů dodatečný poplatek

Vyobrazení 2:

Soudní dopis druhého váhového stupně do Německa, proto (i když v provozu z úřadu do úřadu) ofrankovaný.